foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Jedna z restaurací na Kampě. Dole i nahoře bylo prázdno.
REPORTÁŽ: Na Kampu, do nádherného kusu Prahy, jsme se v posledních týdnech vypravili hned třikrát. V půlce června, na jeho konci a potom ještě v červenci. Důvod byl prostý. Při první návštěvě se střídalo počasí a místní restaurace zely prázdnotou.
Zvláštní pohled jsme svalili právě na rozmary přírodního živlu. Když se ale situace opakovala ještě při dalších dvou vizitách, byli jsme doopravdy zaskočení. Turistů sice bylo mnoho, ale aby si poseděli, to byl spíš nárazový okamžik.
Poblíž Werichovy vily se nacházejí hned dvě restaurace se zahrádkami. Na konci června i na začátku července sice bylo pod mrakem, i přesto se teploty pohybovaly kolem pětadvacítky. Jediným negativem byl silnější vítr. Na obou zahrádkách pro zhruba šedesát lidí jsme jich napočítali devět. Tři jedli, zbylé stoly byly obsazeny rodinami. Zajímavé bylo, že každý z hostů seděl u piva, mlčel a koukal do mobilu.
Ačkoli opodál se nacházela nepřehlédnutelná projekce díla a života spisovatele a novináře George Orwella. U velkých plakátů bylo pár nadšenců, zbytek upřednostňoval telefon.
Procházeli jsme se dál.
Situace se nezměnila.
Turisté na lavičkách. V ruce mobil, jídlo z rychlého občerstvení a pití z trafiky. Nejtypičtější pohled. Foto: PrahaIN.cz
Do jedné z restaurací jsme si sedli. Ačkoli jsme zde pobyli téměř tři hodiny o kávě a vodě, během těch sto osmdesáti minut nepřišel vůbec nikdo. Natož obsluha s dotazem, jestli nám něco nechybí.
Ceny jsou vysoké
Okolo byl slyšet lomoz, štěkot psů, pokřikování, ale to bylo vše.
Turistům stačily lavičky a limonády z trafik.
Cestou na metro jsme se chtěli poptat na ceny jídla. A to byl asi největší problém naší výpravy na Malou Stranu. Jakmile obsluha uslyšela češtinu, stačila vteřina, aby nás přešla chuť. Místní obyvatelé se v této malebné části metropole musí cítit nesví. Tři z barmanů se ani neusmáli, nerozloučili se, na nic se neptali. Připadali jsme si vyloženě na obtíž.
K cenám řekněme snad jen to, že jsou vysoké. Najíte se od 500 korun do jednoho tisíce, pivo vychází kolem osmdesáti korun a nealko je na tom podobně. S tím by ve výjimečných případech nebyl problém, pokud by zmíněná obsluha řady podniků byla alespoň trochu empatická.