foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Chata Mísečky
REPORTÁŽ: Když člověk lyžuje několik hodin v kuse, zákonitě dostane hlad. Nás proto v Horních Mísečkách vlekaři i spolucestující na lanovce upozornili na místní chatu. Jmenuje se příhodně a jednoduše: Chata Mísečky.
Ačkoli do Krkonoš jezdíme desítky let, nikdy jsme v ní nejedli. Nevěděli jsme ani, kde přesně leží. „Kousek. Naproti parkovišti,“ řekl vlekař s lopatou v ruce, když odhazoval čerstvě navátý sníh.
Byla neděle kolem 13:00. Už jsme si říkali, že jde o ideální čas, kdy budou místní podniky prázdnější. Prvním problémem se však stala přeprava. Slovem „kousek“ totiž bylo míněno asi tři sta metrů v lyžákách, protože přes parkoviště to na lyžích nešlo. Kameny bezpečně brzdily pohyb a ničily skluznici.
Tak jsme si dali lyže na ramena a vydali se po svých.
Téměř propocení jsme dorazili k chatě, před níž bylo pět lidí. Tři kouřili, dva pili pivo. „Plno,“ ohlásil jeden z nich s milým úsměvem na tváři. I tak jsme šli dovnitř. Frmol, který v menším prostoru restaurace vládnul, můžeme směle přirovnat ke špičce v MHD. Obsluha doslova létala, nosila jídla, piva, odnášela prázdné talíře a hlasitě objednávala nové pokrmy do úzké kuchyně.
Poctivá svíčková. Foto: PrahaIN.cz
Medvědín je také volba
„Jsou tu ještě dvě rodiny před vámi, můžete počkat v chodbě,“ sdělila nám velice vstřícná a sympatická provozní. I když měla plné ruce práce i talířů, neztratila roztomilý výraz. A tak jsme čekali. Celkem třicet minut. Mezitím dorazilo dalších jedenáct lidí, většina Čechů, pár Poláků. Všichni dostali na tamní restauraci doporučení.
A není se čemu divit.
Kdo měl hlad dřív, na Medvědíně mohl samozřejmě využít třeba bistro Eduardo. Párek v rohlíku zde stojí 75 korun, klobása s chlebem 99 a langoš 139 korun. Na výběr je toho víc. Třeba bramborák (79 korun) nebo batátové hranolky (79 korun). Jenomže my měli chuť na něco standardního.
Po třiceti minutách se stůl opravdu uvolnil a my dostali místní menu. Hlavní servírka nás ještě upozornila, že zde dělají vlastní pečivo. „Takže vstáváme ve čtyři ráno,“ poznamenala, aniž by ztratila svůj přívětivý výraz. Jídelní lístek byl na hlavní sezonu v Krkonoších skutečně nevídaný. Podobné ceny snad nenabízí jiný podnik v Krkonoších. A to už nemluvíme o porcích, jež byly vydatné.
Hlavní jídla se pohybují od 199 do 279 korun. Na výběr je svíčková s masem z farmy Basařovi, vepřové výpečky, hovězí guláš, boloňské špagety, plněný bramborový knedlík. Ale také kuřecí řízečky s opečeným bramborem, smažený sýr (120 gramů za 229 korun) nebo filet z lososa (150 gramů) s pyré z červeného zelí a šťouchaným bramborem.
Útulný interiér a lidé hledající místo. Foto: PrahaIN.cz
Musíme chválit
Protože byly kompletně všechny stoly obsazené a další a další lyžaři přicházeli a čekali, se celým prostorem linula vůně masa, griotky, cibulky, grogu.
Bylo to neuvěřitelně osvěžující.
Navíc, což se sluší zopakovat, bylo cítit, jak zaměstnancům záleží na každém hostovi. Co chvíli se lidí ptali, jestli je všechno v pořádku, jak jim chutnalo, jestli ještě něco nechtějí. Třeba horké maliny se zmrzlinou za 135 korun. Dali jsme si plněný knedlík, limonády, svíčkovou. Jídlům nešlo vytknout naprosto nic. Obsluze už vůbec ne.
Čistá byla chodba, podlahy, židličky před vchodem i toaleta.
Když jsme odcházeli, užuž se k našemu stolu sunula nová rodina. „Promiňte, ti na chodbě tu byli před vámi, musíte počkat,“ vzkázala paní šéfová. A rovnou dala novým hostům jídelní lístky a poslala je čekat tam, kde jsme třicet minut nechápavě pozorovali, co se to kolem nás děje.
Oči by jedly. Foto: PrahaIN.cz