RECENZE: Mazda CX-80 3.3L e-Skyactiv D254. Šestiválcová symfonie a tři řady komfortu

Mazda CX-80 vtrhla na automobilový trh jako jistý upgrade modelu CX-60, modelu na jehož test s chutí vzpomínám i po uplynutí mnoha měsíců. Mazda totiž v modelu CX-60 plně zhmotnila směr, kterým se v posledních letech jednoduše vydala, a vedle potřebně zelené plug-in hybridní verze osadila vůz také plnotučným přeplňovaným naftovým šestiválcem s pohonem primárně zadní nápravy.

Toto líbivé SUV s prostorným a tradičně kvalitně zpracovaným interiérem se tak podařilo obohatit o nebývale příjemné jízdní vlastnosti. 

Vraťme se ale k testované CX-80, která se tak stává novou vlajkovou lodí automobilky. Vůz vychází z avizované „šedesátky“ a s prodlouženým rozvorem nabízí svým uživatelům o mnoho více vnitřní prostornosti včetně 6 nebo 7místné specifikace. 

Exteriér, pět metrů elegance

Hodnocení vnějšího vzhledu Mazdy CX-80 začněme netradičně z bočního pohledu. Ve srovnání s menší „šedesátkou“ je zde totiž nejpatrnější rozdíl v základních proporcích obou vozů. Nárůst délky modelu CX-80 tak vděčí výhradně prodlouženému rozvoru (o nemalých 250 mm) na hodnotu dosahující úctyhodných 3120 mm. Avizované prodloužení rozvoru se pak propsalo do tvarování bočních dveří posádky v druhé řadě. Přístup na tyto pozice a stejně tak jejich vnitřní prostornost jsou opravdu královské. Zcela specifický boční profil je i v případě CX-80 tvořen elegantně dlouhou kapotou nebo výrazným posunutím samotné kabiny směrem k zadní části vozu. 

Značně robustní proporce vozu jsou v případě přední partie umocněny velmi objemnou maskou, která celkem znatelně redukuje přední světlomety. Mazda CX-80 tak bohužel nedisponuje typicky uhrančivým pohledem, na který jsme si u ostatních modelů z aktuálního portfolia již celkem zvykli. V rámci zadní partie dochází k příjemnému zjemnění celkově mohutných proporcí vozu. Ústředním motivem se zde stávají horizontálně orientované lampy s elegantním světelným podpisem. 

Ve výsledku je tedy i objemná „osmdesátka“ tvarována jednoduchými, líbivými a tvarově čistými liniemi. Jisté oživení pak přichází až v pojednání jednotlivých detailů, jako je například pojednání přední masky nebo jsou to koncová světla se zcela typickým světelným efektem evokujícím tlukot lidského srdce.

Interiér, punc luxusu, prostornost a až sedmimístné uspořádání 

Hodnocení interiéru Mazdy CX-80 je v podstatě identické jako u sesterské „šedesátky“ jen s jednou výraznou odlišností, o kterou se postaral prodloužený rozvor.  A tak i zde máme interiér, který je tvořený prémiovými materiály s výborným zpracováním. Robustnost vozu a avizovaný rozvor pak přináší interiéru „osmdesátky“ dostatek vnitřní prostornosti, a to jak v příčném, tak i podélném směru. 

V případě testovaného vozu tvořila druhou řadu sedadel dvojice příplatkových „křesel“. A komu tato, 4 nebo 6místná, specifikace vyhovuje, mohu ji jen doporučit. Místa a komfortu je zde opravdu dostatek. Dvojice křesel je samozřejmě posuvná s polohovatelnými opěradly. Bohatě dimenzované pozice jsou doplněny o mohutný středový tunel, který přináší adekvátní komfort a dostatek úložného prostoru.

Třetí rada sedadel pak přichází s úplně jiným příběhem, než na jaký jsme u sedmimístných SUV zvyklí. Mazda CX-80 díky obřím rozměrům dopřává vnitřní prostornost i posádce právě na těchto pozicích. Dostatečně dimenzovaný tak není jen prostor, ale také samotné sedáky včetně hlavových opěrek. A špatný není ani přístup na tyto pozice.  

Velikost zavazadelníku v rámci sedmimístného uspořádání je samozřejmě omezena, pětimístné uspořádání pak přináší výrazně lepší hodnoty (objem 687 l). Potěší také úložný prostor pod podlahou, do kterého lze hravě ukrýt roletku zavazadelníku. 

Na předních pozicích jste obklopeni mohutnou palubní deskou disponující tradiční architekturou se spoustou klasických analogových ovladačů. Jejich rozložení je příjemně přehledné a uživatelsky velmi intuitivní. Výrazná digitalizace se ani v případě CX-80 nekoná, a tak i displej palubního infotainmentu zaujímá v rámci palubní desky spíše upozaděnou pozici a jeho ovládání probíhá ideálně přes kruhový ovladač situovaný v rámci středového tunelu. 

Grafika avizovaného displeje je přehledná, prostředí pak celkem prosté, bezdrátové propojení s vaším mobilním telefonem je však samozřejmostí. Zmínit se musím také o plně digitálním displeji umístěném v kapličce přístrojů před řidičem. Jeho pojednání opět disponuje příjemnou a přehlednou grafikou odkazující se na tradiční analogové kruhové ukazatele. 

Mohutnému středovému tunelu mezi řidičem a spolujezdcem dominuje elegantní páka automatické převodovky, dále pak avizovaný kruhový ovladač palubního infotainmentu s jednotlivými ovladači rychlé volby nebo parkovací brzdy, v neposlední řadě je zde také velmi decentní ovladač určený k přepínání jízdních režimů.

Na závěr hodnocení interiéru bych rád vyzdvihl nádhernou specifikaci interiéru, sedačky potažené bílou kůží Nappa doplnilo obložení světlým dřevem a samotná palubní deska byla z velké části potažena světle šedou látkou, okouzlující kombinace vrcholné výbavy Takumi Plus.    

I nadále platí: nafta, nebo plug-in hybrid? 

Pod kapotou Mazdy CX-80 jsou v nabídce dvě specifikace, jednou z nich je plug-in hybridní provedení nesoucí označení SKYACTIV PHEV (s výkonem 327 koní), druhou možností je přeplňovaný naftový šestiválec SKYACTIV D. Při testech menší „šedesátky“ jsem měl možnost vyzkoušet obě avizované specifikace, zcela očekávaně jsem ale podlehl hutnému naftovému řadovému šestiválci.    

Pro CX-80 je naftová motorizace v nabídce s výkonem 187 kW (254 koní) a s točivým momentem dosahujícím hodnoty 550 Nm. Tato specifikace nabízí pohon všech kol, stovku zvládá za slušných 8,4 vteřin a maximální rychlost má omezenou na 219 km/h. 

Tento šestiválec technologický čerpá z portfolia automobilky a vychází z již známé čtyřválcové nafty. Motorizace však nedostala jen dvojici válců navíc, ale také mnoho dalších vylepšení. Mezi avizované patří například systém spalování DCPCI (Distribution-Controlled Partially Premixed Compression Ignition), který zlepšuje tepelnou účinnost. Dále tu máme přepracované hlavy pístů, jejich inovovaný tvar umožňuje rozdělení směsi paliva a vzduchu do dvou oblastí, a umožňuje tak efektivnější spalování v daleko širším pásmu. Dále tu máme vysokotlaké vstřikování, které je mnohem jemnější a daleko intenzivnější, než je tomu u výše zmiňovaného čtyřválce.  

Naftové pohonné ústrojí dále disponuje mild-hybridní technologií, tedy 48 V systémem který ukládá naspořenou elektrickou energii získanou v rámci rekuperace. Elektrická energie se následně ukládá do baterie s kapacitou 0,33 kWh umístěnou pod sedadlem řidiče. Naspořená energie dopuje elektromotor o výkonu 12,4 kW, který je v případě CX-80 integrovaný do automatické převodovky. Elektrická podpora je pak patrná například v situacích, kdy vůz velmi často vypíná motor. Tyto situace přichází i ve vyšších rychlostech a následně dochází k tzv. „plachtění”. Tento způsob elektrifikace se tak velmi efektně podepisuje na spotřebě tohoto prostorného SUV. V rámci týdenního testování jsem se tak s CX-80 pohyboval s průměrnou spotřebou okolo velmi slušných 6,5 l / 100 km.  

Objemný naftový šestiválec přináší vozu příjemný jízdní projev, klidné tempo znamená příkladnou spolupráci motorizace s osmistupňovým automatem. Převodovka tak řadí hladce a plynule, motorizaci nechává „převalovat“ jen v nízkých otáčkách. To vše za velmi tichého projevu motorizace směrem do kabiny. Velmi příjemná a návyková změna nastává ve chvíli, kdy začnete plynový pedál více tlačit do podlahy. Na scénu tak přichází velmi hutný projev naftového šestiválce, která je podporovaný silným a kontinuálním zátahem.     

Příjemný jízdní projev podporuje také fakt, že testovaná CX-80 disponovala pohonem všech kol, který je však primárně zadokolkou a přední kola se v případě nutnosti připojují skrze elektronicky řízené lamelové spojky.  

Stran podvozku a řízení disponuje „osmdesátka“ zcela typickými vlastnostmi pro vozy této japonské automobilky. Podvozek je tedy tvrdší a spíše než komfort na palubě preferuje jistotu při ostřejších průjezdech zatáčkami. Zde bych se určitě za lehce komfortnější naladění podvozku rozhodně přimluvil. Obdobně sportovnější charakter vyznává také řízení, které je celkem přesné a nepřeposilované.   

Závěrem 

Mazda CX-80 je v nabídce v tradičních stupních výbavy, pomyslný základ tak tvoří stupeň Exclusive-line, následují Homura, Takumi, Homura Plus a Takumi Plus. Dle akčního ceníku platného pro rok 2025 je plug-in hybridní provedení CX-80 dostupné od 1 415 790 korun, testované naftové provedení pak od 1 443 290 korun včetně DPH. 

Námi testované vrcholné provedení Takumi Plus startuje na částce 1 718 290 korun včetně daně. Konkrétní kousek s příplatkovou červenou barvou Artisan (+27 500 korun) a dvojicí samostatných sedadel v druhé řadě (+ 20 000 korun) přišel na 1 765 790 korun včetně DPH. 

Testovaná Mazda CX-80 je tedy novým vrcholným SUV v portfoliu automobilky. Už tak povedenou CX-60 můžete nově dostat s o poznání větším interiérem. Vše je tedy jen otázkou Vašich priorit. V případě CX-60 tu máme o něco více agilnější jízdní projev, v případě CX-80 pak dostanete více prostoru pro posádku v druhé, případně třetí řadě sedadel.

V obou případech ale platí, že toto rodinné SUV disponuje robustními a líbivými tvary, kvalitně zpracovaným interiérem a v případě naftového šestiválce také velmi kultivovaným a úsporným jízdním projevem. 

Hodnocení

cena x výkon: 9 hvězd

kvalita zpracování: 9 hvězd

bezpečnost: 9 hvězd

jízdní vlastnosti: 9 hvězd