foto: Jan Svoboda, PrahaIN.cz/Silnice, ilustrační foto
Radlická radiála se dokončení jen tak nedočká. Předsedou dopravního výboru v zastupitelstvu Prahy 5 se totiž stal Milan Kostohryz, jehož spolek Jinonice.cz její dostavbu dlouhodobě obstruuje.
Příběh Radlické radiály se táhne již od sedmdesátých let minulého století. Téměř padesát let se o všech fázích stavby, která má ulehčit dopravně přetížené Praze 5, mluví, diskutuje, píšou se projekty, žádá se o povolení, aby se následně podávaly protesty, námitky.
A řešení komplikované situace se znovu a znovu odkládalo.
Nekonečné průtahy jsou pak důvodem, že se Česko řadí v rychlosti povolování staveb na 157. místo na světě.
Věčné průtahy mají někdy za následek, že se projekt zastaví uprostřed realizace. Udržovat jej stojí velké množství prostředků, aniž by se cokoliv pohnulo. A to přesně je příklad aktuálního úseku Radiály Jihozápadní město – Smíchov. Ten má ulevit dopravně přetížené Praze 5, kde jen po Plzeňské ulici projede téměř 20.000 aut denně.
O napojení na městský okruh se v souvislosti s dokončením posledního úseku Radlice-Zlíchov mluví už velmi dlouho, poprvé byla tato část Radiály do územního plánu zanesena v roce 2000. Trvalo dalších šestnáct let, do roku 2016, než se zpracovala a následně přepracovala verze dokumentace pro územní řízení včetně technické studie. A pak další dva roky, do roku 2018, kdy bylo zahájeno územní řízení.
Psali jsme
Hlavní město Praha představilo v pondělí na tiskové konferenci podrobné plány druhé etapy rekonstrukce Barrandovského mostu. Jen připomínáme, že ty…
Pro? Proti?
Jenže už v té době začíná být silně aktivní spolek Jinonice, který vede místní právník Milan Kostohryz (dnes zastupitel za Praha 5 Sobě). Spolek podává jednu námitku proti projektu za druhou a pět let blokuje stavbu, která získala jak potřebná povolení, tak studii EIA.
Část radiály má totiž vést nad zemí, což se spolku nelíbí. Chtějí, aby se prakticky celá Radiála zakopala pod zem. Námitky spolku na systémovou podjatost se dostaly až k soudu, který je nedávno všechny zamítl. Problém je v tom, že mezitím všechna povolení propadla. A aby stavební úřad mohl povolení vydat, musí se všechna vyjádření pro vydání územního rozhodnutí udělat znovu.
Jenže to předpokládá politickou vůli, a ta v tuto chvíli chybí. „V roce 2019 městská část přijala již několikáté usnesení na podporu přípravy Radlické radiály, kde jsme požadovali další úpravy projektové dokumentace,“ uvádí Jan Panenka, zastupitel Prahy 5 za ODS, v radničním časopise Pětka.
Podle Davida Duška, zastupitele za STAN, je diskuze vedena spíše emocemi než fakty. „U variantních řešení chybí údaje, zda jsou v souladu se stávajícím územním plánem, s platnou EIA, jak dlouho by trvala jejich realizace a kolik by stála. Bez těchto údajů je nesmyslné diskutovat o variantách úprav,” uvedl.

Celkový pohled na část Radlické radiály mezi MÚK Řeporyjská a MÚK Bucharov. zdroj: Oficiální dokumentace projektu
Na tomto místě je potřeba zdůraznit, že všechna současná povolení pro Radlickou radiálu jsou vydána na aktuální projektovou dokumentaci z roku 2016, tedy na variantu, která vede přes Jinonice po povrchu. Spolek Jinonice v čele s Milanem Kostohryzem, aktuálně tedy předsedou dopravního výboru, prosazuje dlouhodobě variantu zakopání části Radiály pod zem, především v oblasti čtvrtí Botanica a Butovice. To by ovšem znamenalo nejen kompletní přepracování projektu a vyhotovení nové EIA, ale i celou úřední mašinérii pro vydání územního rozhodnutí rozjet zcela od začátku. A to jsou věci, které mohou trvat desítky let.
Peníze. Hodně peněz
Ale nejedná se jen o procesní tanečky, ale také o peníze.
Vytvoření projektové dokumentace pro současnou variantu Radiály stálo přes 40 milionů korun. V současné době je vykopán průzkumný tunel v délce 850 metrů, kde Pražany stojí udržovací práce deset milionů ročně. Původní odhady nákladů na výstavbu Radiály činily v roce 2018 celkem 14,5 miliardy korun. (náklady na tunel Blanka se odhadovaly také na 17 miliard korun, ze kterých bylo nakonec 43 miliard.)
To bylo ještě předtím, než ceny stavebních prací vylétly prudce nahoru. Jen za poslední dva roky stouply podle Českého statistického úřadu ceny materiálů a výrobků spotřebovaných ve stavebnictví o 31,6 procenta. Projekt Radiály už stojí díky podaným námitkám na systémovou podjatost minimálně pět let.
A zatímco se zastupitelé přou, obyvatelé musejí snášet nadměrný provoz.
Jak dál? Jednou z možností je zahájit stavbu a požádat o změnu před dokončením. Pokud ale projde varianta ´zakopeme Radiálu pod zem´, čekají místní desítky let hluku a výfukových plynů na hlavních příjezdových tazích.

Pohled na most rampy I v MÚK Zlíchov při výjezdu ze Zlíchovského tunelu. zdroj: Oficiální dokumentace projektu
„Oddalování výstavby Radlické radiály dopravně zatěžuje nejen Jinonice a Radlice, ale i další rezidenční lokality, jako jsou Smíchov, Motol, Košíře a další pětkové čtvrti. Po zprovoznění Radiály dojde ke zklidnění dopravy na hlavních tazích, jako je například Plzeňská, Radlická, Peroutkova, Kartouzská, Strakonická nebo Hořejší nábřeží, obdobně jako tomu bylo na Praze 7 po dokončení tunelu Blanka, kdy z ulic Korunovační, Veletržní nebo Milady Horákové zmizela podstatná část aut a tím se výrazně zvýšila úroveň a kvalita života občanů Prahy 7. To samé si rozhodně zaslouží i občané Prahy 5.”
Štěpán Rattay, radní a zastupitel Prahy 5 z Košíř pro PrahaIN.cz
„Chceme omezit dopady stavby na okolní zástavbu. Základní požadavky lze shrnout ve třech bodech: zásadně zlepšit urbanistické řešení, zejména v oblasti metra Nové Butovice a Jinonice a tzv. Nové Radlické, zvětšit rozsah zakrytí radiály (např. u Tyršovy školy, oblast Botanica), zamezit rozlévání dopravy do obytné zástavby v případě dopravní zácpy na radiále. V současné době stále běží územní řízení na ´špatný´ projekt radiály, které bylo zahájeno v lednu 2018. Bohužel hlavní město nenašlo odvahu běžící územní řízení zastavit, protože by to mohlo být v rozporu s ´povinnostmi řádného hospodáře´, které vedení města má.”
zdroj: radiala.cz, web, který provozuje Jinonice, z.s.
|