Česká restaurace lomcuje finským trhem. Řízek stojí 750 korun

ROZHOVOR: Nejen na starém kontinentě, ale téměř po celém světě jsou komunity našich krajanů. V minulém století například žilo kolem čtyřiceti tisíc Čechů na Manhattanu. Ani život v zahraničí není zadarmo, lidé si tak musí najít práci, nebo začít podnikat. Mnoho z nich si vybralo gastronomii, na české restaurace tak narazíme všude možně.

Tentokrát se za krajany vydáme do hlavního města Finska, do Helsinek. V centru se již od roku 2005 nachází český podnik Restaurant Vltava.

Najdeme ho v historicky významné budově z roku 1910. Ta je postavená v secesním stylu a původně sloužila jako vlakové depo. V roce 1978 byla část budovy zbourána kvůli stavbě metra a o pět let později začala sloužit jako autobusový terminál společnosti Finnair, odkud jezdily autobusy na letiště.

Aktuální situaci české restaurace ve Finsku probírala redakce PrahaIN.cz se servírkou Restaurant Vltava Monikou, která žije ve Finsku už pět let.

Klidný život v zemi tisíce jezer

Monika studovala finštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Díky tomu jsem na sever hodně jezdila a trávila tu hodně času. Erasmus, jazykové kurzy, praxe... Nakonec jsem se rozhodla tady zůstat,“ vypráví.

Život na severu jí vyhovuje. Zmiňuje se o tom, že Finsko je velká země, kde je hodně přírody a málo lidí. V tom vidí velké výhody.

„Život ve Finsku je klidný, stabilní a bezpečný. Na sociální systém se dá spolehnout a sociální služby, jako zdravotnictví či sociální služby, fungují celkem dobře, zejména školství. Tyto služby jsou placené z daní, kvůli čemuž jsou hodně vysoké, na to si Finové často stěžují,“ říká Češka.

Dodává, že oproti Česku je tady celkem draho. „I ceny v restauracích jsou tady vysoké, hlavně kvůli vysoké dani na alkohol, která je čtyřiadvacet procent.“

PrahaIN.cz se ale zajímala především o Restaurant Vltava. Podle Moniky si český podnik na návštěvnost stěžovat nemůže, vděčí za to především perfektní poloze.

„Nejvíce zákazníků chodí na obědy a během víkendu. Neděle a pondělí jsou zase klidnější. Díky tomu, že se restaurace nachází v centru města hned vedle hlavního nádraží, máme plno, kdykoli se v Helsinkách koná nějaká větší kulturní nebo sportovní akce. V létě láká zákazníky také venkovní zahrádka,“ popisuje servírka Restaurant Vltava, který patří s desítkami dalších restaurací a obchodů pod velký řetězec Helsingin Osuuskauppa Elanto. „Částečně by se to dalo porovnat s řetězcem Coop,“ srovnává Monika.

Největší část personálu prý tvoří Finové. Dále čtyři Filipínci, jeden Estonec, Brit a Češka. „Pracovní sílu najímáme skoro denně také přes personální agentury, takže personál přichází z různých koutů světa,“ vysvětluje fungování Monika.

Podnik zvenku. Zdroj: Restaurant Vltava, se svolením

Smažák nechybí, ale co svíčková? 

Dostáváme se k tomu zásadnímu, co spoustu lidí zajímá, tím je jídelní lístek. Podle Moniky mají Finové naše jídla rádi, ale má to jeden malý háček. Spousta z nich se v současné době snaží omezit spotřebu červeného masa, případně ho nejí vůbec.

„Roste naopak spotřeba kuřecího a ryb. Navzdory tomu si však spousta Finů ráda dá maso s brambory a omáčkou,“ říká Češka.

Při prohlížení jídelního lístku Restaurace Vltava jsme ovšem byli trochu překvapení. Zas tolik typických českých jídel jsme tady neviděli. Najdeme zde spíš celou řadu pokrmů klasické evropské kuchyně: carpaccio, losos, hovězí steak, salát s kozím sýrem.

Věnujme se ale především tomu, co je pro Česko typičtější. Vltava nabízí například vepřový řízek za 29,90 euro, což je v přepočtu 750 korun. Asi o šest euro dražší je „české masové prkénko“, ve kterém najdete několik druhů klobás.

Zmiňované „prkénko“. Zdroj: Jídelní lístek na webu raflaamo.fi, se svolením

I když chybí vepřo-knedlo-zelo či svíčková omáčka s knedlíky nebo guláš, nemohla by to být česká restaurace, kdyby chyběl smažený sýr. „Smažák je celkem oblíbený, ne však nejoblíbenější,“ říká k tomu Monika z české restaurace v Helsinkách.

A proč chybí výše zmiňované klasiky české kuchyně, jako například svíčková?

„Tato jídla, možná kromě guláše, nejsou Finům moc známé. Málokdo si pak objedná pokrm, který nezná. Ve Finsku jsou pokrmy v restauracích kvůli vysokým daním celkem drahé. Když si pak zákazník objedná drahý neznámý pokrm, který mu nakonec třeba nechutná, je to velké zklamání. Bojíme se tedy, že by se tyto pokrmy málo prodávaly,“ přiznává Monika.

Zmiňuje se však o tom, že dříve bylo v nabídce více českých jídel, část z nich byla oblíbená. Některé se v současné době objevují sezonních nabídkách. Vltava nyní podává menu, ve kterém je česnečka a vepřové se zelím a bramborovým knedlíkem. „Stálá nabídka se mění přibližně jednou za dva roky,“ upozorňuje Češka.

A neoblíbenější jídlo v letošním roce? Není z Česka, nýbrž z ostrovů. Je jím Fish and Chips.

Podnikání ve Finsku prý není snadné

Závěrem jsme se ještě ptali na nástrahy byznysu ve Finsku. Monika s podnikáním v Česku a Finsku nemá zkušenosti, ale okomentovala alespoň zdražování, které postihlo celou Evropu.

Co se energií týká, říká, že ceny elektřiny byly minulý rok velmi vysoké. Na podzim loňského roku byla průměrná cena 154 euro za megawatthodinu. V roce 2021 byla přitom nejvyšší částka 72 euro. Teď se prý situace naštěstí zlepšuje.

S potravinami to není o moc lepší. „Cena potravin vzrostla v roce 2022 o 10,5 procent, v roce 2023 o dalších 5 procent, díky inflaci se nárůst cen zdá být ještě vyšší. Také nájem zdražuje každý rok. Zdražuje také doprava a ceny alkoholu, takže podnikání v gastru není v současné době jednoduché,“ přiznává servírka českého podniku Restaurant Vltava.

Snížit vysokou a už zmiňovanou čtyřiadvacetiprocentní daň na alkohol finská vláda prý nemůže. „Například v roce 2022 stát vybral na dani z alkoholu 1,5 miliardy euro,“ komentuje Monika.

Přitom české pivo je ve Finsku nesmírně populární. Ve Vltavě se samozřejmě prodává vyhlášený ležák ze západních Čech Pilsner Urquell. Ten si prý často vychutnávají i čeští turisté, a to především v létě. Hladinka Plzně stojí 9,60 euro. K dispozici je ale také Kozel či Budvar.