Filé ztratilo po tepelné úpravě 49,8 procenta objemu

Potravinářská komora České republiky uspořádala za podpory Ministerstva zemědělství tiskovou konferenci, kde mimo jiné představila některé z výrobků, které jsou označeny Českou cechovní normou. Hovořilo se ale zejména o testech výrobků, které mají vést ke zlepšení cechovních norem.

České cechovní normy jsou značkou kvality potravin, která je od roku 2015 spravována Potravinářskou komorou České republiky a Českou technologickou platformou pro potraviny. Značka „Vyrobeno podle české cechovní normy“ byla zařazena mezi dobrovolné národní značky kvality, splňující požadavky Evropské unie na certifikaci zemědělských produktů potravin.

Norma definuje povinné, přípustné i nepřípustné složky, povolené výrobní postupy a kvalitativní znaky, které jsou kontrolovatelné. Mimo jiné zaručují kvalitu vyššími požadavky ve srovnání se současnou platnou legislativou. Cílem systému je zachovat tradiční pohled na výrobu potravin a umožnit rozumné inovace bez zhoršení kvality nebo bezpečnosti potravin.

Aktuálně je na českém trhu 1 685 výrobků od 235 výrobců, které jsou označeny logem cechovní kvality.

Deset testů. Výsledky jsou zajímavé

Na konferenci bylo rozebíráno také to, jak správně dělat testy potravin. Časté jsou novinářské nebo spotřebitelské testy, kde výrobek ochutná jen několik lidí, kteří mají různé chutě. Vítězství pak nemusí být objektivní.

Potravinářská komora udělala desítku testů, ve kterých porovnávala různé značky stejných produktů. Výsledky představila na středeční konferenci. Konkrétně šlo o borůvkové jogurty, chlazené paštiky, majonézy, mouky, pařené sýry, pitné vody, rybí filé, sekanou, trvanlivé tyčinky a těstoviny.

Nebudeme zmiňovat konkrétní výrobce a výrobky, Potravinářská komora však upozornila na obrovské rozdíly ve složení jednotlivých výrobků.

„Vypíchnu věci, kde jsme nacházeli velké rozdíly,“ uvedl na tiskové konferenci Jan Pivoňka, Prvně hovořil o borůvkových jogurtech. Při výběru bychom měli věnovat pozornost informacím na obalu, základem by měla být kontrola podílu borůvek. Kvalitní jogurty by měly obsahovat co největší množství skutečných borůvek. Nikoliv aroma nebo barviva. Celkově bylo testováno 12 různých značek.

Při testu byly sledovány bílkoviny, cukry a obsah borůvek. Bílkoviny se u testovaných výrobků pohybovaly od 2,9 procent do 4,2 procenta. Obsah cukru v jednotlivých jogurtech byl od 6,6 procent do 13,5 procenta. Zajímavý je také obsah borůvek, nejméně jich bylo 2,4 procenta a nejvíce 9,6 procenta.

Dalším testovaným produktem bylo rybí filé. „Když jsme do toho testu šli, tak jsme trochu měli obavy, co nám z toho vyjde, ale kupodivu to vyšlo dobře,“ zmínil s úsměvem Pivoňka.

Vodám chybí hořčík

Všechna testovaná rybí filé obsahovala od 82,9 procenta rybí svaloviny, ztráty po rozmrazení byly od 2,7 procenta do 17,5 procenta. Za povšimnutí stojí také ztráty po tepelné úpravě, jedno testované rybí filé totiž ztratilo po tepelné úpravě 49,8 procenta svého objemu.

Na závěr ještě zmíníme složení pramenitých vod a jejich minerální složení. Zkoumaly se jak vody balené, tak voda kohoutková. „Všechny vody, jak ty balené, tak kohoutkové, jsou deficitní v hořčíku. Nenarazili jsme na vodu, která by se pohybovala v doporučeném rozmezí, které je mezi dvaceti a třiceti miligramy na litr. Deset miligramů je považováno za spodek toho, co by ve vodách mělo být a i přesto to ty vody nesplnily. Ani kohoutkový, ani balený,“ uvedl Pivoňka.

Mezi dalšími testovanými výrobky se ještě budeme věnovat mouce a majonéze. Obě dvě suroviny patří v době před Vánoci k častým nákupům. Tyto informace přineseme v samostatném textu.