-->

Pražský Semmering. Stačí si koupit jízdenku na vlak a můžete si připadat jako ve Štýrských Alpách

30. 12. 202221:28
Pražský Semmering. Stačí si koupit jízdenku na vlak a můžete si připadat jako ve Štýrských Alpách
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Hluboké údolí mezi Hlubočepy a Barrandovem umožnilo vybudovat Pražský Semmering

Na výlet v zimním období nenajdeme v Praze lepší místo než projížďku vláčkem, který se nazývá Pražský Semmering. Důvod je prostý. Mezi stromy, které ztratily listy, si můžeme prohlédnout důmyslnost a zručnost, s jakou byla tato část pražské železniční sítě vystavěna.

Ještě dřív, než do motoráčku nasedneme, je potřeba zvládnout teoretický základ, který nám některé věci objasní a my budeme složitou výstavbu tratě více chápat. K tomu ale musíme urazit několik stovek kilometrů do Rakouska.

Hlavní město rakouské monarchie Vídeň bylo pyšné na to, že má železniční spojení se všemi dalšími částmi rozsáhlé říše. Jenže, zatímco vystavět železnici třeba do Prahy nebylo vzhledem k rozsáhlým nížinám nic složitého, sto kilometrů jižně od Vídně projektanti a stavitelé narazili. Tady mezi centrální částí monarchie – Dolními Rakousy a další dnes rakouskou spolkovou zemí – Štýrskem se nachází horský masiv, který nebylo lehké kolejemi překonat.

Na jízdu Semmeringem se stojí fronty

Nevýhodou železnice je fakt, že žádné pravé, natož pak ostré, úhly jako u silnic neexistují a železniční oblouky musí mít určitý poloměr, jinak není jízda vlaku bezpečná. Stavitelé tedy v polovině 19. století stáli před otázkou, jak řadu horských štítů a údolí překonat. Posloužily jim k tomu tunely, viadukty a hlavně traťové smyčky, které se velmi často proplétají, takže se vlak na jedno místo dostává během své jízdy vícekrát, jen ve stále výškově vzestupných či sestupných smyčkách.

Výstavba rakouského Semmeringu trvala dvanáct let, najdeme tu 14 tunelů a 150 mostů a viaduktů, z nichž některé mají i dvě patra. Celková délka hadovitě se klikatící železnice je skoro 42 kilometrů. Dnes je rakouský Semmering právem na seznamu památek Světového kulturního dědictví UNESCO.

Jihovýchodní viadukt

Jihovýchodní viadukt. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Ten Pražský Semmering je pochopitelně oproti tomu rakouskému chudší bratranec, má totiž délku jen necelých 8 kilometrů, celá trať do Hostivice pak měří zhruba 19 kilometrů. Ale i tady ovšem najdeme kolejové smyčky, které se vracejí o 180°, dva unikátní viadukty a část trati bylo nutné vysekat do hlubokých skalních zářezů. Navíc, i tady se do cesty kolejím plete jiná železniční trať, kterou je nutné překonat, ale není to práce výhybek, ale právě mostů. Takže tu můžeme spatřit v Čechách poměrně unikátní záležitost, kdy dvě na sobě nezávislé tratě vedou na jednom místě, jen s výškovým rozdílem třiceti metrů. Celkově překonají vlaky na Pražském Semmeringu výškový rozdíl 93 metrů.

K vybudování stačily pouze čtyři roky a slavnostně byl provoz zahájen 3. července 1872. Zajímavostí je, že původně se vůbec s osobní přepravou na této trati nepočítalo. Buštěhradská dráha, která byla majitelem traťového úseku, tudy chtěla metropoli zásobovat hlavně uhlím a dřevem. Nicméně první osobní vlak se do grafikonu vetřel už na podzim roku 1872.

Kde nastoupit?

Za Pražský Semmering je tedy oficiálně považovaná trať z nádraží Praha-Smíchov do Hostivic. Jenže to není úplně ta správná informace. K tomu, abychom nastoupili na správnou mašinku, musíme využít zastávku Praha-Smíchov severní nástupiště, jinak pojedeme z nádraží Praha-Smíchov pouze spodními partiemi, které bude supící vláček vzhůru jen ve výšce křižovat. V roce 2010 České dráhy dokonce vybudovaly zastávku Praha-Smíchov Na Knížeci, ta ale byla po šesti letech zrušena.

Prvními velkými překážkami jsou lokality dnešních přírodních památek Pod Žvahovem a Pod školou, kde na povrch vystupují skalní ostrohy. Těm se musela železnice vyhnout a projíždíme zde poměrně ostrým zářezem. Celou dobu kolejový svršek stoupá, protože je nutné u přírodní památky jménem Železniční zářez překonat poprvé jinou železniční trať, která vede ze smíchovského nádraží do Rudné.

Ozdobou jsou dva viadukty

Proto tady vznikl větší ze dvou viaduktů. Jmenuje se Jihovýchodní a je dlouhý 115 metrů a 25 metrů vysoký. Vzniklo tu velmi složité křížení dvou železnic nad sebou, do kterého se ještě zamotává cesta pro pěší, dvě místní ulice – Hlubočepská a Na Srpečku a také koryto Dalejského potoka.

Severozápadní viadukt

Severozápadní viadukt. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Nedaleko za Jihovýchodním viaduktem se nacházela železniční zastávka Praha-Hlubočepy zastávka, která ale přestala fungovat v roce 1989.

Při cestě vlakem musíme být pozorní, protože téměř okamžitě na nás čeká další viadukt. Nese název Severozápadní a je dlouhý 92 metrů. Klene se ve výšce 20 metrů a má pět oblouků. Znovu překonává železniční trať Praha-Rudná, ale taky ulici Hlubočepskou a znovu se mu do cesty namotá i Dalejský potok.

Následně vede cesta snad kolem nejromantičtějšího a nejmalebnějšího místa celé trati, kolem obrovských Hlubočepských ploten, které tu jako vápencové zuby střeží trasu pražského Semmeringu.

Návrat na Smíchov

Přes stanici Praha-Žvahov se vlak následně vrací znovu na Smíchov, na dohled smíchovskému nádraží. Jenže tentokrát trať obkrouží vrch Děvín a směřuje na západ. Tady kdysi stávala železniční zastávka Praha-Konvářka, která ale byla v roce 1989 také zrušena.

Pak už trať míří přes železniční stanice Waltrovka, Jinonice, Cibulka, Stodůlky a Zličín do Hostivic. I tady vedou koleje malebným okolím, nicméně už není trasa tak výjimečná jako v úvodní části železnice.

Severozápadní viadukt je součástí Pražského Semmeringu

Severozápadní viadukt je součástí Pražského Semmeringu. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz

V průběhu stopadesátileté historie se mnohokrát uvažovalo o tom, že by se trať Pražského Semmeringu zdvoukolejnila či zelektrifikovala. Na některých místech byla už dokonce položena druhá kolej, nicméně rozšíření viaduktů a náročné odstřely skal by celý projekt neuvěřitelně prodražily a s téměř stoprocentní jistotou lze říci, že tento nápad by bylo možné realizovat jen přes mrtvoly mnoha ochránců přírody. V tomto úseku totiž nenajdeme snad jediný metr trati, který by nenarážel na přísnou přírodní a památkovou ochranu.

Každopádně Pražský Semmering zažil i velmi slavné období v roce 2002, kdy Prahu zničila obrovská povodeň a metro žluté linky B bylo na dlouhou dobu odstaveno. Tehdy právě po trati Pražského Semmeringu mezi Zličínem a Smíchovským nádražím jezdila kyvadlová železniční doprava, která linku metra B dlouho suplovala, dokud se zatopená podzemní dráha znovu neopravila.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných