Uhříněves děsí železniční přejezd, kde zemřela Iveta Bartošová

19. 08. 202315:26
Uhříněves děsí železniční přejezd, kde zemřela Iveta Bartošová
foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Vlak Českých drah, ilustrační foto

Uhříněves se pyšní nejen největším železničním kontejnerovým překladištěm ve střední Evropě, ale i velmi frekventovanou železniční tratí z Prahy směrem na Tábor a České Budějovice.

V hustě zabydleném katastrálním území proto najdeme čtyři podjezdy, dva podchody a jeden železniční přejezd. A ten dělá místním starosti.

Jedná se o železniční přejezd v ulici U Starého mlýna, na kterém před téměř deseti lety ukončila svůj život dobrovolně zpěvačka Iveta Bartošová.

Uhříněvské obyvatele však děsí budoucnost tohoto místa. Radní pro dopravu Jan Konopásek z městské části Praha 22 uvádí na webu důvody: „V současnosti přejíždí přes přejezd 900 vozidel denně. Prognózy plánovačů budoucnosti dopravy však předpokládají, že během tří let stoupne zatížení tohoto železničního přejezdu na 1400 vozidel denně,“ připomíná Jan Konopásek na webu Prahy 22.

To by však nebyl ten hlavní problém. Kamenem úrazu je velká vytíženost zdejší železniční trati. Ta způsobuje, že fakticky je železniční přejezd průjezdný jen 30 minut z každé hodiny. Plány dopravce ROPID však počítají s tím, že během tří let naroste provoz na železnici a neprůjezdnost železničního přejezdu bude činit 50 minut z každé hodiny. „Při těchto číslech a nárůstu dopravy se stane železniční přejezd fakticky neprůjezdným,“ apeluje Jan Konopásek.

To ale není ještě konec problémům. Dalším problémem je, že přejezd nekříží silnici kolmo, ale v poměrně ostrém úhlu 27,3 stupně. Proto se délka přejezdu roztáhla až na téměř 40 metrů délky.

Situaci také komplikuje křížení ulice U Starého mlýna s ulicí Lnářská, které je hned za železničním přejezdem a je opět vyvedeno ve velmi ostrém úhlu.

Místní radnice si proto láme hlavu, jak zachovat silniční spojení s Benicemi, ale zároveň zařídit to, aby se železniční a silniční doprava navzájem neomezovaly.

O celé situaci bude v nejbližší době rozhodovat Ministerstvo dopravy a Správa železnic. Dotčené obce, tedy v tomto případě Praha 22 a Praha - Benice, mají pouze poradní hlas, celou situaci mohou jen komentovat, popřípadě připomínkovat. Rozhodovat o vítězné variantě řešení situace však aktivně nebudou, protože jim přejezd nepatří.

Ve hře jsou čtyři varianty: tunel, nadjezd, podjezd a obchvat. Každá má své pro a proti, každá si vyžádá rozdílnou délku dopravního omezení a výstavby a také každá z variant zatíží různě kapsy poplatníků.

Varianta tunel

Ta respektuje současné komunikace, takže by se nemusely v žádném případě překreslovat mapy. Ulice U Starého mlýna by se jen v délce 190 metrů ponořila pod zem, do hloubky jedenácti metrů. Křižovatka s ulicí Lnářskou by se vyřešila tak, že by se ulice Lnářská prodloužila a ke spojení obou ulic by došlo až za ústím tunelu. V tunelu by se dokonce nacházel i jednostranný chodník pro pěší. Tunelem by mohla jezdit jen vozidla do čtyř metrů výšky.

Tato varianta je nejdražší a nejnákladnější. Výstavba by trvala tři roky. Nevhodná varianta pro chodce, protože by je dopravní řešení nutilo přecházet po přechodu na jednu stranu silnice a vcházet do tunelu. Je tu nebezpečí, že by si stejně nakonec zkracovali cestu přes koleje.

Varianta podjezd

Jde vlastně o zjednodušenou a zlevněnou verzi tunelu. „Přemalovávaly“ by se ulice. Ulice U Starého mlýna by vedla dnes částečně v tělese ulice Lnářské, kde by došlo k zapuštění podjezdu pod trať. Původní část Lnářské ulice by se zaslepila.

Jedná se o nejlevnější, a tedy o nejpravděpodobnější variantu budoucího řešení. Nevýhodou je, že i když to není zdaleka tak náročná stavba, jako v případě tunelu, i tak by výstavba podjezdu trvala tři roky. Výhodou je, že by nebyla dotčena železniční doprava. I přesto by však železnice musela přistoupit k výkupu plošně malých pozemků.

Varianta nadjezd

V tomto případě by ulice U Starého mlýna nesměřovala pod zem, ale zvedala by se na nový silniční most. Jenže ten by musel mít mostovku alespoň dvanáct metrů nad zemí. To by však vznikl most s naprosto nepřijatelným stoupáním. Z toho logicky vyplývá, že by muselo dojít k prodloužení mostu na více než 140 metrů a navíc k posunu samotné trati více směrem na jih. Posunutí trati by muselo být provedeno v délce zhruba 700 metrů.

Nevýhodou varianty je stavební omezení na železnici, prodloužení jízdní doby. Železnice by musela vykupovat pozemky. Předpokládaná doba výstavby jsou dva roky.

Varianta obchvat

Obchvat by se začal stavět na kraji Uhříněvsi na dnešním křížení ulic Ke Kříži a K Dálnici. Tady by vznikl kruhový objezd, který by vedl obchvat přes místní část Blokandu za obytnou výstavbou a napojil by se na současnou komunikaci až těsně před Benicemi. Ulice U Starého mlýna by byla oboustranně zaslepena. Pro chodce by se vybudoval podchod pod tratí nedaleko dnešního přejezdu.

Nevýhodou je, že by se stavební práce přesunuly z katastrálního území Uhříněvsi do katastru Benic. Došlo by k likvidaci části zahrádkářské kolonie a musely by se znovu vykupovat pozemky. Velkým plusem této varianty je skutečnost, že by hotovo mohlo být za sedm měsíců od prvního výkopu.

Rozhodnout by se o budoucnosti velmi vytíženého železničního přejezdu v Uhříněvsi mělo do konce tohoto roku.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných