foto: Shutterstock/Školní jídelna
Nová pravidla pro školní stravování, která měla přiblížit dětské obědy současným výživovým doporučením, se o rok odkládají. Informoval o tom v pravidelném nedělním videu na sociálních sítích premiér Andrej Babiš (ANO). Proti plánované vyhlášce vystupuje dlouhodobě. Již dříve například prohlásil, že „místo masa budou cpát dětem quinou a fazole, tedy jídla, která většina z nich ani nechce jíst.“
Stávající předpisy, podle kterých vaří školní jídelny, se nezměnily od roku 1993. Nová vyhláška měla dětem od září 2026 na talíře přinést více luštěnin, zeleniny, ryb a celozrnných výrobků. V recepturách mělo být méně soli, cukru a průmyslově zpracovaných potravin.
„Vyhlášku o stravování ve školních jídelnách ministr školství odložil do 31. 8. 2027. Za tu dobu budeme diskutovat o těch nesmyslech, které tam napsala minulá vláda,“ prohlásil v neděli předseda vlády Babiš.
Vůči vyhlášce, kterou vypracoval Státní zdravotní ústav, už premiér v minulosti vystoupil několikrát s tím, že není důvod, aby se měnilo něco, co funguje. Její revizi avizoval i současný ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).
Školní jídelny mohly již od loňského září podle upravených doporučení vařit v přechodném období. Změny však zatím nebyly povinné pro všechny školy.
Půl na půl
Redakce serveru PrahaIN.cz již dříve oslovila několik základních a středních škol s dotazem, jak se zachovaly. Zhruba polovina z nich stále vaří podle původních receptur, druhá už podle nových. Objevily se ale i školy, kde se kuchaři snažili vařit zdravěji už dříve.
„Školní jídelny mohou být skvělým místem, kde se děti naučí, že kvalitní jídlo může být zároveň zdravé, chutné i atraktivní,“ říká výživová poradkyně Margit Slimáková.
Děti podle učitelů i odborníků v současnosti často nahrazují školní obědy jídlem z fastfoodů, které jim víc chutná a považují ho za atraktivnější.
„Když jsem se dětí nedávno ptala, proč si nedají oběd ve škole, řekli mi, že jim to nechutná a že si raději něco objednají,“ popsala serveru PrahaIN.cz učitelka Renata Kopecká, která své žáky vídá po vyučování v okolních zařízeních rychlého občerstvení.
Děti problém nejsou...
Podle Slimákové je klíčové hledat příčiny tohoto chování. „Jsem přesvědčená, že kdyby školní jídelny nabízely chutné a dobře vypadající obědy v příjemném prostředí, děti by měly mnohem menší potřebu utíkat do fastfoodu. Děti nejsou problém. Reagují úplně přirozeně na to, co je láká, chutná jim a kde se cítí dobře,“ vysvětlila.
Velkou roli podle ní hraje také možnost výběru a míra zapojení dětí do rozhodování. Pokud mají pocit, že „musí sníst, co dostanou“, zatímco fast food jim nabízí chuť, rychlost, svobodu a zážitek, je výsledek poměrně očekávatelný.
Zároveň ale upozorňuje, že občasná konzumace nezdravého jídla není problém. Rizikem je až dlouhodobé nahrazování školních obědů rychlým občerstvením a vysoce zpracovanými potravinami.
„Děti pak často jedí nadbytek cukrů, soli a energie, a přitom současně nutričně chudá jídla, méně kvalitních bílkovin, vlákniny, zeleniny a dalších důležitých mikroživin. Dlouhodobě to může zvyšovat riziko nadváhy, únavy i horší koncentrace,“ zmiňuje výživová poradkyně. Důležité je podle ní ptát se, proč školní stravování neobstojí v konkurenci moderního potravinového prostředí.