foto: Zdeněk Strnad pro PrahaIN.cz/Vlevo Pavel Ryjáček, předseda hodnotící komise a vedoucí katedry ocelových a dřevěných konstrukci ČVUT. Uprostřed Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic a vpravo Petr Hofhanzl, ředitel SŽ Stavební správy západ
V pondělí 20. a v úterý 21. února proběhlo odborné technické kolokvium, které se zabývalo posouzením možností opravy výtoňského mostu. Smyslem setkání bylo definovat doporučení pro ministra dopravy Martina Kupku. Na něm poté bude ležet finální rozhodnutí, zda se má železniční most pod Vyšehradem zbourat, nebo opravit.
Odborníci se problematice železničního mostu pod Vyšehradem věnovali dva dny. Cílem bylo zodpovědět sedm otázek, shodli se na šesti. Jednalo se o zhodnocení průzkumů a únosného zatížení mostu, degradace mostu, možnost opravy pro budoucí zatížení, možnost provedení rekonstrukce, možnost technického řešení z hlediska památkové péče, zhodnocení architektonické soutěže.
Sedmý bod, jaké jsou výhody a nevýhody opravy mostu a případné stavby nového mostu, který má sloužit jako celkové vyjádření pro rozhodnutí ministra, poskytnou odborníci k dispozici později: „Dejte nám týden, aby si všichni odborníci mohli projít znovu všechny podklady a zhodnotit, jestli udělat most nový, nebo upravit ten stávající,” uvedl ředitel Stavební správy západ Petr Hofhanzl, který průběžné závěry kolokvia prezentoval. Pro PrahaIN.cz pak následně dodal: „Potvrzuji, že kolokvium po seznámení s výsledky architektonické soutěže dospělo k názoru, že vítězný návrh z architektonické soutěže je nejlepší.”
Závěry architektonické soutěže se podle Hofhanzla většinou doporučuje respektovat, stát se však prý může cokoli: „Nedá se říct, že bychom se dozvěděli něco průlomového. My od začátku říkáme, že most opravit jde, ale že je to o enormních finančních nákladech, s omezenou dobou životnosti a s velmi omezenou dobou provozu.”
O plánované rekonstrukci mostu i o odborném kolokviu již PrahaIN.cz několikrát informovala. Současná varianta, kterou si objednala Správa železnic, budí u některých odborníků i u veřejnosti rozpaky. Dalšími možnostmi jsou pak oprava stávajícího mostu, což je varianta, kterou preferovali v minulém volebním období zastupitelé hlavního města Prahy, případně novostavby trojkolejného mostu.
Možnosti se ale zvažovaly různé, podle jedné z nich měla z mostu vzniknout pěší zóna a trasa pro cyklisty, požadavky nákladové dopravy pak měl řešit nový most. Situaci dále komplikují také možné návazné stavby, které by při stavbě nového mostu na obou březích Vltavy vznikly.
Konflikt vyvolává velké vášně i na sociálních sítích mezi těmi, kteří si přejí zachovat most v jeho současné podobě a těmi, kteří mají strach z dopadu jakékoliv nové výstavby, která by nová konstrukce (včetně samostatně stojící třetí koleje) zaručeně přinesla.
Psali jsme
Desítky architektů žádají politiky o zachování a opravu železničního mostu pod Vyšehradem. Jako kulturní památka je podle nich neodstranitelný.…
I když rekonstrukce je nutná, Pražané se nemusí bát, že by mohlo dojít k nehodě: „Most je tvořen ocelovou konstrukcí, která se chová jinak než přepjatý beton, což byl případ například Trojské lávky nebo mostu v Janově. Ocelová konstrukce je tvořena z mnoha prutů a kdyby se s jedním z nich něco stalo, tak by most nespadl,” říká Petr Hofhanzl.
„Konstrukci mostu monitorujeme a vyhodnocujeme průběžně. Máme jednu z nejlepších diagnostik, kdyby k porušení došlo, dozvěděli bychom se to okamžitě a ihned bychom na to reagovali,” uvedl Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic. „Nejdůležitější je bezpečnost a ta je úplně nad vším.”
Členy kolokvia byli čeští i zahraniční odborníci, například profesor Pavel Ryjáček (ČVUT Praha), profesor Stanislav Pospíšil (Akademie věd ČR) nebo ředitel Kloknerova ústavu Jiří Kolísko, který je zastánce nového mostu: „Zkorodovaná konstrukce je v natolik špatném stavu, že je třeba, aby byla nahrazena novou. Prvků, které by bylo potřeba opravit, je totiž opravdu hodně. Zbourání konstrukce je proto varianta, která odpovídá stavu, ve kterém ten most nyní je.“
Profesor Eugen Brühwiler (ETH Lausanne) patří naopak k zastáncům rekonstrukce mostu, ale to, že je potřeba situaci řešit, vnímá i on. „Most nebyl v dobrém stavu už před čtyřiceti lety. Některé otázky stále zůstávají bez odpovědi. Není ale čas odkládat konečné rozhodnutí. Udělejte je rychle, ať už bude jakékoliv,” uvedl Brühwiler.