foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Modrava, září 2025
REPORTÁŽ: Server PrahaIN.cz se vydal na okružní jízdu po jižních Čechách. Hlavním cílem byla obec Hoštice, nevynechali jsme však ani její širší okolí. Kvůli velké atraktivitě Šumavy jsme se rozhodli zavítat i na Modravu. Dorazili jsme v pátek 26. září odpoledne.
Jako první nás přivítalo téměř prázdné parkoviště, napočítali jsme pět aut, z nichž čtyři měla pražskou značku a páté bylo místní. Turistů bylo poskrovnu, přesto jsme s nimi zažili jednu nečekanou příhodu.
Modrava je proslulá nejen krásnou přírodou a řadou pěších tras, ale i svými cenami. V Česku by se našly asi jen tři lokality, které vyvolávají podobné emoce: Krkonoše, Lipno a právě Modrava. O té jsme psali už před dvěma týdny, kdy se na nás obrátila rodina z Modřan. „Ještě po návratu domů jsme se o tom bavili. Jsem aktivní a pracující důchodce a dát 400 korun za svíčkovou je opravdu hodně,“ řekl nám tehdy náš čtenář.
Tentokrát nebyly ceny naším primárním cílem. Ptali jsme se na sídlo miliardáře Zdeňka Bakaly nebo na natáčení seriálu televize Nova. O Bakalovi nám dva místní sdělili, že má dokonce létat vrtulníkem, víc však nevěděli, prý ho na vlastní oči nikdy neviděli.
O natáčení s Jaroslavem Satoranským by se dalo vyprávět dlouze, proto si téma necháme na jindy.
Počasí nám přálo, nepršelo a i když teploty kolem dvanácti stupňů nebyly nejvyšší, pro procházku se zdály jako ideální. Nakonec jsme zavítali do části obce Modrava zvané Filipova Huť. Žije zde jen několik desítek lidí, přesto tu turisté najdou možnost občerstvení a pochopitelně i ubytování.
A právě jedna zdejší restaurační cedule se stala nečekaným zpestřením ponurého odpoledne.
Před tabulí s nabídkou a cenami stálo osm lidí ze dvou rodin. Mysleli jsme, že se něco stalo, ale šlo skutečně jen o ceny, zejména dršťkové polévky za 60 korun. „Všude se píše, že je tu předraženo a bůhví, co ještě. Přitom nanuk stojí 25, dršťková 60 a klobása pod stovku,“ řekl otec jedné z rodin typickým pražským akcentem. „Ano, to máte pravdu,“ odpověděli jsme.
Debata se pak stočila na další konkrétní místa a sumy: byli jsme obeznámeni s tím, kde stojí vývar 125 korun, svíčková 400 (o níž jsme už psali), pivo 70 korun.
Naše skupina brzy přitáhla i další kolemjdoucí, proto jsme se rozhodli vejít dovnitř a vyzkoušet kuchyni na vlastní kůži.
Objednali jsme si sejkory se zelím a nealkoholický drink Šumavské slunce. Výsledek? Byli jsme sytí a spokojení až do večera.
O půl hodiny později jsme znovu obě rodiny potkali. „Jak chutnalo?“ ptaly se. „Dobře. A kde jste jedli vy?“ odpověděli jsme stejnou mincí. „Nakonec nikde, pro osm bychom se nedoplatili. Určitě byl v těch cenách nějaký chyták. Ale fotky máme!“