Pivo z dubových sudů jako křen. Byli jsme v Plzni na Šalandě

REPORTÁŽ Zážitková gastronomie získává poslední dobou na popularitě. Výpravy za poznáváním regionálních pokrmů či nápojů jsou fenoménem dnešní doby. Pro milovníky piva je v cestě za poznáním jeho výroby Mekkou Plzeňský Prazdroj. Ten skýtá kromě samotné exkurze po pivovaru a návštěvy Spilky také méně známý, ale o to exkluzivnější prostor, kterému se říká Šalanda. Pozvání sem nešlo odmítnout.

Skupina asi 15 hostů, které jsme byli součástí, se sešla v prostorách Plzeňského Prazdroje zhruba hodinu před plánovaným začátkem posezení na Šalandě. Tento čas byl beze zbytku využit k předehře ve formě ochutnávky čepovaného Prazdroje v restauraci Spilka.

Pro ty, kteří se, stejně jako někteří z nás, neorientují v pivařských a pivovarnických výrazech, je třeba názvy jednotlivých prostor vysvětlit.

Vězte tedy, že Spilka i Šalanda jsou slova používaná ve starém pivovarnickém žargonu.

Spilka bývala součást pivovaru, kde probíhalo kvašení piva. Z důvodu potřebné nízké teploty, kterou si kvašení vyžadovalo, byla umisťována do sklepních prostor pivovaru, kde bylo snadnější teplotu udržet. Používaly se k tomu zásoby ledu, které pivovar nastřádal v průběhu zimy.   

Naproti tomu Šalanda byla místnost, kde žili a stravovali se pivovarští dělníci. Nacházela se v nich jednoduchá lůžka, potřeby na vaření a jednoduchý nábytek na ošacení a stolování.

V současnosti slouží jak Spilka, tak Šalanda v Plzeňském Prazdroji už jen ke konzumaci místního piva a vybraných specialit.

A teď k tomu, co nás na Šalandě čekalo. Oproti Spilce, kde je k mání už „jen“ standardně ošetřené a upravené pivo, nám obsluha nosila pravý nefiltrovaný a nepasterizovaný ležák, který nikde jinde neochutnáte. A vězte, že to je opravdový zážitek.

Pivo je čepováno přímo z obrovských dubových sudů, kde dozrává. A na stůl se nosí v měděných třílitrových „mázech“. Z těch se pivo dříve nalévalo běžně.

Součástí tříhodinového pobytu na Šalandě je i občerstvení ve formě různých pochutin, jako je domácí sádlo, paštiky, různé sýry, zelenina a nechyběl ani pravý tatarský biftek s topinkami.

To vše mělo za následek nejen plné žaludky, lehce povznesenou náladu, ale hlavně pocit spokojenosti, který si všichni zúčastnění vzali s sebou i zpět ze sklepení na nádvoří pivovaru. Pokud se k tomu přidá i fakt, že tam během našeho pobytu „u ledu“ vzniklo pódium,na které hrála legendární kapela Brutus a množství stánků s pěnivým mokem místní výroby, není už třeba dodávat vůbec nic.

A teď k tomu, co asi zajímá každého a to je cena, za kterou si to lze v Plzni takto užít. Vězte tedy, že půllitr Plzeňského Prazdroje stojí Na Spilce 55 korun a tříhodinový pobyt na Šalandě je za 550 korun za osobu s podmínkou, že jste součástí minimálně 15 členné skupiny. Podle zjištění některých vytrvalců je pak cena za půllitr v centru Plzně ve vyhlášené restauraci U Salzmannů, kde se mimochodem vařilo pivo už v 17. století, 57 korun za Prazdroj a 45 korun za tmavého Kozla.

A teď už hurá do Plzně za gastrozážitky!