Starobrno navařilo 4.570 hektolitrů zeleně zabarveného piva

Příchod jara a oslavy Velikonoc se v některých českých pivovarech neobejdou bez speciálně zeleně zabarveného piva. Podává se tradičně na Den Svatého Patrika, 17. března, nebo na Zelený čtvrtek, který letos připadne na 28. března.

Největším výrobcem Zeleného piva v České republice a na Slovensku je pivovar Starobrno. Ten letos pro potřeby oslav příchodu jara navařil celkem 4.570 hektolitrů zeleného moku, který už devatenáct let vaří stejným způsobem. Restaurace ho nabídnou na Zelený čtvrtek.

„Na dlouhou tradici Zeleného piva jsme u nás v pivovaru opravdu velmi pyšní. Zájem o ně neklesá a my jsme rádi, že přispíváme k dobré náladě, správné sváteční atmosféře a sounáležitosti lidí. A to nejen v Brně, i když víme, že v našem městě Zelené pivo boduje nejvíc,“ uvedla ředitelka pivovaru Starobrno Klára Konupčíková v tiskové zprávě, kterou redakci poskytla PR konzultantka pivovaru Ludmila Čechová.

Důležitá je kombinace technologií, surovin, výluhu a likéru

Nepostradatelnou ingrediencí je dle zprávy bylinný výluh, který se přímo v pivovaru připravuje z několika druhů bylin. Konkrétní receptura je ale tajná. „Při vaření v laboratoři musíme hlídat čas kontaktu bylin s vroucí vodou, protože jen tak dosáhneme požadované koncentrace a kvality výluhu. Další důležitou věcí je přesné dávkování, protože výluh je koncentrovaný a velmi silný. Řádově ho potřebujeme litry. Jeho složení stále zůstává výrobním tajemstvím. Naši pivaři ale tušili, že obsahuje i kopřivu, což jsme jim před pár lety potvrdili,“ uvedl vrchní sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

Jak naší redakci informovala Ludmila Čechová, zelená barva piva je výsledkem kombinace několika faktorů – technologie, surovin, výluhu a likéru.

Obarvení většinou za pokaženou várku nemůže

Na výrobní postupy, které se za Zeleným pivem skrývají, se naše redakce zeptala také jedné ze zaměstnankyň konkurenčního pivovaru z Plzně. Největší a nejznámější český producent piva sice zelený mok nevyrábí, i tak ale vyjmenovala některé možnosti, jakými lze pivo obarvit.

Nejčastěji se podle jejích slov používá substance s názvem Brilliant Blue FCF, méně častěji pak měďnaté komplexy chlorofylů a chlorofylinů. Ty podle jejích slov trochu mění chuť výsledného nápoje a zhoršují jeho kvalitu, proto se prý od jejich používání v poslední době upouští. Za případnou nepovedenou várkou zeleného piva ale podle jejích slov ve většině případů nestojí chyba v barvení, ale spíše jiný problém ve výrobě.

Technologie není speciální, říká se, že se používá nepovedené pivo

Na otázku, co by se stalo, kdybychom do hotového piva přimíchali zelené potravinářské barvivo, odpověděla, že by se s nápojem nemělo stát nic.

„Nemělo by podle zákonů Evropské unie vůbec změnit charakter. Zelená piva většinou nemají žádnou extra speciální technologii. Samozřejmě to není tak, že udělají normální a pak ho obarví, ale většinou je to celkem jednoduchý proces. U nás v pivovaru se vždycky říká, že se na to používá nepovedená várka. Asi jako se říká, že na svařák se dává nejhorší víno,“ smála se.

Nakonec ještě uvedla, že zelenému pivu osobně neholduje. „Přijde mi to jako cenově přepálené klasické pivo. Vždycky si dám radši Plzeň,“ uzavřela.

Cenu si každá restaurace určuje sama

Právě cena nás zajímala i v případě Starobrna. Podle Ludmily Čechové je individuální. „Cenu čepovaného piva si provozovatelé či majitelé gastronomických provozů určují sami,“ uvedla.

Každá restaurace tak bude moci zelený mok nabízet za libovolnou cenu. Seznam konkrétních hospod, kde bude možné si na Zeleném pivě pochutnat, nabízí web www.zelenepivo.cz.