foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Pátek 18. dubna 2025 za Novou Pakou
REPORTÁŽ: Kdokoli jel někdy do Krkonoš, zřejmě také politoval obyvatele Nové Paky. Proud aut se sem valí ze všech strach. A je jedno, jaký den právě ukazuje nástěnný kalendář. PrahaIN.cz sem zavítala před několika dny, kdy jsme shodou okolností vyrazili na zříceninu hradu Kumburk.
Protože leží poblíž Lomnice nad Popelkou, a navíc pršelo, vzali jsme to nejprve velmi klidnou jízdou do asi dvacet kilometrů vzdálené Nové Paky, abychom nafotili tamní obchvat. O něm místní mluvili řadu let, ale práce se zde rozjely až v posledních měsících (během pátečního odpoledne jsme si zde ale nikterak zásadní práce nevšimli).
Jak nás upozornilo samotné město, slibuje si od něho hodně. Ať už proto, že jde o důležitou komunikaci z hlavního města do hor nebo o přetíženou paralelu mezi závody automobilky Škoda v Mladé Boleslavi a ve Vrchlabí.
Kdo místo zná, asi nebude potřebovat bližší upřesnění. Zkrátka a dobře se jedná o lokalitu, kde to vypadá pomalu jako na dálnici D1. Obchvat má mnohému ulevit. „Trasa obchvatu je v začátku i v konci úseku napojena na stávající silnici I/16, zbývající úseky této silnice budou přeřazeny do silnic nižších kategorií a budou zajišťovat dopravní obslužnost území. Obchvat Nové Paky je navržen v kategorii S 11,5/70 a má délku 8.479 metrů,“ informoval nás novopacký úřad.
Z bližního pohledu do dokumentů pak vidíme, že přeložka začíná pod Kumburským Újezdem, v Heřmanicích je navržena průsečná křižovatka a obchvat bude ukončen na konci Vidochova na stávající silnici I/16.
První písemnosti vznikly v roce 2017 a velké finále by mělo být k vidění letos. Stavba vyjde na zhruba 1,6 miliardy korun bez DPH a na starost ji má společnost Porr. Objednatelem je Ředitelství silnic a dálnic.
Obchvat jsme monitorovali v pátek 17. dubna. Ačkoli bylo v Praze dopoledne relativně hezky, na východě Čech pršelo. I když jsme očekávali všechno, takový obousměrný provoz nikoli. Stranou našeho zájmu necháme skutečnost, že kromě deště padala mlha, ale drtivou většinu šoférů to nepřimělo k rozsvícení adekvátních světel.
Protože se mlžila rovněž skla v autě, museli jsme chvílemi větrat. Což byl přesně ten okamžik, o němž jsme se rozhodli napsat. Vlhko, déšť a obrovská kolona aut na straně jedné, krása hor, klid a místní obyvatelé na straně druhé.
Po pár minutách jsme museli okénka zavřít, jelikož byl zápach čoudících výfuků natolik silný, že jsme si připadali jak ve špatně utěsněné udírně. K tomu se okolo prohnaly tři promáčené děti na kolech, mířily evidentně zpátky do Nové Paky. Kde to předtím na kruhovém objezdu u Lidlu popojíždělo také. Silné nervy byly potřeba vlastně po celou cestu.
Když už jsme se totiž rozjeli, pro změnu jsme špatně viděli vozy bez mlhovek.
Trasa je rovněž obohacena o semafory, díky nimž si popisovanou scenérii „užijete“ dosyta. Ani se nedivíme místním, s nimiž jsme mluvili na Ježkově statku, že se modlí, „až bude po všem“. Doprava je skutečně obrovská, vzduch těžký a všechny fasády ošklivě šedivé.
Žít v Nové Pace nebo jejím okolí, natož odsud kamkoli dojíždět, je skutečně na palici, to nelze říct jinak.
Podruhé bychom si podobnou monitorovací jízdu dopřát nechtěli.