foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Libišská ulice
REPORTÁŽ: V týdnu se na naši redakci obrátili obyvatelé Libuše (Praha 4). Požádali nás, abychom se k nim zajeli podívat. Situace v jejich čtvrti je prý nadále neúnosná, co se týká dopravy.
Protože problém známe, jsme si ho vědomi a několikrát jsme v kolonách zůstali taky, rozhodli jsme se zpracovat reportáž v sobotu, kdy jsme očekávali minimální dopravu. Na místo jsme vyrazili v 11:00 z Dvorců a už na kraji Libušské (křižovatka s Jalodvorskou) jsme se nestačili divit. Stálo to. Po pěti minutách, kdy jsme doufali, že půjde například o autobus na zastávce, nám došlo, že ani tentokrát se nic podobného neděje.
Vystáli jsme si pěkně dlouhou kolonu až na křižovatku s Dobronickou. Jeden dobrodruh s SPZ začínají na písmeno C se už na červenou rozhodl sešlápnout plyn, čímž si vysloužil nekonečné troubení vozidel přijíždějících z Dobronické. Zde jsme mohli být tak kolem 11:20. Asi kilometrový úsek jsme popojížděli maximálně pětikilometrovou rychlostí opravdu zhruba dvacet minut.
Houf aut z Dobronické ulice rovněž nebral konce. Právě na tomto místě jsme navíc zaznamenali, že kolona stojí také z druhé strany. Párkrát jsme pustili muže s pugéty růží přeběhnout vozovku, jelikož na sobotu 8. března připadá Mezinárodní den žen, ale potom už to bylo zase jenom o čekání.
Další zádrhel nastal na křižovatce s Meteorologickou ulicí, neboť také odsud se valila auta všemi směry. To už drtivá většina šoférů stáhla okénka, klepala na dveře nebo kouřila. K tomu jsme zapomněli připočíst autobusy. Jejich zpoždění nedokážeme odhadnout. Na stranu druhou pokaždé, když vyjížděly ze zastávek, je každý pustil. Po necelé půl hodině jsme se přiblížili tržnici Sapa.
Zde se budeme opakovat, ale připadali jsme si, že se blíží 24. prosinec. Auta najížděla a vyjížděla. Těm, kterým došla trpělivost a nechtělo se jim čekat, moudřejší ustupovali. Dodávky se totiž často vypravily na hlavní, aniž by braly ohled na fakt, že jsou na vedlejší ulici. Nakonec jsme se obrátili a dali si to celé znovu, až jsme se potkali se dvěma našimi čtenáři v Šátalské ulici. Bydlí přímo v červeném činžáku u nejvytíženější místní silnice.
„Je to tragické. Sobotní poledne a vy nemáte šanci si otevřít okno, ani když je venku takhle krásně. Stojí to všude, stojí to furt, proto jsme si dovolili vám napsat,“ zmínil pan Petr. Jeho manželka dodala, že byli několikrát situaci řešit také se sousedy a vedením městské části. Všichni se prý na „hrozivé dopravní situaci“ shodují.
Starosta Pavel Macháček (Spojené síly pro Libuš a Písnici) už na konci listopadu loňského roku zmínil, že je pro omezení odbočení vlevo do Sapy pro všechny, kteří jedou z hlavního města.
„Objektivně tam docházelo k situaci, že automobily odbočující vlevo do Sapy (a je jich hodně) zabrzdily, zastavily automobily jedoucí přímo. Tedy směrem na jih, na Písnici. Tuto situaci lze teoreticky eliminovat v říjnu provedeným dopravním opatřením zakazujícím odbočení vlevo, do Sapy. Automobily mířící do Sapy mají pokračovat rovně na okružní křižovatku se zeměkoulí, odtud se mají vrátit a do Sapy odbočit vpravo. Problematičnost tohoto návrhu jsem si plně uvědomoval. Ale byl jsem a nadále jsem toho názoru, že jedině pokus mohl ukázat, zda je toto opatření vhodné. A jelikož se jedná o pokus, tak je současné dopravní opatření pouze zkušební. Jeho největším problémem je to, že ho někteří řidiči nerespektují,“ vysvětlil.
Jeho slova podtrhujeme. Před Sapou a v jejím okolí to vypadalo jako někde v Indii. Každý si dělal, co chtěl, najížděl, kam chtěl, málokdo respektoval přednosti a do toho všeho autobusy, pěší, místní děti a výstavba desítek nových bytů přímo u Libušské. Kdo by si tak chtěl „užívat“ extrémní dopravy sedm dnů v týdnů, má možnost. Jak jsme si přečetli na informačním letáku, šedesátimetrový byt ve druhém patře rezidence Blok 12 vyjde na 9.169.440 korun.