foto: Bára Richterová, PrahaIN.cz/Nabídka jídel na Národní třídě
REPORTÁŽ: Na Národní třídu v pondělí 17. listopadu vyrazily tisíce lidí, Korzo Národní podle organizátora navštívilo zhruba 102 tisíc návštěvníků. Davy lidí se daly očekávat, ty se opakují každý rok. Mnohé ale překvapily vysoké a často velmi odlišné ceny za občerstvení. Například svařák se u jednotlivých prodejců lišil i o třicet korun.
Letošní rok se na Národní třídě nesl v duchu tématu „Máme si co říct“. Nálada byla během celého dne různá, nechyběly vulgární nadávky na politiky, kteří přicházeli položit květiny a zapálit svíčku, ale ani dojemné chvíle. Velkého množství potenciálních zákazníků chtěli někteří stánkaři využít naplno. Vyšponované ceny překvapily nejednoho návštěvníka.
Naše redakce na místě strávila téměř celý den. Pozorovali jsme politiky, kteří přišli uctít památku a reakce lidí na ně, hovořili jsme ale také s celou řadou přicházejících lidí z různých koutů České republiky. Emotivní moment nastal po páté hodině odpolední, kdy přesně v 17:11 zazněla z úst Jana Ciny Modlitba pro Martu. Národní třídou poté zněl několik dlouhých minut potlesk a symbolické cinkání klíčů.
Počasí v pondělí akcím na čerstvém vzduchu ale nepřálo. Od brzkých ranních hodin pršelo a teploty se držely lehce nad bodem mrazu. Mnohým tak přišlo vhod zahřátí svařákem. V okolí Národní třídy bylo nespočet možností, kde se občerstvit. Ačkoliv každý kelímek byl o obsahu 200 mililitrů, ceny se lišily, což se sice mnohým nelíbilo, kvůli obrovským davům a dlouhým frontám lidé často ale volili první možnost, na kterou narazili.
„Ráno jsme si ho dávaly za 65 korun,“ krčila rameny skupinka mladých žen, která stála ve frontě na svařák za 95 korun. Když už se ale do fronty postavily, rozhodly se ji vystát.
Někde 65, jinde 95
Ta nejlevnější svařená vína opravdu začínala na 65 korunách, nejdražší, kterého jsme si všimli, byl za 95 korun. Teplý mok byl nejlevnější na místech, která nebyla oficiální součástí akce. „To není jako u nás na Moravě,“ podotkla žena s typickým moravským přízvukem. Na Národní třídu prý jezdí dlouhé roky. „Jezdili jsme s dětmi, teď už tu máme vnuka,“ ukazovala nám žena na kočárek.
Jak jsme již zmínili, prostory okolo Národní třídy byly doslova utemované lidmi. Všechny podniky doslova praskaly ve švech a mnoho lidí je využívalo jen jako toalety, v tak velkém množství ale obsluha neměla šanci poznat, kdo je host a kdo přišel jen na toaletu.
Čilý ruch také panoval u dalšího stánku, který na místě vyrostl jen u příležitosti 17. listopadu. Všimli jsme si ho zejména kvůli muži, kterému se nelíbila cena za plněný croissant se šunkou a sýrem.
Podobný si prý koupil za 39 korun v nedalekém Tescu. „Obyčejný stál 12 korun, tady jsou navíc dva plátky šunky a sýra,“ podivoval se nad cenou. Na Národní třídě totiž stál 135 korun. Na odbyt ale moc nešel. Kromě croissantu se také podávala gulášová polévka za 95 korun, za stejnou cenu byl jablečný závin. Tvarohový koláč stál 80 korun a bábovka 45 korun.