foto: PrahaIN.cz/Nutrie na Podolském nábřeží
Někteří turisté si je v Praze fotí a zařazují je mezi nejlepší atrakce našeho hlavního města. Nutrie přitom v minulosti byly relativně běžnou položkou na talíři celé řady obyvatel České republiky.
Nutrii netřeba představovat. Velký hlodavec původem z jižní Ameriky, kterého potkáte téměř ve všech koutech České republiky. O chování tohoto živočicha jako zdroje masa na talíř se toho ale dočtete už o poznání méně.
Na toto téma nás přivedl jeden z našich čtenářů z Královehradeckého kraje, který reagoval na předchozí materiál o koňském mase.
„Koňské maso jsem neměl. Ani si nepamatuji, že by to ´za nás´ bylo nějak běžné. Ale pamatuji si, že táta často dělal nutrie. Opravdu často. Byly jsme ještě děti, tak si detaily a chuť moc nepamatuji,“ sdělil dnešní čtyřicátník.
Psali jsme
Katův šleh byl kdysi stálicí českých hospod. Také proto se řadí do kolonky jídel z devadesátek. Mezi určitou skupinou lidí je tento pikantní…
Situace prý nedává chovu žádnou perspektivu
Oslovili jsme odborníka z Českého svazu chovatelů. Málokdo v České republice má znalosti o nutriích větší než Jan Kaplan, posuzovatel kožešinových zvířat se specializací na tohoto hlodavce.
Zajímala nás aktuální situace, jak to vlastně s chovem nutrií v Česku vypadá. Kaplan není příliš pozitivní.
„Aktuální situace nedává pro chov žádnou perspektivu. Nutrie, jejíž výskyt v Čechách bude už 100 let, je vyhlášena invazním druhem, tudíž je podle dnešních kritérií naším nepřítelem. Chov přežívá v pozici hobby, chovatelé stárnou, náročnost přes krmení objemnými krmivy zůstává, nároky na techniku chovu v rodinách také, vlastně celý chov kožešinových zvířat zaniká,“ říká. Připomíná, že nutrie je lovnou zvěří.
Její rozšiřování ve volné přírodě prý dokazuje klimatický posun, protože při dřívějších zimních teplotách by jednoduše zmrzla.
„Z úspěšných faremních chovů s produkcí kožešiny a kvalitního masa se nutrie adaptovala ve volné přírodě, kde nemá přirozeného nepřítele a nesužují ji žádné nemoci známé z farem, ale také neposkytuje žádný užitek. Několik chovatelských nadšenců je organizováno v programu genových zdrojů, což je paradoxem, kdy druh zvířat, který nemá žádnou budoucnost, neboť je invazní, je dotován z ministerských prostředků,“ popisuje odborník.
Nutrie. Zdroj: PrahaIN.cz
Jan Kaplan dále zmiňuje, že nutriové maso se sehnat dá. „Prohlédněte nabídku Bazoše nebo podobné, kde se prodávají zemědělské produkty, tam se nabídky na prodej živých zvířat nebo masa objevují,“ radí.
Na portálu Bazoš redakce skutečně inzeráty našla. Například muž z Nového Jičína uvádí, že samci a samice na chov či maso stojí od 600 do 800 korun za kus. Prodává také bio maso za 250 korun za kilogram.
Vzpomínka na soutěž v klobáskách
PrahaIN.cz se tedy zajímala o nutrie z pohledu gastronomie.
„Mohu jen potvrdit, že maso nutrií nemá žádnou specifickou vůni ani chuť a záleží tedy na kuchaři nebo kuchařce, jaké jídlo připraví. Já osobně tvrdím, že nutriové maso se dá připravit na tisíc možných způsobů. A mám téměř padesát let zkušeností s nutriemi, takže vím, co říkám,“ tvrdí Jan Kaplan.
Na internetu se dá najít mnoho receptů. Za všechny zmíníme nutrii po myslivecku, kde se k masu přidává například anglická slanina a koření jako jalovec či bobkový list. Zaregistrovali jsme také nutrii na víně nebo pečenou v marinádě.
Jan Kaplan zavzpomínal a sdělil nám dnes už hodně dávnou historku, která se týká nutrií a jídla.
„Začínal jsem po škole, mám specializaci chov kožešinových zvířat, v Brně u Kary Brno na rozvoji chovů. V té době se velmi výrazně komunikovalo s chovateli a účastnilo se z pozice sponzora jejich akcí. V Hrušovanech u Brna, což bylo centrum chovatelů nutrií i dalších chovů kožešinových zvířat, se při jejich výstavě konala soutěž o nejlepší klobásku. Vyhrála klobáska, která byla z padesáti procent masa vepřového a padesáti procent masa nutriového a 3. místo měla klobáska jenom z masa nutriového. Nedovedete si představit, co se potom vypilo slivovice a meruňkovice na oslavu vítězství,“ vzpomíná Kaplan.