foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Ceny ovoce na nádraží v Budapešti
REPORTÁŽ: PrahaIN.cz před několika dny zavítala do hlavního města Maďarska. Cílem našeho krátkého výletu se stal průvod Budapest Pride, který byl vládou zakázaný. I přesto ho ale navštívily statisíce lidí. Do metropole jsme se vydali autobusem. Když jsme si po horkém odpoledni chtěli dát něco osvěžujícího na cestu zpět, velmi nás překvapily ceny ve stánku přímo na nádraží.
Zpáteční jízdenka zeleným autobusem společnosti Flixbus nás stála necelé 2.000 a dohromady jsme v autobuse strávili přes čtrnáct hodin. Vzhledem k tomu, že autobus byl příjemně klimatizovaný, jsme většinu cestu prospali.
Ve městě panovaly teploty, které téměř celý den přesahovaly tropickou třicítku. Před dlouhou cestou domů jsme si proto chtěli koupit něco malého na zub. Vzhledem ke statisícovým davům, kvůli nimž jsme se báli, zda vůbec stihneme odjezd, žádný velký supermarket nepřicházel v úvahu.
Zlákat jsme se nechali poměrně skromnou nabídkou stánku přímo na autobusovém nádraží. Ačkoli je Maďarsko členem Evropské unie, oficiální měnou zůstává forint. Jedna česká koruna je zhruba 16 forintů. Částka za každou položku je tak o poznání vyšší, než na co jsme zvyklí u nás a přepočítávání na koruny z hlavy je celkem složité.
Potraviny v supermarketech, ale i menších obchůdcích přímo v centru byly ve většině případů levnější nebo za stejnou cenu jakou známe z Prahy. Proto jsme ceny po několika nákupech ani nepřepočítávali. Na nádraží jsme si koupili vodu a několik kusů ovoce, jelikož na výběr moc nebylo, brali jsme doslova vše, co měli.
Za ovoce několik tisíc
Voda, sušenka a pár kusů ovoce stály několik tisíc forintů, zaplatili jsme a šli k autobusu. Až pak jsme zahlédli skupinku účastníků duhového průvodu, jak se se stánkařem anglicky dohadovala o ceně. „To snad nemyslíte vážně, ne? V obchodech je to třikrát levnější. Zneužíváte toho, že je tu hodně lidí. Orbánova drahota,“ slyšeli jsme. Jméno maďarského premiéra padlo hned několikrát.
Ke stánku jsme se proto vrátili a znovu jsme se podívali na ceny. Vystavené ovoce bylo opravdu podstatně dražší než ve všech jiných obchodech, které jsme navštívili. Kilogram banánů stál v přepočtu 80 korun, nektarinky vycházely na 185 korun, hrušky stály 123 korun. Nejlevnější byla jablka, jejichž jeden kilogram stál 49 korun.
V nedalekém Aldi šly pořídit nektarinky za 62 korun. Sice byly ve slevě z původních 93 korun, i tak byla jejich cena podstatně nižší než na autobusovém nádraží. Za stejnou cenu je prodával také Lidl. Jablka ve druhém jmenovaném řetězci vycházela na 37 korun, za identickou částku byly také banány. Ceny v maďarských supermarketech byly podobné těm českým.
I přes vysoké ceny se u stánku lidé zastavovali. Kdo spěchal na autobus a chtěl si něco koupit na cestu, neměl vlastně ani jinou možnost. Anglicky hovořící skupinka však nebyla zdaleka jediná, která se nad cenami pozastavovala.