foto: David Staněk / PrahaIN.cz/Jeden z podniků v Amsterodamu
REPORTÁŽ: Dva čtenáři serveru PrahaIN.cz, shodou okolností rodinní příslušníci jednoho z redaktorů, vyrazili na několikadenní pouť do Nizozemska. Z Prahy odjeli autem ke konci ledna a na výletě strávili pět dnů.
Asi každý fanoušek fotbalu tento stát dobře zná, aniž by si to byl schopen v daný moment uvědomit. Stačí vyjmenovat pár měst: Alkmaar, Amsterdam, Rotterdam, Utrecht, Zwolle anebo Groningen. Naši korespondenti ovšem tamní nejvyšší ligu v kopané vynechali. Soustředili se primárně na památky a bloumání po Amsterodamu, jak nám řekli.
Jeden den taky strávili ve městě Gouda v provincii Jižní Holandsko, které dalo pojmenování známému sýru. Celkový dojem z téměř osmnáctimilionového státu byl příjemný. Pouze ustavičný odér marihuany v hlavním městě, a současně sídle královského dvora, byl pro nekuřáky nepříjemný, odpudivý.
Co však naši dvojici zarazilo nejvíc, byly až astronomické náklady na jídlo v restauracích. Navštívili jich celkem jedenáct, drahé byly do jedné. Po celou dobu nám posílali menu. „Pivo stálo v průměru dvě stě korun, takže jsme si jich dali pár jen první den, než nám přinesli účtenku. Prostě jsme to zkraje neřešili. Pak už ano, potom jsme už pili jenom limonády, o něco levnější,“ popisuje David Staněk.
Oba naši korespondenti si přitom vybírali spíše „laciněji vypadají podniky“.
Průměrné ceny v Amsterodamu (výběr z restaurací):
- hamburgery: 442 - 676 korun
- steak s hranolky: 450 korun
- kuře s brambory: 450 korun
- salát jako příloha: 120 korun
- špenát jako příloha: 140 korun
- sýrový salát: 497 korun
- polévky: 130 - 200 korun
- tříchodové menu (překrm, hlavní chod a dezert): 1.200 - 1.650 korun
- carpaccio s rukolou: 370 korun
- Pavlova: 260 korun
- crème brûlée: 250 korun
- káva (italská, irská, španělská, espresso): 180 - 230 korun
|
„Když jsme viděli, že má restaurace hodně ocenění, ani jsme tam nešli. Jen jsme nafotili venkovní menu, to bývá všude dostupné a viditelné. Klasické restaurace ale člověk s běžným platem také nedokáže využívat každý den. Jedli jsme prakticky po celý pobyt klasický fast food, střídali jsme to s kuřetem s hranolky nebo brambory. Nikdy jsme se za hlavní jídlo nedostali pod 500 korun,“ podotýká David s tím, že drtivá většina podniků bývala poloprázdná.
„V Amsterodamu to žilo o víkendu. Viděl jsem po barech dost lidí, neboť jsme jich několik taky navštívili, ale cucali tam pivo třeba hodinu. Kouřili trávu venku, všude to smrdělo. Když jsme chvíli seděli na lavičce, zaujaly nás hlavně zákazové cedule o močení na veřejnosti,“ doplnil. Pokuta za tento nešvar je zhruba 3.500 korun. Jinak však bylo město čisté, hezké. Z památek a pozoruhodností prý stojí za pozornost národní Rijksmuseum, Dům Anny Frankové, jejíž osud díky deníkům zasáhl po válce celý svět.
„Potom květinový trh Bloemenmarkt, čtvrť červených luceren, Bazilika svatého Mikuláše nebo Van Gogh Museum. Je tam toho hodně,“ přibližuje David Staněk. I přesto mu v hlavě nejvíce utkvěly částky za jídlo, které nabízíme v tabulce.
„Přivezli jsme si sýry, domů jsme vzali tulipány, pár sušenek, jinak nic. Když vynecháme hezký pocit z cesty a Nizozemska, žít bych tam nemohl. Neměl bych na to. Bavili jsme se s několika místními, kteří nám řekli, že extrémně vysoké jsou také peníze za nájmy nemovitostí. Běžný byt pro rodinu prý není problém pořídit za 50 tisíc korun měsíčně, když mluvím jenom o tom nájmu. Nevím, čím bych se musel živit, abych si to mohl dovolit,“ doplnil David. „Ani na ten puch z trávy bych si nezvyknul. Napoprvé dobré, ale když to cítíte každý večer prakticky všude, už nám to začalo lézt na mozek,“ uzavřel.
Cesta z Prahy do Amsterodamu trvala necelých jedenáct hodin a ani ve všední den dvojice nezaznamenala žádné větší silniční lapálie. Jejím dalším cílem bude mimochodem Belgie, ale to až v dubnu.