foto: PrahaINcz/Ještěd
Ještěd není pouze známý televizní vysílač nebo prostor pro pěší túry. Je to také vyhlášená restaurace, kam míří lidé z celé republiky. Na server PrahaIN.cz se před několika dny obrátil Tomáš Fiala, který zde trávil rodinnou dovolenou.
Kritický ohlas měl sice jediný, za to výrazný. Týkal se „národního“ pokrmu v podobě smaženého sýra. Ten prý tamní restaurace Ještěd nabízí v nízké gramáži, ale za vysokou cenu.
„Byl tak malý, že nebyl vidět na talíři, stál ale 320 korun. Za tuto cenu jsem v Praze neměl smažák nikdy v životě,“ poznamenal. Redakce si ceny ověřovala. Částka souhlasí. Údajně nízká gramáž je podle restauračního menu rovných 120 gramů.
Je pravdou, že podobnou váhu nabízí jen minimum restaurací napříč republikou. Naše redakce navštívila webové stránky desítek podniků od Brna po Plzeň a nižší (100 a 80 gramů) jsme našli pouze dvě. Jednalo se o plzeňskou restauraci Wallis, kde smažený eidam (100 gramů) s tatarskou omáčkou vychází na 159 korun a potom o Pivnici U Kohoutů v Brně. Tam mají vůbec nejnižší gramáž (80 gramů) s hranolky a kečupem za 159 korun.
Noční pohled. Foto: PrahaIN.cz
Lidé chválí
Jinak se republikový průměr pohybuje kolem 150 gramů s cenou okolo 175 korun.
Tomáš Fiala, výše citovaný zákazník Ještědu, podobný argument neakceptoval. „Jde o velmi hezké místo, ale ty ceny jsou abnormální, příště tam jíst nebudu,“ dodal.
Z menu vyplývá, že smažený kuřecí řízek s bramborovým salátem stojí 305 korun, krkovice 320 korun a 0,3 litru kuřecího vývaru vychází na Ještědu na 105 korun. Hosté se ale v obecné rovině shodují, že jde o úžasný podnik. Svědčí o tom řada pochvalných recenzí.
Když už se někdo nad něčím pozastaví, jedná se hlavně o ceny, jak ukazují Google recenze.
Naše redakce byla na místě několikrát a vždy jsme se setkali v příjemnou obsluhou a vysokou kvalitou.
„Nabídku jídel máme zveřejněnou na webových stránkách. Nejde o eidam, ale o ementál, sýr švýcarského typu. I to nejobyčejnější jídlo se dá připravit ve vysoké kvalitě, což právě na Ještědu děláme. O našem smaženém sýru se dá dozvědět spoustu zajímavého, například, jak dlouho kuchaři vybírali ten pravý druh, aby měl správnou tučnost a táhlost. Nebo že příloha ze šťouchaných brambor je maštěná přepuštěným máslem anebo to, co mnozí považují na tomto pokrmu za nejlepší – jak se u nás vyrábí tatarská omáčka z naší vlastní majonézy. Ale co je dlouhé povídání oproti jedné porci skutečně dobrého jídla?“ řekla za Ještěd naší redakci Milena Lánská.
Současně nás pozvala, abychom nejen to, co popsala, viděli na vlastní oči.