foto: Bára Richterová, PrahaIN.cz/Proteinové výrobky v Lidlu
Zřejmě každý postřehl v obchodech s potravinami položky, které nesou označení „High Protein“. Mnohdy je to ale u potravin, které jsou běžně bohaté na bílkoviny a oproti té proteinové verzi mají třeba jen o gram nebo dva víc. Téma jsme rozebrali s fitness trenérkou a nutriční specialistkou Veronikou. Ta před podobnými potravinami varuje, prý jde jen o past na naše peněženky.
V obchodech už dávno neseženeme jen proteinové tyčinky nebo protein ve formě sypkého prášku pro umíchání proteinového drinku. Označení High Protein dnes vidíme na celé řadě výrobků. Jde o jogurty, mléko, sýry, šunku, skyr, housky, ale třeba i čokoládu nebo jiné sladkosti.
Proteinovou variantu mají často i výrobky, které standardně obsahují velké množství bílkovin, jako například tvarůžky, tvaroh, ale i šunka. S několika dotazy jsme se obrátili na trenérku a výživovou specialistku Veroniku, se níž jsme téma probrali přímo v posilovně.
Zejména marketing
Ta v označení „High Protein“ vidí zejména marketing. „Zdravý životní styl, hubnutí a nabírání svalové hmoty je dneska trend. Kdo necvičí a nemá dostatek bílkovin, jako by nebyl. Jenže mnoho lidí má stále zafixováno, že čím víc bílkovin, tím víc svalů. Chybí jim informace a v obchodech pak automaticky zvolí tu proteinovou verzi, která má kromě pár gramů bílkovin přidanou chemii a další nezdravé látky,“ zmiňuje s tím, že je také o pár korun dražší.
Jako příklad zmiňuje tvaroh, který má okolo 12 gramů bílkovin na 100 gramů. „Když výrobce sníží obsah tuku a přidá sušinu, podíl bílkovin vzroste třeba o jeden gram a už ho může označit jako proteinový a zdražit ho. Klidně bych to nazvala léčkou na spotřebitele,“ krčí rameny.
„Doporučená denní dávka bílkovin je okolo 1,5 až 2 gramů za kilogram tělesné hmotnosti, pro ženu vážící 65 kilogramů tak jde o maximálně 130 gramů, okolo té stovky je to ale úplně v pohodě,“ popisuje Veronika.
Ideální je podle ní rozdělit si porce bílkovin tak, aby jich každé jídlo obsahovalo zhruba 30 gramů, pokud počítáme se třemi jídly denně.
„Pokud jíte maso, tak to není nic složitého, ale i ten, co ho nejí, to zvládne úplně v pohodě. Třicet gramů bílkovin je například kolem 150 gramů masa, ať už u nás oblíbeného kuřecího nebo vepřového. Ryby mají bílkovin ještě více,“ popisuje a jako další vhodné zdroje bílkovin zmiňuje tvaroh, skyr, řecké jogurty, olomoucké tvarůžky nebo nějaké druhy nízkotučných sýrů.
Olomoucké tvarůžky jako bílkovinová bomba
„Řada lidí si neuvědomuje, že svaly nerostou z nadbytku bílkovin, základem je vyvážený jídelníček, správně nastavený trénink, ale stejně důležitá je také regenerace. I naše tělo má své limity, kolik dokáže bílkovin využít. Když to řeknu zjednodušeně, tak část nespotřebovaných bílkovin se může přeměnit na glukózu, která se nachází v játrech a svalech, pokud jsou zásoby plné, může se uložit i ve formě tuku. Takže rozhodně neplatí, že více je automaticky lépe,“ popisuje.
Každému, kdo bude stát u regálů a přemýšlet o tom, jakou variantu produktu zakoupit, doporučuje podívat se na složení a uvědomit si, kolik bílkovin potřebujeme a kolik jsme schopni jich mít z běžné stravy.
Jako svůj oblíbený příklad zmiňuje olomoucké tvarůžky. „Chápu, že nechutnají všem. Ale to je za mě naprostá proteinová bomba, okolo třiceti gramů na sto gramů. A mnoho lidí to neví, na nic si nehrají a naštěstí ještě nikoho nenapadlo dát jim nálepku High Protein,“ uzavírá Veronika.
Přidá se gram bílkovin na sto gramů a může se zvýšit cena
O marketingu hovoří podobně i Margit Slimáková, specialistka na zdravotní prevenci a výživu. „Trend High Protein je z velké části marketing přilepený na obal. Ano, bílkoviny jsou důležité – pro svaly, metabolismus i sytost – ale v dnešní době opravdu není problém pokrýt jejich potřebu z běžného jídla. Když chcete víc proteinů, dejte si vejce, kvalitní jogurt nebo tvaroh, rybu, maso, luštěniny. To jsou přirozené zdroje bez zbytečných přídatných látek a často i za lepší cenu,“ říká redakci.
I ona hovoří tak, že u mnoha výrobků jde jen o kosmetické navýšení bílkovin „O gram či dva bílkovin na 100 g – zato s vyšší cenou a delším seznamem ingrediencí. Nápis protein sám o sobě nevypovídá o kvalitě potraviny ani o tom, že ji nutně potřebujeme,“ říká.
Problém s nedostatkem bílkovin podle Sllimákové většinou nevzniká u lidí, kteří jedí normální jídlo, ale ve chvíli, kdy se zbytečně dietuje, nepřirozeně se omezuje jídlo nebo se skutečné potraviny nahrazují „dietními“ a vysoce zpracovanými produkty. „Základ je jednoduchý: pestrá strava z běžných, minimálně zpracovaných potravin – a bílkovin bude dost,“ uzavírá specialistka.