foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Zákon přikazuje vozidlu s takto prasklým čelním sklem okamžitě do servisu.
REPORTÁŽ: Kdo má v pražském dopravním podniku hlavní slovo, nemůže být po dnešku ani pochyb. Jednoznačně vrátná. Zatímco si část novinářů včetně kolegů z České televize už snímala exteriéry i interiéry dvou autobusů, které poputují jako dar na Ukrajinu a ukrajinská delegace netrpělivě přešlapovala na místě, primátor Bohuslav Svoboda (ODS) s další částí novinářů zůstali přiskřípnuti před vchodovým turniketem.
A dál kvůli ostražitosti místní vrátné prostě neprošli. Zkrátka žádné povolení, žádný vstup! A tak čekání na někoho kompetentního jen způsobilo to, že se slavnostní předání trochu opozdilo.
Primátorské čekání na duhu
„Pražské zastupitelstvo zasedalo v den, kdy byla Ukrajina napadena Ruskem,“ připomněl před dvěma zaparkovanými autobusy primátor Svoboda. „Už v první den okupace pražský zastupitelský sbor jednoznačně agresi odsoudil a zavázal se k tomu, že budeme jako město napadené Ukrajině pomáhat,“ vrátil se do doby před patnácti měsíci Bohuslav Svoboda.
Podle primátora je předání dvou autobusů do služeb dopravního podniku v ukrajinském městě Mykolajiv jen dalším potvrzením pomoci a spolupráce. „Jedná se o autobusy IVECO s označením Irisbus. Iris byla řeckou bohyní duhy a společně si přejme, aby duha míru znovu vyšla nad Ukrajinou,“ celkem symbolicky uzavřel svůj výstup primátor.
Interiér jednoho z darovaných autobusů. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Generální ředitel Dopravního podniku Praha (DPP) Petr Witowski připomněl, že dnešní předání autobusů není první akcí, kterou DPP pomáhá: „Na východ od nás už v minulosti šly dva autobusy a dvacet tramvají. Jsme připraveni i nadále poskytovat pomoc, kdykoliv to bude potřeba,“ řekl Witowski.
Zatímco ale pro dvacítku tramvají se musel hledat speciální způsob přepravy na Ukrajinu, tak autobusy se na východ vydají po svém. I proto přišlo na řadu pro kameru a fotoaparáty vděčné nandávání nových registračních značek, podpisy a ověřování technických průkazů a podepisování předávacích listin.
V budoucnu by ale pomoc ze strany dopravního podniku mohla dostat trochu jinou podobu. Její obrysy nastínil ředitel podniku Petr Witowski: „Naše spolupráce by se v budoucnu mohla rozšířit na vozidla technické podpory či na výstavbu trolejových věží.“
Klíčky od vozidel si osobně převzal ředitel dopravního podniku Mykolajivpastransiv Alexij Ušakov. Ten také naznačil, kdy se autobusy z Prahy rozjedou po ukrajinských ulicích. „Věříme, že to zvládneme do dvou týdnů. Během této doby musí autobusy na Ukrajinu dojet, musí se splnit všechny administrativní kroky, vozidla se musí proclít, zajistit pojištění a připravit pro cestující.“
Pražský primátor Bohuslav Svoboda zdobí darovaný autobus registrační značkou. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Alexij Ušakov směřoval svá díky nejen představitelům města a dopravního podniku za neutuchající podporu, ale poděkoval za zájem i všem obyvatelům naší země. „Jsme rádi, že na nás nezapomínáte,“ s dojetím řekl ředitel Ušakov.
Darovanému koni na zuby nehleď, ale zákon by se neměl obcházet
Autobusy by se měly v nejbližších hodinách bez jakýchokoliv dalších úprav vydat na cestu na Ukrajinu.
Poměrně vnímavému pozorovateli ale dojde, že autobusy pro Ukrajinu jsou vlastně v případě jednoho z nich docela danajský dar. Pozorné oko si všimne, že na jednom z nich je výrazná prasklina čelního skla, která se táhne po celé spodní a střední délce.
Psali jsme
Nadace Future For Ukraine chce pomáhat válkou zbídačené zemi v rehabilitaci lidí, odminování, obnově městské infrastruktury, ale i humanitární…
České zákony jsou v tomto případě poměrně striktní. Stanovují, že není možné jezdit s vozidlem s prasklým čelním sklem ve stírané ploše (tedy v dosahu stěračů). Pokud je prasklina v dosahu záběru stěračů je možné s vozem dojen nouzově jen do servisu nebo domů.
Vozy značky Irisbus míří na Ukrajinu. Foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz
Za jízdu s prasklým čelním sklem hrozí na českých silnicích řidičům pokuta až deset tisíc korun a zisk pěti trestných bodů.
Autobusy se fakticky sice vydávají na cestu domů, ale o vzdálenosti 1636 kilometrů, jejíž překonání bude trvat nejméně dvacet hodin nepřetržité jízdy, nelze asi hovořit jako o nouzové cestě. Možná by se i ukrajinským řidičům lépe cestovalo s nepoškozeným sklem.
Na dotaz redakce PrahaIN.cz Daniel Šabík z pražského dopravního podniku odpověděl: „Dopravní podnik se musí chovat jako řádný hospodář. Hlavní město jako náš zřizovatel nás vyzvalo, abychom našli dva vyřazené, ale provozuschopné autobusy. Zadání z magistrátu znělo připravit autobusy pro humanitární předání bez repase a oprav. Dnešním předáním ukrajinské straně se dostaly vozy do majetku ukrajinské strany a ta si je vědoma nedostatků, které mají a které vyplývají z jejich stáří i velkého nájezdu kilometrů. Přesto je ukrajinská strana přijala s velkým díkem a vděčností,“ říká Daniel Šabík.
V této souvislosti je nutné připomenout, že podle slov ředitele Alexije Ušakova řadu autobusů tamního dopravního podniku zrekvírovala armáda. Dopravnímu podniku v téměř půlmilionovém Mykolajivu zbylo na dopravní obslužnost deset vozů. Před časem zbídačelý vozový park doplnily některé vysloužilé autobusy z Německa nebo Polska.
Mykolajiv je město v jižní části Ukrajiny. Leží na soutoku řek Jižní Bug a Ingul. Už v Mykolajivu vzniká široká společná delta těchto řek, která je součástí Černého moře. Z Mykolajivu je 60 kilometrů do Chersonu a sto kilometrů do Oděsy. Na začátku století zde žilo více než půl milionu obyvatel, v současnosti poklesl počet lidí pod 460 tisíc.