Pražané mění auta za přívozy. Víte, kdy vám to pluje?

10. 06. 202416:13
Pražané mění auta za přívozy. Víte, kdy vám to pluje?
foto: Julie Benčíková, PrahaIN.cz /Pražský přivoz na Vltavě

REPORTÁŽ: Existuje mnoho způsobů, jak se po hlavním městě přesouvat v rámci městské hromadné dopravy. Vedle vytížených autobusů, tramvají nebo linek metra jsou i méně obvyklé alternativy, pražské přívozy. Ty cestující přepravují na několika místech z jednoho břehu Vltavy na druhý.

Redakce se vydala na vybrané pražské přívozy podívat, zjišťovali jsme přitom jejich vytížení během hlavní dopravní špičky, ale i kdo přívoz využívá nejčastěji. Navštívili celkem čtyři, a to na trasách V Podbabě – Podhoří (P2), Lihovar – Dvorce (P3), Dostihová – Belárie (P4) a Výtoň – Císařská louka (P5). Linek je však celkově 6. Patří sem také spojení Sedlec – Zámky (P1) a Lahovičky – Nádraží Modřany (P6). 

Přívoz v centru Prahy i na okrajích

Každý z přívozů se od sebe v mnohém lišil, což je dáno zejména lokalitou. Spoj v Chuchli je tak například využíván především cyklisty, kteří sem míří z nedalekých cyklostezek. Jak nám sdělil jeden z převozníků, přes všední den se místem přepraví zhruba do 100 lidí. O víkendech je to poté maximálně 150.

Vytížený spoj je oproti tomu na trase V Podbabě – Podhoří. Ten dokáže cestu hromadnou dopravou mezi městskými částmi urychlit o bezmála 15 až 20 minut oproti jiným alternativám. Důležitost spoje nám potvrdila i sama městská část Praha 6. 

„Přívozy v Praze oslaví příští rok 20 let a bez nich už si to neumíme představit. Protože chybí most mezi Prahou 6 a Prahou 8, respektive Trojou, přívozy jsou jediná možnost, jak se dostat na druhý břeh. Využívané jsou nejen rekreačně pro pěší a cyklisty, ale i jako prostředek městské dopravy pro cestu do zaměstnání, či do školy. Čtvrthodinový interval hovoří o značném zájmu, sdělil nám Ondřej Matěj Hrubeš (ODS), radní pro dopravu městské části Praha 6.

A jak se k přívozu dostat? Nejblíž nás k přívozu dostal jeden z autobusů, který staví přímo ve stanici Podhoří. Na své lince zastavoval mimo jiné také u pražské botanické i zoologické zahrady. Odtud bylo nutné ujít zhruba 200 metrů klidnou částí Troji až k samotnému molu. Zde jsme poté zhruba deset minut vyčkávali na loď. Společnost nám až do poslední chvíle dělalo jen hejno kachen, nakonec ale dorazilo několik dalších cestujících, přívoz tak z Podhoří vyplul na druhý břeh zcela plný.

Stanice přívozu P2 v Podhoří. Zdroj: Julie Benčíková, PrahaIN.cz

Kromě přívozů P1 a P2 fungují všechny ostatní trasy pouze sezóně. Spojení může ale také ovlivnit i počasí. Jak totiž vyplývá z webu PID, při zvýšené hladině Vltavy není možné z bezpečnostních důvodů přívozem cestovat.

Zážitek i rychlá přeprava

Vyzkoušeli jsme si i cestu přívozem v úplném centru Prahy, a to konkrétně mezi Výtoní a Císařskou loukou. S námi na loďku čekalo 8 dalších cestujících. Nástupní místo se nachází přímo pod stejnojmennou tramvajovou zastávkou a jako jediná má celkem 3 stanice. Kromě propojení Výtoně a Císařského ostrova má totiž i zastávku na znamení s názvem Kotevní.

Když ke břehu doplul převozník, odháknul zábrany a vpustil všechny cestující do lodě. Po zkontrolování jízdních dokladů jsme se mohli usadit na dřevěnou lavici a užívat si příjemného slunného počasí na řece. Náš záměr byl doplout na stanici Kotevní, stejně jako několik dalších cestujících. K našemu překvapení však nikde na přívozu nebylo blíže určeno, jak zastávku na znamení signalizovat a převozník tak všechny dovezl až na Císařský ostrov. Údiv jsme neskrývali ani my, ani další, kteří z ostrova sledovali svou cílovou destinaci dál po řece. Na svezení jsme si tak museli počkat dalších 20 minut, než jsme se do Kotevní konečně zdárně dostali.

Stanice přívozu P5 na Císařské louce. Zdroj: Julie Benčíková, PrahaIN.cz

Práce převozníka je hlavně o lidech

O transport mezi vltavskými břehy se stará několik společností. Mezi nimi jsou Pražské Benátky, Pražská paroplavební společnost a Vittus Group. O práci na Vltavě se nám při plavbě rozpovídal převozník jedné ze společností. 

„Dělal jsem právničinu pro několik firem, ale potřeboval jsem si dát na chvíli oddech, tak jsem začal pracovat tady. Práce na tomhle spoji je strašně stereotypní, je to jen od břehu ke břehu, to na té Štvanici to bylo trošku zajímavější, ale zábava je to především v potkávání nových lidí a možností si s nimi popovídat. Když někoho popíchnete, nebo on Vás, tak se stejně nic neděje, protože ta plavba trvá minutu, on potom vystoupí a už se nevidíte,“ sdělil nám převozník. Ten nám taky blíže pověděl, jak taková směna může občas vypadat.

„Já osobně nejvíc preferuji směnu, kdy vystřídám kolegu po obědě, jsem tady až do večera, přespím v boudě a pak tu jsem zase já do oběda, než mě někdo vystřídá. To přespání v domku není sice nic odpočinkového, ale je to lepší, než aby někdo jezdil jen kvůli té noční směně,“ řekl nám.

Přívoz linky Lihovar – Dvorce (P3) připlouvající do stanice. Zdroj: Julie Benčíková, PrahaIN.cz

Mezi pražské přívozy patřila také již zmíněná trasa mezi Holešovicemi a Karlínem označovaná jako P7. Ta byla však v létě 2023 zrušena kvůli dostavbě lávky HolKa. Stavbu mostů jako náhradu za říční dopravu preferují i některé dotčené městské části.

„Domnívám se, že ‚náš‘ přívoz slouží zejména pro procházky a cyklistiku, když je potřeba se dostat na druhou stranu. A protože jsou přívozy časově omezené, prosazujeme vybudování lávky/mostu, který pracovně nazýváme ModLa (Modřany – Lahovičky), a to buď u ulice U Kina (kde je přívoz), nebo u ulice K Jezu. To by nám výrazně pomohlo,“ uvedl Vojtěch Kos (ODS), starosta Prahy 12.

Jak moc jsou pražské přívozy cestujícími využívány, jsme zjišťovali i u společnosti ROPID, pod kterou říční doprava spadá. Odpověď ale nezaslala.

Jedno je však jisté. Ačkoliv je pro mnoho úseků nejspíš možnost efektivnější dopravy, přívozy při cestování představují příjemné ochlazení během teplých dnů i zpestření jinak stereotypní cesty po Praze. 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných