Z Podbaby na Masaryčku za 9 minut. Nevěříte? Vlaky často nabízejí nejrychlejší spojení

foto: Pražská integrovaná doprava (stejně jako ostatní snímky v článku, pokud není uvedeno jinak)/Vlak linky R715

Je ale nutné říci to hlavní, nepokrývají celé území města. Přesto, když máte kliku a trefíte se do „správného“ místa, můžete s ČD cestovat po Praze až neuvěřitelně rychle. Z Vršovic na Nové Město nebo na Žižkov za 5 minut. Z Podbaby do centra Prahy za 9 minut. Ze samého okraje města z Klánovic nebo Uhříněvsi do blízkosti Václavského náměstí za 22 minut.

Zdají se vám takové časy cestování po Praze nereálné, ať už použijete auto nebo městskou dopravu? Tyto cestovní časy nabízí železnice. Díky novým zastávkám, podchodům a přístupovým cestám k vlakům i modernizaci tratí se pohodlné cestování na železnici po hlavním městě ještě zlepší. Navíc, v Praze platí i na vlaky (na linkách S a R na území Prahy, i pro motoráček, o něm bude řeč dále) platí stejné jízdenky či kupóny jako např. v metru, autobusu a tramvajích.

Rychlé spojení s centrem z nově otevřené zastávky Zahradní Město

„Před nedávnem otevřená zastávka Zahradní Město nabízí rychlé spojení do centra Prahy z oblasti Hostivaře, Zahradního Města a sídliště Skalka. Vlak zvládne tuto cestu jenom za 10 minut. Nový výstup na hlavním nádraží směrem na Žižkov uživatelům železnice podstatně zkracuje cestu do této části města a prodloužený podchod na nádraží ve Vršovicích umožňuje přímou cestu na vlak z Nuslí. Díky tomu se zkracuje třeba cesta z Vršovic a Nuslí na „dolní" Žižkov na deset až patnáct minut,“ upozorňuje Lukáš Kubát, regionální tiskový mluvčí Českých drah.    

Výhodné spojení mezi centrem a pražskými satelity

Vlaky tak nabízejí nové, nevšední a velmi rychlé cestování po Praze. Páteřní linky S jezdí v pracovní dny v krátkých intervalech kolem 15 minut a díky souběhu několika linek mezi některými stanicemi jsou i úseky s kratšími intervaly.

Tam, kde leckdy stojí auta v koloně na pražské magistrále, frčí vlak zcela bez zdržení. Foto České dráhy

Vlak zajišťuje také velmi rychlé cestování mezi centrem Prahy a satelity kolem metropole. Z Říčan na hlavní nádraží trvá cesta půl hodiny, z Českého Brodu je to 36 minut, z Kralup nad Vltavou 38 minut nebo z Čelákovic 32 minut. Ve špičce jezdí na důležitých linkách také zrychlené spoje, které nabízejí ještě rychlejší spojení do práce nebo do školy. Takový vlak stihne v jízdním řádu 2022 cestu z Říčan do Prahy za 20 minut.        

Vedle krátkých cestovních časů je výhodou vlaku oproti dopravě na ucpaných silnicích možnost dělat během cesty nejrůznější aktivity. To usnadňuje možnost snadného připojení k internetu přes Wi-Fi. „Ve všech jednotkách CityElefant je dnes k dispozici palubní Wi-Fi síť a postupně do všech vozů doplňujeme také elektrické zásuvky 230 V pro napájení cestovní elektroniky, jako jsou mobilní telefony, notebooky nebo tablety. Díky tomu lze ve vlaku snadno vyřídit zprávy, sledovat dění na internetu, pracovat nebo se věnovat dalším činnostem, které řízení osobního auta neumožňuje,“ doplňuje Lukáš Kubát.      

Praha Hlavní nádraží

V Praze v současnosti jezdí 14 linek S a několik linek se zrychlenými vlaky. Připravuje se i další zlepšení cestování vlakem po Praze, například nové bezbariérové nádraží ve Vysočanech, probíhá rekonstrukce několika tratí a plánuje se zřízení dalších linek.

A co o víkendech? Poznávejte Prahu motoráčkem

Vydejte se historickým motorovým vozem po nejkrásnější trati v Praze (tzv. Pražském Semmeringu), kde spatříte nádherné výhledy na Prahu. Pražský motoráček vyjíždí o víkendech po celý rok v trase Praha hl. n. – Praha-Zličín. Jezdí celoročně v sobotu, neděli a o státních svátcích.

Pražský motoráček

Co je Pražský Semmering

Pražský motoráček během své cesty jede po dvou historicky zajímavých pražských tratích. Začíná na pražském hlavním nádraží, které bylo otevřeno v roce 1871. Stávající secesní výpravní budova od architekta Josefa Fanty však pochází z let 1902–1909. V roce 1977 ji doplnila nová odbavovací hala od architekta Josefa Dandy, která během posledních čtyř let prošla rozsáhlou rekonstrukcí, a právě v letošním roce byla tato přestavba dokončena. Kolejiště zakrývá monumentální dvoulodní zasklená ocelová hala z roku 1905, která zabírá plochu odpovídající polovině Václavského náměstí.

Po projetí 1145 metrů dlouhého vinohradského tunelu a po překonání Vltavy po dvoukolejném ocelovém mostě z roku 1901 přijíždí vlak do stanice Praha-Smíchov severní nástupiště. Jedná se o bývalou společnou stanici tří společností: Dráhy císaře Františka Josefa (stavitele Pražské spojovací dráhy), Pražsko-duchcovské dráhy a Buštěhradské dráhy. A právě po trati patřící posledně jmenované společnosti vyrazí Pražský motoráček na svoji další cestu.

Potřeba klesání do vltavského údolí nižšími sklony vyvolala nutnost rozvinutí trasy, čímž vznikla, díky odvážnému vedení trati oblastí tzv. Pražského Barrandienu, zřejmě nejkrásnější trať ležící nyní na území našeho hlavního města. Ze Smíchova stoupá ve velké smyčce nad Zlíchovem a poté velkým pravotočivým obloukem dvakrát překonává Prokopské údolí. Proto bylo třeba vybudovat dva mohutné viadukty o délkách 170, resp. 180 metrů s maximálními výškami 23, resp. 25 metrů. Mezi vápencovými skalami pokračuje trať kolem Žvahova a Dívčích hradů do Jinonic. Vlak dále jede přes Cibulku a Stodůlky do stanice Praha-Zličín, kde jízda Pražského motoráčku končí v bezprostřední blízkosti řepského sídliště.

Pražský motoráček překonává hlubočepské viadukty.

Směle vedená trať ze Smíchova do Hostivice si velmi záhy vysloužila přezdívku Pražský Semmering. Tento název je odvozen od známé rakouské trati v Alpách, která prochází mezi spolkovými zeměmi Dolní Rakousko a Štýrsko horským sedlem Semmering. Její stavba byla dokončena v roce 1854 a jednalo se o první evropskou horskou železniční trať. Pojem „Semmering“ se tak stal synonymem pro všechny odvážně trasované tratě na světě včetně trati, jejíž koleje využívá Pražský motoráček.

Co lze zahlédnout

Z vlaku Pražského motoráčku může cestující vychutnávat pohledy na četná pražská zákoutí a může se seznámit s různými stavebními slohy a urbanistickými celky. Jízda vlaku začíná na nejvýznamnějším českém nádraží pod dohledem ohromující Fantovy budovy. Překrásné pohledy na Prahu se otevírají i ze železničního mostu přes Vltavu. Vpravo se rozprostírá panoráma pražského historického centra, v čele s neobyčejným pohledem na Pražský hrad. Na levé straně se nad vlakem majestátně tyčí kapitulní chrám sv. Petra a Pavla na historickém Vyšehradě. Bývalá industriální krása průmyslové čtvrti Smíchov již převážně ustoupila především novým dopravním stavbám.

Z hlubočepských viaduktů může cestující sledovat téměř vesnickou zástavbu původních Hlubočep, ale i unikátní přírodu Prokopského údolí. Především skála nad druhým hlubočepským viaduktem upoutá pohledy cestujících. Neobyčejný výhled na hlavní město se naskýtá krátce za výhybnou Žvahov. Po pravé straně se na několik vteřin ukáže málo známý pohled na velkou část Prahy. Poté se za okny vlaku střídají opravdu nepříliš povědomé části stověžatého města. Projíždí kolem Konvářky a Dívčích hradů, pokračuje se přes vilové čtvrti Košíře a Cibulka i přírodním parkem na rozhraní Motola, Košířů a Stodůlek k řepskému sídlišti pocházejícímu z let socialismu. Zde Pražský motoráček svou cestu končí ve stanici nesoucí název Praha-Zličín. Přímo před nádražím se nachází tramvajová konečná Sídliště Řepy, a tak cestující můžou pro svůj návrat zpět do centra použít nejen vlak, ale i tramvaj.

Pražský motoráček nabízí krásnou víkendovou zábavu rodinám s dětmi.

Čím se svezete

Jízdu Pražského motoráčku zajišťuje dopravce KŽC Doprava, s.r.o., který se specializuje na provozování nostalgických vlaků. Vypravován zde je motorový vůz řady M 262.0. Tyto čtyřnápravové vozy vyráběly v letech 1949–1951 podniky ČKD Sokolovo Praha a První Brněnská a Královopolská strojírna v Brně a v letech 1952–1960 podnik Tatra Studénka. Celkem bylo vyrobeno 238 kusů těchto motorových vozů, které se v pravidelném provozu udržely až do začátku 21. století. V současné době je několik vozů řady M 262.0 (později nesoucí označení 830) ve vlastnictví různých muzejních železničních spolků, které s nimi zajišťují historické a nostalgické vlaky.

Motorové vozy řady M 262.0 znamenaly významnou modernizaci poválečného vozidlového parku Československých státních drah. Dva velkoprostorové oddíly poskytují 56 míst k sezení, cestující ocení spouštěcí okna umožňující skvělý výhled na okolí trati. Motorové vozy s maximální rychlostí 90 km/h byly zpočátku nasazovány i na rychlíkové spoje. Jeden ze zachovaných motorových vozů řady M 262.0 je pravidelně nasazován také na Pražský motoráček. Ve výjimečných případech zde může být nasazen další historický motorový vůz řady M 286.1 (později řada 851) pocházející z roku 1968.

Psali jsme

Tento týden opět vyjíždí turistický Cyklohráček

Tento týden bude zahájena sezóna turistických vlaků. České dráhy zvou na středeční jízdu vlakem Cyklohráčkem, na které se seznámíte s novinkami…

21. 03. 202220:15

Kultura

Psali jsme

Hlavní nádraží slaví 150 let provozu

Nejfrekventovanější česká železniční stanice oslaví v úterý 14. prosince jubileum, uplyne přesně 150 let ode dne, kdy na pražské hlavní nádraží…

13. 12. 202121:00

Doprava