Každý rok naházíme do popelnic metrák jídla

ROZHOVOR: Na dveře nám už pomalu ťuká období, kdy se budou prohýbat stoly pod různými dobrotami. Vánoce jsou obdobím lehkého obžerství, kdy tělu dopřáváme samé dobroty. Neuvědomujeme si však, že spousta jídla, a to nejen o Vánocích, pak končí zbytečně v odpadu.

Proti tomu velmi ostře vystupuje společnost Zachraň jídlo, která bojuje právě proti plýtvání s potravinami. Zakladatelkou společnosti je Anna Strejcová. Tu jsme oslovili, abychom se dozvěděli, zda se Češi za tu dobu poučili a jídlem už tolik neplýtvají.

Již přes deset let poukazujete na ohromné plýtvání s potravinami a jídlem v naší společnosti. Máme vůbec představu, kolik potravin skončí každoročně zbytečně v koších?

Podle odhadů Evropské komise skončí v Česku každý rok v odpadu přibližně 1.080.608 tun potravinového odpadu (poživatelných potravin i zbytků z přípravy). To odpovídá zhruba 100 kilogramům vyplýtvaných potravin na osobu a rok. Největší podíl na tomto množství má domácí spotřeba, kde vzniká zhruba polovina potravinového odpadu. Ovšem do tohoto celkového čísla nejsou započítaná data ohledně odpadu v zemědělství, takže celkové číslo vyplýtvaných potravin by bylo ještě vyšší. 

Zlepšil se za těch deset let prokazatelně přístup Čechů k plýtvání potravin?

Výsledky nejsou jednoznačné. Na jedné straně roste povědomí o problému plýtvání, zejména díky kampaním a projektům, které poukazují na jeho dopady – nejen ekonomické, ale i ekologické. Na druhé straně ale stále vidíme, že návyky lidí se mění stále velmi pomalu. Domácnosti mají často tendenci nakupovat větší množství potravin, než skutečně spotřebují. Anebo se potraviny špatně skladují, což vede k jejich znehodnocení. Mírné zlepšení však pozorujeme v institucích, jako jsou supermarkety, které častěji darují potraviny po datu minimální trvanlivosti. Nové projekty pomáhají motivovat i další subjekty, například vývařovny, aby se zaměřily na efektivnější nakládání s potravinami.

Jedním z nových projektů je Zachraň oběd. Tady bojujete proti plýtvání ve vývařovnách a kuchyních. V souvislosti s tímto projektem se mluví o školních jídelnách, firemních kuchyních nebo seniorských domovech. Kde se podle vás plýtvá nejvíc?

Plýtvání se vyskytuje v každém typu kuchyně, ale jeho míra a příčiny se liší. Velkou míru plýtvání jsme zaznamenali ve školních jídelnách. Tady se často připravuje jídlo podle pevně stanovených norem, což vede k nadprodukci. Zároveň děti často nedojídají, protože jim pokrmy nemusejí chutnat, nemají čas, případně si nejsou ochotni říct o úpravu velikosti porce. Tento faktor přispívá k vysokému množství odpadu přímo na talířích.

Ve firemních kuchyních je problém spojen s nepředvídatelností poptávky. Některé firmy nemají objednávkové systémy, takže kuchyně musí přesto připravit dostatečné množství jídel. Vzhledem k tomu, že se jedná o komerční subjekty, snaží se většinou aktivně snižovat odpad, protože ho vnímají jako finanční ztrátu. V domovech pro seniory se plýtvání objevuje především kvůli nepřesnému plánování nebo nemožnosti přizpůsobit porce individuálním potřebám obyvatel. Senioři mohou mít nižší apetit nebo specifické diety, což znamená, že část jídla často zůstává nesnězená. V rámci výzkumu jsme zaznamenali i velké množství nevydaných pokrmů v gastronádobách. Cílem organizace Zachraň jídlo je snížit plýtvání ve všech těchto typech zařízení tím, že personálu poskytneme tipy pro efektivnější plánování a redistribuci přebytků. 

Vašim největším nepřítelem při záchraně obědů je bezesporu čas. Jak přísné jsou normy, podle kterých se musí dostat uvařený oběd na stůl potřebným?

Čas je pro nás skutečně zásadní, protože teplé pokrmy musí být darovány v době své použitelnosti, což je stanoveno podle kritérií každé jídelny. Tyto normy zajišťují, že jídlo zůstane bezpečné ke konzumaci. Pokrmy se převážejí v termoboxech, a pokud nejsou při předání dostatečně teplé, charitativní organizace mají povinnost je před vydáním ohřát.

Pro všechny zapojené strany jsme vytvořili příručku Jak darovat hotové pokrmy, která detailně popisuje celý proces darování a zajišťuje, aby vše probíhalo v souladu s pravidly.

A kdo jsou ti potřební, kteří uvařené obědy dostávají?

Přijímateli zachráněných obědů jsou ti, kteří to nejvíce potřebují – azylové domy pro lidi bez domova, matky s dětmi, senioři, noclehárny nebo stacionáře pro lidi s mentálním postižením. Tyto instituce zajišťují, že se jídlo dostane k těm, kteří by si ho jinak nemohli dovolit.

Přiznám se, že si nedokážu představit tu logistiku, která je se záchranou uvařených obědů spojena. Jak to vlastně funguje v praxi? V nějaké jídelně zjistí, že jim obědy zbývají. Co udělají?

Logistika je jedním z nejdůležitějších prvků celého procesu. Jakmile jídelna zjistí, že má zbylé pokrmy, dá nám vědět prostřednictvím aplikace Zachraň oběd. V aplikaci označí, kolik porcí daruje a uvede čas, kdy jsou pokrmy připravené k vyzvednutí. Na základě této notifikace se o vše postará charitativní organizace nebo logistická společnost. Pokud je charitativní organizace poblíž, může si pro jídlo dojít sama. Pokud ne, využíváme externí logistické služby, například společnost DODO, která nám pomáhá v rámci svých aktivit. Mezitím jídelna darované pokrmy zabalí a připraví k vyzvednutí, aby vše proběhlo co nejrychleji a nejefektivněji.

Někdo ty obědy ale musí distribuovat, převážet a rozvážet. Kdo to dělá? Nekalí potom radost ze zachráněného jídla tyto náklady navíc?

Distribuci zajišťují buď přímo charitativní organizace, nebo logistická společnost DODO. Díky této spolupráci dokážeme minimalizovat náklady spojené s převozem. I když logistika samozřejmě vyžaduje určité investice, věříme, že výsledky nakonec stojí za to. Protože každý zachráněný oběd znamená méně plýtvání a více pomoci potřebným.

Kolik lidí ve vaší společnosti pracuje na tom, aby vše dopadlo tak, jak má?

Na celém projektu aktuálně pracují pouze dva lidé. I přes malý tým se snažíme, aby všechny procesy probíhaly hladce. Efektivita a spolupráce s partnery jsou pro nás klíčové.

Chápu, že jde o čísla značně kolísavá, ale dá se říci, kolik se denně zachrání zhruba obědů, které by končily v koši?

Do projektu je zapojeno zhruba 20 subjektů a denně se nám podaří zachránit průměrně 150 porcí jídla, které by jinak skončily v odpadu. Čísla mohou kolísat, ale i tato průměrná hodnota ukazuje, že naše snaha má reálný dopad.

Co všechno podle vás chybí k tomu, aby ten systém záchrany navařených jídel fungoval dokonale?

Aby systém fungoval ideálně, potřebujeme zapojení více logistických společností nebo samotných charitativních organizací, které by si mohly pro jídlo jezdit, větší podporu měst a obcí, která by zahrnovala propagaci a motivaci místních institucí k zapojení, spolupráci a podporu ze strany státních institucí, například zjednodušení legislativy spojené s darováním jídla, a především větší ochotu a chuť vedení jídelen se do projektu zapojit. Věříme, že díky spolupráci a společné snaze můžeme tento systém dále rozvíjet a zlepšovat.