foto: Bára Richterová, PrahaIN.cz/Domácí chlebíčky
Silvestrovské oslavy jsou již za námi a většina lidí si pomalu vrací do pracovního procesu. My se ale ještě jednou k poslednímu dni minulého roku vrátíme. Hovořili jsme totiž s majitelkou malé vesnické hospody nedaleko Prahy. Je to jedna z těch, kde se schází jen místní, co se navzájem znají, občas se tam pijí domácí pálenky, které hosté donesou, a výjimečně majitelka povolí i zakázané cigarety. Jedním z takových dní byl i Silvestr.
Důvodem našeho hovoru ale nebyly cigarety ani doma pálené lihoviny. Probrali jsme téma silvestrovských oslav a plýtvání potravinami. „Celkově nemám ráda plýtvání a vyhazování jídla, když jsem ráno přišla do hospody a viděla jsem, co tu všechno zbylo a budu to muset vyhodit, bylo mi do breku,“ sdělila naší redakci.
Ve vesnici je jedinou hospodou, kde se denně schází místní, že by do podniku přišel někdo cizí, se stane výjimečně. A pokud ano, je to jenom v létě, když se zastaví nějaký cyklista a občerství se na terase. I to je důvodem, proč majitelka občas povolí i to, co by se správně nemělo.
Velké množství jídla přebývalo
Poslední den v roce se v podniku pravidelně schází místní, kteří přinesou občerstvení. „V grilu pečeme kolena, nic jiného ale nechystám. O všechno ostatní se postarají hosté. Ti nosí chlebíčky, jednohubky, různé koláče a sladkosti, ale i zeleninu nebo různé domácí zavařeniny,“ říká. Tak to funguje každý rok, pokaždé něco zbyde, není to ale nic velkého. To, co jde, schováme na druhý den, kdy se dojídají zbytky. Letos se ale množství doneseného jídla vymklo kontrole.
„Už mi přijde, že čím jsme starší, není ten Silvestr o alkoholu, ale o jídle. Dřív se všichni opili, teď se většinou spíš přežerou,“ usmívá se. Oslavit silvestr do malé hospůdky přišlo letos 22 lidí, většina přišla v páru a každý přinesl tác nebo mísu občerstvení. „Všichni to přehnali, ve výsledku jsme pak v kuchyni měli třeba sto chlebíčků, sedm táců jednohubek a dalších obložených talířů, pět štrúdlů a další stovky zákusků. Asi osm sklenic zavařenin a další dobroty. Na každý stůl jsem dala talíř, kde bylo od každého něco a během večera jsem doplňovala. Předem mi ale bylo jasné, že se to sníst nemůže,“ podotýká. Pro hosty ještě upekla osm vepřových kolen, které se snědly během chvíle. „Najedli se hned zkraje a pak jen uzobávali,“ říká.
Podnik uzavírala s manželem kolem třetí hodiny ranní. „Věděla jsem, že něco zbyde, takže jsem ani nepřemýšlela, kolik toho bude, počítala jsem s tím. Když jsme odcházeli, byla jsem už unavená, vytřela jsem hlavní místnost a jela domů padnout.“
Domácí zvířata si přilepšila
Když se dopoledne do podniku vrátila, překvapilo ji množství jídla, které na stolech a v kuchyni zbylo. „Na jednu stranu bylo dobře, že bylo z čeho vybírat, bylo toho ale moc. Poučila jsem se pro příští rok, to si řekneme dopředu, kdo co donese. Všichni budou mít méně práce a omezíme plýtvání,“ popisuje.
Dojídat zbytky druhý den nepřicházelo v úvahu, všechny balené potraviny byly načaté a do oschlých chlebíčků či jednohubek se nikomu nechtělo. „Vím, že podobné je to u hodně silvestrovských oslav, kdy jsou zbytky obrovské. Plýtvání je ale v tomhle případě fakt zbytečné. Je to o domluvě,“ dodává.
Potraviny se majitelce vyhazovat nechtělo, žádné využití ji ale nenapadalo. „Psovi jsme dali maso a nějaké šunky, tím vším bych ho ale dokázala krmit tak čtrnáct dní.“
Většinu jídla ale nakonec vyhazovat nemusela. „Zavolala jsem známému, co má farmu, jestli mu to mohu přivést pro zvířata,“ uzavřela. Roztřídění jídla a vyndání desítek párátek jí zabralo déle než hodinu. „Nakonec jsem ale měla lepší pocit, že se to jídlo nemuselo vyhodit. Zvířátka si na Nový rok přilepšila,“ uzavírá.