Srážky aut se zvěří. Známe nejrizikovější místo v Praze

Provoz na českých silnicích se po koronavirové pauze vrátil opět do normálu. Je to vidět i na počtu nehod, které se týkají srážek se zvěří. Těch je meziročně zhruba o 25 procent více. Policie ve svých statistikách evidovala od loňského října do letošního března celkem 7.225 případů srážek se zvěří.

Tento trend platí i v Praze. Jak uvádí Generali Česká pojišťovna v tiskovém prohlášení, zatímco mezi říjnem 2020 a březnem 2021 došlo v aglomeraci k 96 srážkám se zvěří, mezi říjnem 2021 a březnem tohoto roku jich bylo policií evidováno 123.

Vzhledem k hustotě silniční sítě v Praze to znamená, že ke srážce se zvěří v metropoli za sledované období došlo každého 1,6 kilometru, což je vůbec nejhorší hodnota v rámci celé České republiky, kde je průměrných 6,2 kilometru.

Nejrizikovější úsek má necelých 300 metrů

Jednoznačně nejrizikovějším úsekem v kraji zůstává silnice I/12 na cestě z Prahy do Úval. Na části silnice dlouhé necelý kilometr došlo k 19 srážkám vozidel se zvěří. Výrazně rizikový na této silnici je úsek o délce 282 metrů, kde došlo ke 14 střetům se zvěří o celkové škodě 947.000 korun.

Ulice Novosibřinská - nejrizikovější místo z hlediska četnosti dopravních nehod se zvěří. Foto: mapy.cz

Situace se během roku liší

Zimní období ukazuje, že proti létu je střetů se zvěří nepatrně méně. To reflektují i výše škod napříč kraji. Za sledované období jejich součet dosáhl 339 milionů korun.

Nejvyšší účty se vyplácí za nehody se zvěří vzniklé ve středních Čechách – jde o téměř 84 miliónů korun. Což je dáno i tím, že tento kraj má suverénně nejhustší silniční síť (9.638 kilometrů). Co do absolutní výše škod ho následují Vysočina (49 milionů korun) a Ústecký kraj (38,6 milionů korun).

„Ve sledovaném období nedošlo v souvislosti se střety se zvěří ke smrtelné nehodě, po níž zůstávají škody na úrovni i desítek milionů korun. Přesto nehody se zvířaty přinesly jedno těžké a 33 lehkých zraněních,“ komentuje v tiskovém prohlášení situaci Michal Bíl z Centra dopravního výzkumu.

Dodává také, že až 80 procent sražené zvěře představují srny a srnci. „Do budoucna očekáváme, že by mělo dojít k nárůstu srážek s prasetem divokým.“ 

Řidiči by se s nadcházejícím létem měli připravit na kulminaci počtu srnčí zvěře u silnic, protože mezi červencem a srpnem se odehrává její říje.

„Srnčí zvěř se pohybuje na relativně malém prostoru. Zvířata překračují komunikace poměrně často. Ne vždy jsou úspěšná. Pokud žijí v blízkosti komunikací, což je v naší krajině s hustou silniční sítí spíše pravidlem, rizikové situace se tak opakují,“ poukazuje také Michal Bíl.

Riziko střetu se zvěří je nejvyšší dvě hodiny po západu slunce a hodinu před jeho východem. Jsou to právě pozdní noční a brzké ranní hodiny, kdy počet střetů dramaticky roste. Absolutně nejhorší je celoročně období kolem 22. hodiny, poukazují zástupci Generali České pojišťovny v tiskovém prohlášení.

Co dělat po střetu se zvířetem? Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ. Došlo-li ke zranění posádky, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, kontaktujte Policii ČR na lince 158. Ta vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará. Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224. Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video. Pojišťovna zařídí rovněž odtah nepojízdného vozidla. Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám. V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat! Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví. Zdroj: Generali Česká pojišťovna