foto: Plzeňský Prazdroj, se svolením /Vojtěch Homolka
ROZHOVOR: Vrchní obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Vojtěch Homolka v rozhovoru pro server PrahaIN.cz hovoří o tom, jak se proměnila kvalita čepování piva v českých hospodách a restauracích, ale také o tom, jak má správně načepované pivo vypadat.
Děje se, že přijdete do hospody a načepují vám plzeňské pivo, které není dobré? Stalo se vám to někdy?
Stalo. Určitě. Nebudu lhát, je to stále ještě realita. Důležité je zmínit, že je to méně a méně. Za tu dobu, co se věnujeme nejen vzdělávání výčepních, ale snažíme se také budovat českou pivní kulturu a správný zážitek, tak těchto míst, mám velkou radost, ubývá. Platí to také na Slovensku.
Pivo je ale přeci pořád stejné, tak čím to je?
Ano, to je ono, lidé to vnímají tak, že pivo je pořád stejné, tak by mělo vypadat a chutnat pořád stejně. Pomyslný článek, který dokáže dost výrazně a zásadně změnit nejenom vzhled, ale také chuť našeho piva, které přitom vyrábíme pořád stejně, je právě obsluha, personál, výčepní. Ten svým přístupem a dodržování pravidel dokáže chuť piva ovlivnit. Buď se o to nestará, je mu jedno, jak myje sklenici, jak ho čepuje a prezentuje, a tím pádem zákazník dostane pivo, kde ve sklenici perlí bublinky a tak dále. To není správný zážitek. A pak logicky přichází myšlenka spotřebitele: Co to v tom pivovaru uvařili? Ale je to naopak. My děláme maximum pro to, aby pivo mělo vyrovnanou kvalitu. Je hrozně důležité, aby s námi další články, tedy hospodští, spolupracovali. Pokud bych to měl zjednodušit, jsou tam tři základní pravidla. Sklenice by měla být zbavená všech nečistot a mokrá. Při čepování by pivo mělo mít správnou posloupnost, pěna by měla být hustá a krémová. A po každém napití by v té sklenici měly být vidět nádherné kroužky, to je potvrzení toho, že to pivo je správně ošetřené. Pokud tohle vidím, tak se nebojím do té hospody nebo restaurace jít, protože vidím na první pohled, že pivo bude v pořádku.
Jak velký rozdíl je mezi tankovým a sudové pivem?
Tankové pivo je nepasterizované a my ho z pivovaru do hospody dostaneme během pár hodin. Je to ten nejčerstvější zážitek pro hosta. V porovnání s pivem, které je v sudech, je to o té péči. Tankové i sudové pivo má nastavená pravidla, která se týkají péče, a pokud je o něj dobře postaráno, tak host mnohdy ani nemá možnost nic poznat. Je to o člověku, který se o pivo stará. Nicméně u tankového piva máte záruku, že před pár hodinami bylo v pivovaru a po pár hodinách ho máte na stole před sebou a můžete si vychutnat ten nejčerstvější zážitek.
Chci se zeptat na jednu konkrétní věc, která se v posledních letech rozšířila v turistických restauracích v Praze. Plzeňské pivo v litrových sklenicích. Je to v pořádku?
Tady je to o nějaké osobní preferenci spotřebitele. V rámci našeho pohledu a naší prezentace máme doporučené různé styly, ty jsou neodmyslitelně spjaté s půllitrovou sklenicí. Ať už jde o formu pouze pěny, která se nazývá mléko, či malé pivo do velkého skla, což je šnyt, nebo nejvíc rozšířená hladinka. Všechny tyto styly jsou neodmyslitelně spojené s půllitrovou sklenicí. Je to tedy jen osobní preference. Tisíc lidí, tisíc různých názorů a preferencí.
Hodně se mluví o tom, že mladá generace omezuje pití alkoholu.
V tomhle případě se dá hovořit o změně preferencí mladší generace. Mění preference konzumace alkoholu z různých důvodů. Právě těm se snažíme přinášet nové produkty, které víc odpovídají jejich preferencím a chuťovým návykům. Ať už jsou to piva modernějšího střihu, lehčí, méně hořké s jemným nádechem ovocných aromat, nebo různé formy nealkoholického piva s ovocnými příchutěmi, to je celkem široká skladba chutí, kde si spotřebitel může vybrat. Je to spojené se změnou přístupu nových generací.
Poslední otázkou bych se vrátil na začátek, kdy jste říkal, že míst, kde si dáte dobrou Plzeň, je víc a víc. Je situace tak dobrá, že se to týká i menších měst a vesnic?
Tady bych použil příklad jedné naší aktivity, která se jmenuje Hvězda sládků, kdy oceňujeme provozovny se špičkovou péči o pivo a je tam zážitek na vysoké úrovni. Máme nastavena přísná kritéria, které musí provozovna dodržovat. Neformálně to můžeme nazvat pivním Michelinem. A mám hroznou radost, že toto ocenění, které bylo historicky doménou velkých krajských měst, se nám dostává i do regionů, okresních měst, a dokonce i na vesnice. Takže ano, spotřebitelský zážitek se nám z velkých měst dostává i do regionů a menších aglomerací, protože i tam to lidé vnímají. Určitě to nejsou jen lidé z měst.