„Kůžová emulze se rozmíchá do růžové pěny.“ Odhalujeme další nechutnost některých uzenářů

Čeští řezníci kdysi šířili slávu kvalitních uzenin a masných výrobků. Každá obec, město i městská čtvrť, měla své mistry, kteří byli hrdí na svůj stav a zákazníkům předkládali zboží nejvyšší možné kvality. Dnes je všechno jinak.

V 19. století byly zrušeny slavné řemeslnické cechy, které vnikly ještě v dobách středověku a dohlížely na jakost i ceny výrobků. Ale i na výchovu dalších generací v oboru. Proto dnes skutečných mistrů tohoto řemesla už zbývá málo.

Někteří „výrobci“ se tak snaží dosáhnout maximálních zisků i pomocí podivných praktik a produktů.

PrahaIN.cz na to opakovaně upozornila. Články vzbudily velký ohlas, proto na ně navazujeme.

Mezi proslulé náhražky masa v uzeninách patří takzvaná kůžová emulze, která už dosáhla stejného „věhlasu“ jako pověstný kuřecí separát. 

Někteří výrobci, kteří chtějí vydělat co nejvíc peněz, právě tímto způsobem nastavují svoje uzenářské výrobky. Čím víc kůžové emulze do výrobku přidají, tím více peněz na takto vydělají. Jak uvádí web milujemedobremaso.cz, kůžová emulze se tedy využívá hlavně v případě levných uzenin a v průmyslové výrobě.

Ostuda našeho oboru

„Kůže se namočí, aby změkly, a přidá se k nim speciální přípravek. Potom se kůže kutrují, lidově řečeno míchají tak, až se z nich vytvoří pěna, která má růžovou barvu. Takto vzniklou emulzi zahustí, ochutí a přidávají do uzenin,“ řekl redakci PrahaIN.cz Martin Čejka, pokračovatel slavného uzenářského a řeznického rodu.

„Výrobek, který má být pouze a výhradně z čistého masa, se tímto způsobem totálně znehodnocuje. Pokud například do párků nebo klobás místo masa z části přidáte kůže v této podobě, odrazí se to jak na kvalitě, tak na chuti. Navíc se v něm opět objevují stejně nechutné hrudky jako z kuřecího separátu," upozorňuje Martin Čejka.

Zároveň připomněl, že vepřové kůže jsou jako surovina určené pro zcela jiný druh výrobků. Připravují se z nich výborné vařené věci, jako je tlačenka, jaternice a další. V těchto výrobcích mají vepřové kůže opodstatnění. Hrají buď roli jakéhosi pojiva, nebo jsou zde právě kvůli chuti.

„Nikdy se ale kůže v jakékoliv podobě nedávají do uzenářských výrobků. To je zločin a ostuda našeho oboru,“ zdůraznil Martin Čejka.