Katův šleh pro ocelové jazýčky: bez kečupu, zato s chilli

Tento měsíc jsme přinesli materiál o jednom z nejznámějších českých jídel z devadesátých let minulého století. Masivní rozšíření Katova šlehu je sice už pasé, ale zjistili jsme, že v Praze je stále možné objednat si tento pokrm hned na několika místech.

Předchozí materiál najdete ZDE.

Nyní jsme se zaměřili na konkrétní ingredience tohoto milovaného i nenáviděného jídla. O Katově šlehu se říká, že se kdysi vařil jako nejlevnější jídlo. Základ byl z nejlacinějšího kečupu a směs musela být hlavně hodně pikantní, aby zamaskovala všechnu ostatní chuť.

Také z kečupu v minulosti připravovala tento pokrm Restaurace u Vlčáka v centru Prahy. Měla totiž retro týden. „Jsou tam takové dost nesourodé věci, je to zvláštní výmysl,“ netajil svoje nesympatie s tímto jídlem provozovatel Jan Vlček. I když přiznal, že „kaťák“ docela šel na odbyt.

Kečup je zcela zásadní ingrediencí. Tvoří omáčku a také hlavní chuť. Receptů na toto jídlo najdeme na internetu mraky. Většina z nich se podobá tomu klasickému „devadesátkovému“, patří sem ještě nakládané okurky, kapie, cibule, chilli papričky. Zelenina se využívala také ze sterilizované směsi.

Maso se používá vepřové, nejlépe kýta.

Dnes?

Katův šleh jde ovšem připravit i trochu jinak. Bez použití kečupu a s kvalitními ingrediencemi. Dělali jsme ho již několikrát a inspirací už před lety byl například recept od Filipa Sajlera a Ondřeje Slaniny, alias Kluků v akci z České televize.

Musí se začít masem. To stačí osolit a opepřit a zprudka opéct. Poté se odloží stranou.

Do pánve se přidá cibule, nám osobně přijde vhodnější červená. Když se orestuje, pokračuje se s paprikou. Z vlastní zkušenosti můžeme doporučit balení všech třech barev (červená, žlutá a zelená), které zakoupíte v každém supermarketu. Kromě toho, že pokrm hraje všemi barvami, získá také „něco navíc“.

Do katova šlehu může přijít jarní lahůdková cibulka, to záleží na chuti strávníka. To samé platí o kyselé okurce, v tradičním pokrmu nesmí chybět, ale při domácím vaření to není nutnost. Nezapomeneme na chilli.

Po zelenině přidáme složku, která dělá tento katův šleh odlišný oproti tomu z devadesátek. Místo kečupu dáváme rajský protlak. Ten orestujeme společně se zeleninou a můžeme přidat ještě čerstvá rajčata. Je to velký rozdíl, to můžeme říct z vlastních zkušeností.

Pak přidáme maso a vše ještě dochutíme worcesterovou omáčkou. Té zpravidla přidáváme hodně, směs získá nasládlou chuť, což nám vyhovuje. Závěrečné dochucení solí a pepřem snad nemusíme připomínat.

Zdroj: PrahaIN.cz

Katův šleh se podává mimo jiné s bramboráky. Zdroj: PrahaIN.cz

Tohle je trochu zmodernizovaný katův šleh, kdyby ho někdo ochutnal v hospodě u čepované dvanáctky před třiceti lety, asi by se divil. Přiznejme však, že ani tohle není žádné kulinářské umění a vrchol gastronomie. Najde si pouze část strávníků, a ne každému bude chutnat.

Najdou se ovšem ještě modernější recepty na tento pokrm. S tím původním ale nemají už moc společného. To nám ukázaly vloni Lidové noviny. „Říkal jsem si, že kdyby se ale připravilo s respektem k hlavním surovinám, slušně a poctivě, možná by mu leckdo z nás dal druhou šanci,“ uvedl Pavel Drdel pro Lidovky s odkazem na tento recept.

Ten se připravuje s vepřovou šťávou z kostí, kořenové zeleniny a červeného vína a dvěma druhy pyré, z rajčat a z paprik, které mají odkazovat na někdejší lečo nebo sterilovanou kapii. Na celý recept se podívejte raději sami.