foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz, všechny snímky v textu/Pohled na Helmovský jez a vodní elektrárnu Štvanice od pavilonu Expo 58 v Letenských sadech
O tom, že Jenda Benda nemožný je zadák, nás přesvědčoval a stále přesvědčuje na rozhlasových vlnách Ivan Mládek a jeho Banjo Band. Důvod byl prostý. Jenda Benda měl sice smysl pro krásno a přírodu, ale měl také jednu důležitou negativní vlastnost, jak zpíval Mládek: „Von ví, že šumí les, že vysouší se mez, že v dáli hárá pes, že kvete bílý bez a že mostem cloumá rez, že říčka jde skrz ves, ale nevšimne si, že se blíží jez, jez, jez.“
A teď slovo do pranice. Kdo ví, kolik je v Praze jezů, splavů a kolik zdymadel? Vidím váš výraz, protože jste určitě nad významem těchto termínů trochu ztuhli a znejistěli. A tak bude nutné si je asi nejprve objasnit.
Co je co?
Jez je nízká přehrada na řece, přes kterou může voda shora přetékat. To nám říká naučný slovník. A technický slovník to dál rozvádí: Jedná se o vodní dílo, které slouží k vzedmutí hladiny vody na vodním toku a stavěla se proto, že umožnila odebrat část toku mimo hlavní řečiště, a to zpravidla do náhonu. Tady voda sloužila k výrobě energie pro vodní mlýny, pily či elektrárny. Obvyklá výška jezu je od jednoho do tří metrů.

Detail Helmovského jezu. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Splav je totéž co jez. Jen se tento jazykový termín používá spíše na východě Čech či na Moravě. A co zdymadlo? To je ryze technický název pro objekty, které umožňují zdvih, vzedmutí a zdýmání (odtud ten podivný základ slova) vodní hladiny. Hlavním účelem je převést bezpečně plavidla mezi horní a dolní hladinou a zpět. Zdymadla technicky fungují na principu spojených nádob.
Pěkně po proudu
Tak a nyní se už můžeme pokusit odpovědět na otázku, kolik jich v metropoli vlastně je. Abychom si v nich udělali jasno, proplujeme je společně po toku Vltavy. A ještě jedna důležitá informace: Říční toky se kilometricky počítají nezvykle od ústí k prameni. Důvod je jasný.
Ústí řeky je zpravidla jisté a známé, pramen už být tak jasný nemusí. Našich řek se to sice moc netýká, i když v mnohých případech také panují nejistoty ohledně vlastních pramenů, ale třeba taková Amazonka před nedávnem dokonce posunula svůj pramen zhruba o sto dvacet kilometrů. A to by v případě kilometráže počítané od pramene způsobilo chaos po celém toku. Kilometrové označení od ústí tak těmto nesrovnalostem brání a předchází.
Na řadě jsou Modřany
Poprvé narazíme v metropoli na vodní dílo na Vltavě v Modřanech. Na 66,75 kilometru je tu nejnovější zdymadlo na území metropole. Nachází se tu takzvaná Modřanská úžina, kdy se tok řeky výrazně zúží. Když se budete chtít vydat na procházku, tak se jedná o lokalitu přímo proti Chuchelskému závodišti. Nejstarší plavební komora zde vznikla už v první třetině 18. století, nicméně často ji ničily povodně a plovoucí ledy. Zdejší jez je dlouhý 87 metrů a když poplujeme po proudu Vltavy, tak velké lodě obeplouvají jez zprava, malé sportovní loďky zleva.
Od konce 80. let minulého století zde elektřinu vyrábí vodní elektrárna. Zajímavostí je pak fakt, že vzedmutí hladiny se projeví i na řece Berounce, protože zhruba 1500 metrů proti proudu je její soutok s Vltavou.
Historické vodní skvosty
Musíme urazit více než deset dalších kilometrů po hladině řeky a doplujeme k historickému a starodávnému Šítkovskému jezu. Ten najdeme na 54,2 kilometru toku. Má tři větve a začíná u jižního konce Dětského ostrova a končí u jižního konce Slovanského ostrova. Jedná se o velice malebný jez, který tvoří historické panorama centra města. Uprostřed najdeme takzvanou vorařskou propusť, kde odvážní voraři sjížděli nezkrotnou řeku.
Na Šítkovském jezu byli závislí zdejší mlynáři, jejichž velké mlýny stály na obou stranách řeky. Na pravém břehu šlo o Šítkovské mlýny, ze kterých je dnes budova Spolku výtvarných umělců Mánes, Horní Lodecké mlýny, které se nacházely napravo od Žofína, tedy kousek od Národního divadla a Staroměstské mlýny. Dnes tu najdeme místo nich Karlovy lázně a věhlasný klub Lávka.

Kvůli Šítkovskému jezu byla vybudována plavební smíchovská komora. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Na levém břehu se nacházelo mlýnů ještě víc. Nejprve to byl Petržilkovský mlýn, pak dnes známé umělecké centrum Sovovy mlýny a slavná Čertovka dávala napít mlýnům Huťskému, Zlomkovskému a Velkopřevorskému.
Kromě toho zvýšené hladiny využívaly i zdejší vodárenské věže. Na levém břehu ve světlých barvách vyvedená Malostranská vodárenská věž a napravo tmavá Šítkovská, která je dnes spojena v představách obyvatel s budovou Mánes.
Lodní dálnice přímo v srdci metropole
K umožnění lodní plavby bylo proto nutné vystavět zdymadlo. Jeho dnešní podoba pochází z roku 1912 a tehdy vznikly dvě plavební komory, každá na jedné straně řeky. Zdymadlo Smíchov při levém břehu je dnes nejfrekventovanější vodní tepnou celé republiky a ročně tu proplouvá dvacet tisíc lodí. Kvůli tomu je zdejší zdymadlo na hranici únosnosti a už léta volá po stavební úpravě či rozšíření. Provoz tu zajišťuje čtveřice zadržovacích vrat. Mnohem menší kapacitu má pak zdymadlo Mánes, které se nachází u levého břehu Slovanského ostrova. Tudy ročně propluje kolem tří tisíc lodí. Ty největší se tam konec konců ani nevejdou. Tato plavební komora je navíc zaslepena, protože lodě pustí pouze do omezeného prostoru, který ukončí Staroměstský jez.
Historický Staroměstský jez je veden od Sovových mlýnů diagonálně přes Vltavu až k Novotného lávce. Je vytvořen ze dvou větví, mezi kterými se znovu nachází vorařská propusť. Pro milovníky konkrétních čísel jen dodávám, že ho najdeme na vltavském kilometrovníku s číslem 53,1. Jeho malebnost si dokážete nejvíce vychutnat při pohledu z Karlova mostu. A velmi často nabízeli televizní záběry na něj jako podkres Smetanovu Vltavu.
Míříme ke sportovnímu ráji
Následně řeka podteče čtyři pražské mosty – Karlův, Mánesův, Čechův a Štefánikův a donese své vody až k ostrovu Štvanice. Tady na ní na 51,1 kilometru toku čeká poslední historický pražský jez – Helmovský. Původně stál v cestě Vltavy ještě jez Novomlýnský, ten byl ale při korekci vodního toku na počátku 20. století zlikvidován a v této souvislosti byl Helmovský jez navýšen. Jez protíná Vltavu šikmo od vorařské propusti, která se v tomto případě nachází při levém břehu, až po krajní cíp ostrova Štvanice, kde se nachází vodní elektrárna. V dávné minulosti měl Helmovský jez na délku neuvěřitelných 550 metrů, dnes naměříme jen vzdálenost 288 metrů a výšku 4,5 metrů.

Šítkovský jez u Jiráskova mostu. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
I tady fungovala řada mlýnů odkázaných na větší průtok vody. Jednalo se o Nové, Lodní, Helmovské a Šaškovy mlýny. Dnes je na vzedtmutý tok odkázána jen štvanická vodní elektrárna. Samozřejmě, že i překážku Helmovského jezu lze spolehlivě obeplout, a to díky dvojici zdejších souběžných zdymadel, která se nacházejí mezi pravým břehem ostrova Štvanice a pravým břehem Vltavy. Kromě toho se ve vltavském korytě nachází i kanál pro vodní sporty.
Blíží se technická Troja
Následně se řeka Vltava otočí o sto osmdesát stupňů a doteče k poslednímu pražskému jezu – Trojskému. Ten najdeme na kilometrovníku s číslem 45,58 vodního toku. Výstavba vodního díla se datuje do začátku 20. století. Je ze všech metropolitních jezů nejmenší – má délku jen 38 metrů a výška nepřesahuje dva a půl metru. I tento jez měl při pravém břehu vorařskou propusť, ta ale dnes neexistuje. Je předělána na umělý slalomový kanál.
Psali jsme
PŘÍBĚH Modelem při vzniku tohoto díla seděla mladá talentovaná herečka. Tu krátce poté vdovec Jaroslav Kvapil požádal o ruku. Za jednou…
Na vzedmuté hladině Vltavy jsou v tomto případě znovu závislé dvě vodní elektrárny – jedna v Troji, druhá v Podbabě, ale hlavně ohromná Čistírna odpadních vod na Císařském ostrově.
Ani tady ale není vltavská cesta pro lodě uzavřena. U levého břehu mezi Císařským ostrovem existuje vodní kanál, který uzavírají v lokalitě Podbaba dvě souběžná zdymadla.
Věděli jste správná čísla?
Tak a nyní si konečně můžeme vyhodnotit správné odpovědi na otázku, kolik je v metropolí jezů a zdymadel. Najdeme tu tedy pětici jezů. Tři jsou historické – Šítkovský, Staroměstský, Helmovský a dva novodobější – Modřanský a Trojský. Celkový počet zdymadel je sedm. Modřany, Smíchov, Mánes, dvě na Štvanici a dvě v Podbabě. Měli jste pravdu a uhodli?