Koňské maso na okraji Prahy zažívá boom

Koňské maso. Pro jedny něco nemyslitelného, pro další velká pochoutka. První zmiňovaná sorta konzumentů je v dnešní době mnohem rozšířenější. Tyto informace nám potvrdili sami řezníci.

„Pokud jde specificky o oblíbenost koňského masa, oproti minulosti z nabídky řeznictví prakticky vymizelo. V naší nabídce ho nabízíme pouze v koňském točeném salámu, kde je ale ještě podíl vepřového masa,“ řekl nám Jiří Dedič z VezuMaso, který má prodejnu v Rožmitálu pod Třemšínem.

Připomíná, že v místě současné prodejny na náměstí bylo shodou okolností v období první republiky koňské řeznictví, kde se vyráběly vyhlášené koňské karbanátky.

„Myslím, že se tato tradice udržela i po válce, ale nejsem si jistý. Každopádně obliba koňského masa byla v minulosti výrazně vyšší,“ říká.

Revoluce nebude, říká Mistr Málek

Internetová hvězda a mistr na učilišti v Ústí nad Labem Jan Málek alias Mistr Málek má jasno, proč už dnes není koňské maso tak populární. Doba se podle něj posunula a kůň se u nás za jídlo nepovažuje.

„Myslím, že u nás to už není tak rozšířené z důvodu, že kůň u nás není vnímaný jako hospodářské zvíře. Spíš jako zvíře na chov, dostihy. Není to jako ve Španělsku, kde je považován za normální hospodářské zvíře a poráží se tam ve velkém. Lidé na to u nás nejsou zvyklí, i když za první republiky se to běžně prodávalo. Moderní doba tomu už neholduje,“ sdělil redakci.

Žádná revoluce v našich krajích podle jeho slov už nikdy nepřijde.

„Když sleduji novou dobu, tak si myslím, že za chvíli už nebudeme jíst ani hovězí, vepřové. Vypadá to spíš obráceně,“ usmívá se.

Mistr Málek samozřejmě zkoušel dělat výrobky z koňského masa. Prý má hodně specifickou chuť.

„I když člověk nemyslí na to, že je to kůň a myslí jen na to, že je to maso. I tak je to specifické, má to nasládlou chuť, není to pro každého. Barvou to ale připomíná hovězí maso,“ dodává.

Legendární koňské řeznictví už není moc koňské

Nezájem o koňské maso potvrzují také v legendárním řeznictví Čadil v Táboře, kterému ovšem nikdo z místních neřekne jinak než koňské řeznictví. Založeno bylo už před více než sto lety, kdy se specializovalo pouze na koňské maso.

I přes těžké časy a znárodnění vydrželo rodině Čadilů dodnes. Musí ovšem prodávat i jiné výrobky, jinak by se řeznictví neuživilo.

„Jde to dolů. Hodně. Čím víc lidé stárnou a umírají, tím víc to jde dolů. Jsme tady přes sto let, dnes už děláme většinu výrobků bez koňského masa. Ale ono to jde ruku v ruce se vším, lidé nakupují v obchodních domech,“ řekl redakci Lukáš Čadil.

Řeznictví nabízí například párky s koňským masem, točený salám s koňským masem, polosuchý salám, sekanou či klobásu s koňským masem.

„Lidé na to nejsou zvyklí. Kůň je dneska spíš už domácí mazlíček. Někomu to vadí, někomu ne. Dřív to přitom bylo běžné, konzumovalo se to, zvlášť tady v Táboře, jsme tady sto let a lidé to tady dřív jedli často,“ doplnil.

Archivní fotografie zhruba z roku 1984. Zdroj: Archiv rodiny Čadilů, se svolením 

I přes výše uvedené zkušenosti několika řezníků se najdou lidé, kteří to vidí úplně jinak. Na okraji Prahy sídlí firma na výrobu uzenin Radev.

„Koňské maso prodáváme a koňské výrobky se mi jeví, že se těší stále se rostoucí oblibě,“ překvapuje Denis Radev, který sám důvody úspěchu nezná. „Nevím, jestli je to způsobeno tím, že nás objevili starší a pamětníci, kteří koninu měli v oblibě, anebo jestli je to nová, nastupující generace gurmánů, kteří rádi zkouší nové druhy masa,“ přemýšlí.

Podle jeho slov vyrábí druhy uzenin, které se jim jeví jako nejvyhledávanější: koňské špekáčky, koňské klobásy a koňský salám. Všechny obsahují jen část svaloviny z koňského masa společně s masem vepřovým.

„Pokud bych měl mluvit o srovnání s minulostí, tak nemohu posloužit, protože se výrobou zabývám ´teprve´ 25 let, ale tradice těchto výrobků je spíš okolo první republiky, tam se mohlo hovořit o častém použití koňského masa ve výrobě,“ uzavřel.