foto: PrahaIN.cz/U Vejvodů
REPORTÁŽ: U Dandů, Zlatého Tygra, dvou koček, Pinkasů, pražské hostince často nesou názvy podle svých původních majitelů či domech, ve kterých se nacházejí. Všechny zmiňované spojuje to, že jsou populární a nejedná se o takzvané turistické pasti. U další staročeské hospody v centru Prahy je to trochu jinak. Alespoň podle recenzí turistů z celého světa.
Jedná se o Restauraci u Vejvodů. Ta se nachází nedaleko od Staroměstského náměstí v domě U Vejvodů, který je už několik dekád chráněn jako národní kulturní památka České republiky. A ačkoli hostinec často měnil majitele, vždy ho měli v oblibě umělci. Navštěvoval ho například Josef Fanta, Mikoláš Aleš či Jaroslav Hašek.
Současnost se ale nezdá tak růžová. Vyplývá to alespoň z hodnocení na internetu. Na dvou stěžejních recenzních platformách má restaurace U Vejvodů špatná hodnocení. Na Googlu je to 3,4 hvězdiček od více než deseti tisíc recenzentů. A na Tripadvisoru je to ještě horší (průměrné hodnocení 3 od více než tří tisíc uživatelů).
Mezi tisíci recenzemi od turistů z celého světa, které jsou jak pozitivní, tak především negativní, lze najít taky věty od českých návštěvníků.
Obsluha pod palbou kritiky
Například Jan S., který udělil nejnižší počet hvězd, uvedl, že zde je špatné takřka všechno, od neprofesionální obsluhy a špatného jídla až po nepěkné záchody. „Obsluha byla snad ještě horší než jídlo. Arogantní, nepříjemná, bez špetky ochoty. Vypadalo to, že je hosté spíš obtěžují, než aby si vážili jejich přítomnosti. A hygienické podmínky? Záchody byly v naprosto odporném stavu – špinavé, zapáchající a evidentně dlouho neudržované.“
Recenze často zmiňují, že ačkoli jídlo nebylo špatné, nelíbila se jim především nepříjemná obsluha. Našli jsme taky desítky zmínek o tom, že si číšník řekl o spropitné. „Říct si při placení samotným číšníkem o dýško, i přesto, že servis byl tragickej, mi přijde jako vrchol nevkusu,“ uvedl Ondřej B. Řada dalších Čechů se zmiňuje o jakési vánoční přirážce. Vypisovat další postřehy nemá cenu, podobají se.
Do restaurace U Vejvodů jsem se nakonec sám vydal. Zajímaly mě ceny jídel, protože podnik nemá menu na internetu uvedené, byl jsem rovněž zvědavý, jak se ke mně bude chovat obsluha, když nebudu mít zrovna bohatou objednávku. Předstíral jsem zahraničního turistu.
Jak to dopadlo?
Hned při vstupu do hospody určitě zaujme interiér. Ačkoli je zmodernizovaný, stále vkusně připomíná typickou staročeskou hospodu, kde se minimálně naši krajané budou cítit dobře. A turisté zase okusí českou kulturu.
Chvíli jsem hledal stůl, kde bych zasedl, nakonec jsem vybral jeden malý nedaleko baru v první části hospody. Mladá číšnice se mě hned ptá, jestli budu chtít jíst. Neusmála se, ale že by byla nepříjemná, jako je psáno v recenzích, to se určitě říct nedá.
Jako správný turista si objednávám pivo, v tomto případě malé, a hledám v jídelním lístku. Ceny nepřekvapí. Zkrátka restaurace cílící na turisty v centru Prahy. Kuřecí řízečky bez přílohy jsou za 298 korun, club sandwich za 489, Caesar salát stojí 289 kaček. Může to být vlastně i horší.
Překvapivá je ale cena piva. Velká Plzeň stojí 58, což je na centrum Prahy dost slušná cena. Malé, co jsem si objednal, je za příjemných 47 kaček. Špatné není. V Praze sice mají už pomalu na každém rohu dobrou tankovou Plzeň, ale tahle za svoji cenu rozhodně neurazila.
Obsluha příjemná
K tomu si chci objednat něco malého a ukazuji na utopence a ptám se, jestli je dobrý. „Ne, není. Jestli chcete něco malého a studeného, dejte si tohle,“ upřímně odpovídá obsluha a ukazuje na nakládaný hermelín. Není standardní, aby obsluha řekla o pokrmu, který nabízí, že není dobrý a doporučí něco jiného, ale určitě se musí ocenit upřímnost.
Za chvíli hermelín za 179 korun přinese. Jedná se o dva menší kousky nakládaného camembertu. Vyloženě odporný není, ale trochu připomíná kupovaný z obchodu Lidl. Klidně bych se vsadil, že je odsud. Když ho u obsluhy chválím a ptám se, jestli je domácí, říká, že ano.
„Jestli vám to chutnalo a máte ve vaší zemi camembert, tak si ho můžete koupit a udělat doma. Jen ho rozříznete, okořeníte a naložíte do oleje,“ vysvětluje mi poté, co se ptám, jak se tahle pochoutka vlastně dělá. V tu chvíli už tuším, že s obsluhou problém určitě nebude. Číšnice se už začala i usmívat a cítil jsem se příjemně.
|
Na destinační webové platformě prague.eu přijíždějící turisté mohou najít vedle památek také přehled hotelů, restaurací a kaváren, které v Praze mohou navštívit. V Prague City Tourism se soustředíme na podporu segmentu prémiových a kvalitních služeb jak v hotelnictví, tak v oblasti gastra. Z pohledu destinační organizace nám však nepřísluší hodnotit cenovou politiku restaurací.
Zdroj: Prague City Tourism pro PrahaIN.cz
|
Objednávám si další malé pivo a snažím se u toho pozorovat ostatní hosty. Stůl vedle mě je obsazen podle přízvuku nejspíš anglickým párem. Po zhlédnutí jídelního lístku si nakonec dává jen pivo a cappuccino. Nechá si ale rozměnit peníze, za 20 eur dostane 363 korun. Ve směnárně by kurz měli samozřejmě lepší.
Taky slyším, že číšnice při platbě upozorňuje dalšího cizince, že v účtu už je připočteno automatické spropitné a ptá se ho, jestli je vše v pořádku. On jen kývá, že naprosto.
Mě ale nic jako automatické spropitné při platbě nečeká. Za dvě malé Plzně a nakládaný hermelín platím 273. V hotovosti číšnici dávám 300 a ptám se, jestli to stačí. „Samozřejmě, to je vaše volba,“ spokojeně se usmívá.
Pocity mám při odchodu docela dobré. Ano, příště bych si hermelín jako z obchodu za takové peníze určitě nedal, ale obsluha byla naprosto v pořádku a během zhruba hodinové návštěvy jsem nezaregistroval nic podobného, co se píše ve stovkách recenzí. Stále ale samozřejmě platí, že místo s takovou historií by se určitě mohlo prezentovat trochu jinak.
Že v této hospodě nikdy nevíte, co můžete čekat, potvrzuje také spisovatel Lukáš Berný. Ten se domu U Vejvodů a také tamnímu hostinci pečlivě věnoval ve své knize Kde pijí múzy. A kromě toho, že zná všechny historické souvislosti, hostinec navštívil několikrát i v současnosti.
Schrödingerova hospoda, říká spisovatel
„Restaurace U Vejvodů je pro mne taková Schrödingerova hospoda. Když jsem psal v roce 2015 podrobný článek o její historii do knižní edice Kde pijí múzy, opakovaně jsme se snažili spojit s majiteli. Ohledně archivu, fotek, rozhovoru o provozu a podobně. Ale narazili jsme pouze na nezájem – na žádný z kontaktů nijak nereagovali. Ve stejné době jsem podnik navštívil se svým švagrem a potvrdilo se to, co bylo tehdy zmiňované v mnoha recenzích. Otrávená obsluha a číšník při kasírování zkusil přidat do účtu nesnědené preclíky. Po upozornění hned chybu uznal a vymazal je. Nebyl to omyl, zkrátka to zkusil. Dlouho jsem potom do podniku nešel,“ řekl spisovatel serveru PrahaIN.cz.
„Nedávno jsem ho po letech dvakrát navštívil a zejména druhá návštěva, kdy se o nás v dolních prostorách moc mile a ochotně starala servírka, a i pivo bylo dobré, byla vysloveně příjemná. A tak to s Vejvodovými zkrátka je, Schrödingerova hospoda, nikdy nevíte, co dostanete, dokud tam nevejdete. Ale když už vejdete, rozhlédněte se, ty prostory jsou ve všech částech nádherné,“ přidává Lukáš Berný.
Naše redakce samozřejmě restauraci U Vejvodů již před několika dny oslovila s žádostí o rozhovor. Reakce bohužel dodnes nepřišla.
U Vejvodů mimochodem aktuálně patří do stejné skupiny, která vlastní i podniky Malostranská pivnice či Švejk restaurant U Zeleného stromu. Rovněž se jedná o turistické restaurace se špatnými hodnoceními. Reportáž z první zmiňované naše redakce přinesla už v lednu 2024, kdy číšník sdělil českým hostům doslovně, že „jídlo tady stojí za h...., běžte jinam“.