foto: Bára Richterová, PrahaIN.cz/Levné potraviny na Budějovické
REPORTÁŽ: Levné potraviny jsou nejen v Praze velmi rozšířené a mezi lidmi oblíbené. Nakupují v nich jídlo, drogerii i nápoje za zlomek běžných cen. Často se však jedná o zboží, které se blíží datu spotřeby nebo je již po uplynutí trvanlivosti. Řada zákazníků nakupuje téměř výhradně v těchto prodejnách. A nejde jen o seniory, jak si mnozí myslí. „Ušetříme tisíce měsíčně,“ řekla nám jedna ze zákaznic, se kterou jsme hovořili přímo v prodejně.
Naše redakce se po delší době vydala do pobočky Nejlevnějších potravin na stanici metra Budějovická. I ve všední den po obědě bylo mezi zákazníky rušno. V nabídce nás zaujalo množství sladkostí, zavařenin, uzenin a sýrů, ale také široký výběr drogistických výrobků, koření, limonád či alkoholu. Ve velkých krabicích se prodávalo i spodní prádlo a ponožky, různé druhy vycházely na 15 korun, stejně tak dámské kalhotky. Pánské boxerky stály 30 korun. Určitě to ale nebyl sortiment, který by šel na dračku.
Zboží s prošlou minimální trvanlivostí bylo viditelně označeno žlutou cedulkou. Většina lidí se podívala na datum a poté výrobek vložila do nákupního košíku. „Je to pár dní, sníme to hned, to nevadí,“ říkala žena, která kupovala ovocný jogurt. Ještě benevolentnější byli zákazníci u konzervovaných výrobků nebo kečupu. „Když má trvanlivost delší než rok, tak ten měsíc už nic neznamená,“ dodala zákaznice, která vybírala kečup značky Heinz. 400mililitrová láhev vyšla na dvacet korun, běžně stojí i čtyřikrát více.
Nejvíce lidí se zdržovalo u uzenin
Zdaleka nejvíce lidí se shlukovalo u chladicího pultu s uzeninami. Ty se však běžně neprodávají po stogramových porcích, ale v mnohem větších baleních. Výjimkou nejsou půlkilové balíčky, k dispozici jsou však i různé odřezky nebo patky salámů.
Právě zde si nás všimla žena ve středním věku a zeptala se, proč si výrobky fotíme. „Taky vás zaujaly ty ceny, co? Kvalita je srovnatelná se supermarkety, ale cena je mnohonásobně nižší. Dají se tu najít pěkné věci, chodím sem pravidelně,“ řekla nám žena, se kterou jsme se velmi rychle dali do řeči.
Veškeré ceny byly uváděny za 100 gramů. Točený salám stál 9 korun, grilovací klobása 13 korun, ořezy dušené šunky 9 korun a patky různých salámů 12 korun. Vídeňské párky byly o korunu dražší. Uzený špek se prodával za 10 korun, kostičky anglické slaniny za 13 korun, debrecínka za 12 korun a Vysočina za 10 korun.
„Není to o klasickém nákupu, spíš jen o dokoupení. S prázdnou nikdy neodcházím. Nejčastěji kupuji různé zavařené zeleniny, kečupy, hodně drogerie a uzeniny, které se podle mě nejvíce vyplatí. Balíky jsou sice podstatně větší, ale dáváme je do mrazáku a postupně zpracováváme. Doma máme například moc rádi patky salámu,“ řekla nám žena, která do zmíněného obchodu dochází pravidelně každý týden. „Ušetříme tu měsíčně tisíce,“ dodala.
Podle jejích slov je třeba hlídat datum spotřeby, nikdy se jí však nestalo, že by koupila něco, co by musela okamžitě vyhodit, protože by to bylo nepoživatelné. Je ale důležité rozlišovat mezi minimální trvanlivostí a datem, do kterého má být výrobek skutečně spotřebován.
Minimální doba trvanlivosti udává, do kdy si potravina při správném skladování zachovává své typické vlastnosti – po jejím uplynutí by výrobek obvykle neměl být závadný. Naproti tomu datum spotřeby označuje, do kdy by se jídlo mělo sníst; po tomto datu už by se nemělo prodávat. Redakce o tom již informovala ZDE. Takové výrobky jsme ale na Budějovické neviděli.