V Křeslicích podepisují petici, bojí se Vestecké spojky

Strašák Vestecké spojky znovu ožívá. Dopravní stavba, která děsí obyvatele jihovýchodní části Prahy několik let spala a byl kolem ní klid. Teď však znovu ožívá. První, ale ne poprvé, se do boje s asfaltovým hadem pustili občané Křeslic.

A to poněkud paradoxně, protože původní boje o Vesteckou spojku se odehrávaly hlavně na pravé straně dálnice D1 ve směru na Brno a ne na straně levé, kde se nacházejí Křeslice.

Co to je Vestecká spojka?

Nejprve si musíme říci o jakou stavbu tu jde. Vestecká spojka by v případě dobudování umožnila lepší dopravní spojení mezi Pražským obchvatem, který známe pod názvem D0, a dálnicí D1. Od exitu 3 jsou na Pražském obchvatu vytvořeny základy Vestecké spojky až po kruhový objezd na silnici 603 mezi městskou částí Praha-Kunratice a Vestcem. Následná zamýšlená Vestecká spojka by vedla po severní hranici katastru Vestce západně od Průhonic a tady by se napojovala na nový exit s číslem 4, který by vznikl na dálnici D1. Jde o místo, kde je dnes dálnice překonávána nadjezdem ulicí Formanskou.

Samotná výstavba exitu 4 získala už v roce 2012 kladné hodnocení vlivu na životní prostředí EIA. K podpisu předběžné smlouvy o výstavbě nového exitu ale došlo ještě o šest let dříve. Tehdy si samotné stavby ve velkém všímaly sdělovací prostředky, například Lidové noviny. Důvodem ale nebyly nežádoucí dopady na životní prostředí, ale údajná spekulace s pozemky. Lidové noviny tehdy rozkryly plány spekulantů na výstavbu obrovské komerční zóny západně od Průhonic s více než dvaceti tisíci parkovacími místy.

Křeslice vedou dlouhý boj

Městská část Křeslice se do boje s Vesteckou spojkou pustila už před mnoha lety. Na zamýšlenou výstavbu podala městská část dokonce žalobu. Nejvyšší správní soud žalobě nejprve vyhověl a spojka musela být v roce 2013 vymazána z územního plánu Středočeského kraje. Tématu se věnovala napříkald Česká televize. Rozhodnutí pak o rok později potvrdil i Nejvyšší správní soud. Křeslice místo toho usilují v blízkosti inkriminované lokality připravovaného dálničního sjezdu o bytovou výstavbu.

Další část bitvy o Vesteckou spojku se rozehrála v roce 2017. Ostrá diskuze provázela podpis dohody mezi Hlavním městem Prahou, Středočeským krajem, Ředitelstvím silnic a dálnic a ministerstvem dopravy o budoucí výstavbě této spojky.

Pražští zastupitelé si však tehdy prosadili, že nejprve bude dostavěna část vnějšího okruhu s číslem 511, jak tehdy uvedl internetový portál Echo24.cz.

To potvrzují i webové strany Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje, kde se uvádí, že výstavba Vestecké spojky je možná až po otevření úseku Pražského obchvatu D0 mezi Běchovicemi a dálnici D1. Do té doby nemůže být Vestecká spojka zprovozněna ani ve zkušebním provozu. Stejný zdroj informuje i o tom, že případná výstavba Vestecké spojky by zasahovala do katastru dvou obcí a jednoho města – Vestce, Jesenice a Průhonice.

Černozem zapláče

Na území Vestce by za své vzala hlavně kvalitní zemědělská půda, protože spojka by tu vedla zemědělsky obhospodařovanou krajinou, řešit by se musel i kontakt silnice se zdejší retenční nádrží, která má klíčový krajinný význam pro vodohospodářskou složku. Na území Jesenice návrh počítá s výstavbou ochranných zelených ploch. V katastru obce Průhonice by pak největším problémem byla minimalizace negativních dopadů na už stávající bytovou zástavbu.

Výstavba Vestecké spojky nebyla v roce 2017 po chuti ani senátorovi Ladislavu Kosovi. Ten tehdy pro Echo.cz uvedl: „Zdá se, že několik miliard veřejných prostředků poslouží především majitelům pozemků u D1, kterým má EXIT4 a Vestecká spojka umožnit zásobování plánovaných komerčních zón a přivést jim do nich zákazníky,“ tvrdil tehdy senátor Ladislav Kos.

Háček, který celou výstavbu neúměrně prodlužuje, je však skryt v českých zákonech. Podle nich, a konkrétně podle zákona o veřejných komunikacích, nesmí být dálniční sjezd budovaný ze státních peněz vystavěn v komerčním zájmu, ale pouze ve veřejných zájmech.

A na tento argument poukazují hlavně odpůrci Vestecké spojky. Podle nich by v tomto případě šlo o ryze účelovou stavbu, která by měla primárně přivádět zákazníky k obří komerční zóně.

Zastánci dostavby Vestecké spojky naopak vyzvedávají veřejný zájem. Podle nich je ve veřejném zájmu rozředit extrémně hustou dopravu, která vzniká na exitech 2 a 6. Jen připomínáme, že exit 2 se nachází mezi Chodovem a Šeberovem, exit 6 pak v Průhonicích.

Nutno poznamenat, že ani zastupitelské sbory jednotlivých obcí a městských částí, které jsou touto stavbou dotčeny, nemají zcela jednotný pohled na věc. Lze ale vypozorovat, že ty z částí, které trpí už nyní přehuštěnou dopravou, jsou ochotny přistoupit na výstavbu dálničního exitu 4. Věří, že by se tím mohla intenzivní doprava rozředit. Obec Vestec dokonce prezentuje vizualizaci Vestecké spojky i na svých webových stránkách.

Jistou úlevu od dopravy spatřují ve výstavbě spojky například i obyvatelé Šeberova nebo Průhonic.

Křeslice drží prapor odporu

Největšími a nejhalasnějšími nespokojenci s možností stavby Vestecké spojky jsou ale obyvatelé Křeslic. Pro ně je totiž největší hrozbou skutečnost, že by se Vestecká spojka v budoucnu mohla přetáhnout na druhou stranu dálnice D1 a dál vézt směrem k Uhříněvsi.

I proto vyrazili místní do boje s další municí. Jde o petici zveřejněnou na webu obce. Ta bojuje proti návrhu samostatně pořizované změny Územního plánu sídelního útvaru Hlavního města Prahy. Za petiční výbor vystupují hlavně dvě představitelky: zastupitelka Jitka Pfeifferová (Společně pro Křeslice) a Jolana Hermannová Stupková (My za Křeslice).

Jednou z argumentací petičního výboru je fakt, že výstavbou Vestecké spojky dojde k záboru zemědělského půdního fondu. Oblast podle petičního výboru přijde o půdu s vysokou bonitou a sníží se biodiverzita na daném území.

Další negativní dopady vidí petiční výbor v koloběhu srážek: „Dešťové srážky a velmi omezená schopnost infiltrace vody v zastavěném území negativně ovlivní již tak náročné lokální povodně v povodí Botiče. Rovněž nebude v dostatečné míře doplňována hladina podzemní vody,“ uvádí se v petici.

Další zápory pak budou údajně patrné v dopravní zátěži. Podle výboru se zvýší imise nad únosnou mez, zhorší se životní prostředí, a to včetně Přírodní parku Botič-Milíčov a narostou hodnoty prašnosti a hlukové zátěže.

Redakce PrahaIN.cz se snažila získat informace přímo od jedné ze zakladatelek petice, od místní zastupitelky Jitky Pfeifferové. Redakci zajímalo, s jakým ohlasem se petice u občanů Křeslic setkává, zda petice podpořili i někteří dopravní či enviromentální odborníci. Zaměstnankyně obecního úřadu v Křeslicích nás požádala, abychom dotazy zaslali e-mailem. Ani po týdnu na ně nepřišla odpověď.