Křen, vejce, mazanec. Víte, co a proč patří na velikonoční stůl?

Velikonoce si neumíme představit bez řady dobrot, které k nim neodmyslitelně patří. Jen málokdo ale ví, kde se vzaly, jaký mají původ a co by měly symbolizovat.

Velikonoční beránek. Jeho historie je ještě starší než křesťanská. Za prvopočátky bychom museli jít až do starých židovských tradic, kdy Hospodin vedl Boží stádo. Židé každoročně obětují během Velikonoc takzvaného pesachového beránka, aby si připomněli vysvobození z egyptského zajetí. Křesťané symbol posunuli ještě o kousek dál. Chápou Ježíše Krista totiž jako beránka obětovaného za spásu světa. Ještě během středověku se na Velikonoce jedl beránek pečený, pozdější úbytek skopového masa vedl k tomu, že se začal nahrazovat sladkou formou. K rozšíření Velikonočního beránka v tom dnešním slova smyslu došlo až v 19. století. U nás je nejrozšířenější tradiční piškotový beránek, někdy i s čokoládovou polevou. Francouze uctíte tím, že mu k němu přidáte pečená karamelizovaná jablka.

Mazanec. Tradiční a jeden z nejstarších druhů obřadního pečiva. Zajímavé je, že jeho historie je mnohem starší než tradice sladkého beránka, sahá totiž až do 14. století. Své jméno získal podle toho, že byl upečen na Bílou sobotu a pak byl na sobotní bohoslužbě slavnostně pomazán svěcenou vodou. Správný mazanec by měl být na vrcholu rozříznut do tvaru kříže. Připravuje se ze stejného kynutého těsta, z jakého se dělají vánočky. V minulosti se dělaly vždy dva druhy mazanců. Z prostého těsta byl pro čeládku, s rozinkami nebo mandlemi pro návštěvy a pro vrchnost.

Jidáš. Další tradiční velikonoční obřadní pečivo. Znovu se k jeho výrobě používalo sladké kynuté pečivo, ze kterého se dělaly i mazance a vánočky. Jidáše se však pekly na Škaredou středu a jedly na Zelený čtvrtek. Musely mít tvar smyčky nebo oprátky, aby připomínaly Jidášovu zradu a smrt. Při jídle se potíraly medem.

Vejce. V mnoha kulturách je vejce symbolem života a plodnosti. Západní křesťanství chápe symbol vajíčka i jako podobu uzavřeného Kristova hrobu a nesmrtelnosti. Pojídání vajíček přinášelo údajně sílu. Prokazatelně se vejce zdobila už v Egyptě, dokonce snad už i v pravěku. Tradice klasických kraslic je však mnohem mladší. Seznamuje se s nimi poprvé někdy kolem 10. století. Tradice dutých kraslic, jak je známe dnes, se začíná objevovat teprve v 19. století. Do té doby totiž bylo prázdné a vyfouklé vajíčko symbolem smrti a zdobila se jimi podoba Morany, která se buď pálila anebo házela do vody.

Ještě před několika desítkami let byly všechny kraslice červené. Teprve v posledních letech do hry vstoupily i jiné barvy. Kraslice se dnes zdobí řadou různých technik. Nejznámější je voskování, batikování nebo leptání. Velikonoční kraslice se ale mohou zdobit i polepováním slámou, vyškrabováním, drátováním, prořezáváním nebo dokonce vrtáním. Posledních zhruba 70 let se rozšiřuje trend vajíček z čokolády. Tato moderní tradice se objevila nejdříve v anglosasky mluvících zemích.

Křen. Velmi nezvyklá velikonoční pochutina. Velmi rozšířená je ale v Rakousku nebo Slovinsku, ale také v některých jihomoravských obcích. Symbolizuje Ježíšovy hřeby na kříži. 

Pro vznik tohoto textu posloužila především paměť autora, dále webové stránky s katolickou tématikou a veřejně přístupné zdroje Wikipedia.