Jsme cibulovou i jablečnou velmocí, přesto je musíme dovážet. Jejich pěstování se nevyplatí, pláčou farmáři

Naše země není v pěstování ovoce a zeleniny soběstačná. Přesto se farmářům pěstování jablek nebo cibule nevyplácí. Na tiskové konferenci tak zástupci Zelinářské unie Čech a Moravy a Ovocnářské unie České republiky vyjádřili obavy, že pěstební plochy se letos sníží o další jednotky procent.

Cibule každý Čech spotřebuje ročně 12,3 kilogramu. Je to druhá nejoblíbenější zelenina na našich talířích, a to hned za rajčaty. A i když jsou v naší zemi pro její pěstování naprosto ideální podmínky, tak 55 procent spotřeby musí pokrývat dovoz ze zahraničí. Putuje k nám cibule ze Slovenska, Německa, Nizozemí, ale také třeba z Nového Zélandu. To pochopitelně cibuli na trhu prodražuje.

„Cibule je typickým příkladem potravinové závislosti České republiky. Naše zásoby v současnosti činí zhruba 2 tisíce tun. Do další sklizně na přelomu června a července jí však budeme potřebovat 40 tisíc tun. Toto množství budeme muset dovézt ze zahraničí a je otázkou, odkud a za kolik. Jisté je, že na to doplatí český zákazník,“ řekla na tiskové konferenci předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská.

Farmářům se ale cibuli pěstovat nevyplácí. Obchodní řetězce je tlačí ke stále nízkým výkupním cenám. Zatímco v současnosti je průměrná výkupní cena cibule zhruba 9 korun za kilogram, obchody ji nabízejí průměrně za 20 korun. Tento rozdíl prý zůstává v kapse obchodníkům. Ještě výraznější rozdíl cen byl v roce 2019, kdy farmáři prodávali za 11 korun za kilogram, zatímco obchodníci účtovali za kilo cibule 26 korun.

Dnes se pěstuje v naší zemi zelenina na ploše 11,5 tisíce hektarů. Zelinářská unie soudí, že nevstřícné podmínky donutí zemědělce, aby jen v letošním roce o dalších pět procent výměru snížili. Podle Nebeské se tím i neuvěřitelně snižuje druhová rozmanitost českých polí.

Stejná je situace i v pěstování jablek. Pro naše předky bylo nepředstavitelné, že by se nejběžnější ovoce na český stůl dováželo z jiných zemí. Dnes jsme soběstační v pěstování jablek jen zhruba ze 40 procent. Zbytek se k nám hrne přes hranice, a to hlavně z Polska, kde státem dotované ceny tlačí cenu jablek dolů.

„Nicméně nikdo si neuvědomuje, jak velkou uhlíkovou stopu za sebou nechávají stovky kamionů vozících polská jablka k nám,“ připomíná tisková mluvčí Agrární komory České republiky Barbora Pánková a dodává: „Loni se situace kvůli válce na Ukrajině ještě zhoršila, na evropském trhu uvázla jablka určená pro východní trh. Ceny šly ještě dolů, a to způsobilo, že na každém kilogramu jablek vyčíslili naši farmáři ztrátu čtyři koruny. Celkově tak přišly o čtvrt miliardy korun.“

A znovu na problém doplácejí zákazníci a farmáři. Ti prodávají obchodníkům kilogram jablek v současnosti průměrně za 12,50 korun. Obchodníci drží cenu jablek průměrně o dvacet korun výš.

Podle předsedy Ovocnářské unie České republiky Martina Ludvíka je situace dál už neudržitelná. „Za posledních deset let zmizelo z naší krajiny na dva a půl milionu ovocných stromů,“ řekl Ludvík s tím, že letos půjdou k zemi další sady. Letos se sníží rozloha ovocných sadů o dalších deset procent.

Jeden z kroků, jak se ze spirály extrémně drahých potravin včetně ovoce a zeleniny dostat, mohou udělat samotní zákazníci. Ti totiž mohou velmi důsledně ignorovat přemrštěné ceny některých obchodních řetězců, které stejně z velké části kvůli extrémní marži plní právě obchodnické kapsy.