foto: PrahaIN.cz/Tácy na Pankráci
ROZHOVOR: „Ceny si nemůžeme dovolit zvednout vzhledem ke konkurenci ostatních podniků a pomyslné hranici, za kterou je ochotna většina zákazníků se pravidelně stravovat,“ říká manažer samoobslužné restaurace Tácy na Pankráci Radek Sláma.
V hlavním městě se nachází několik kancelářských oblastí, jednou z nich je i Pankrác. Obrovské množství zaměstnanců se musí někde stravovat, tamní hospody, bistra, restaurace i jídelny tak musí bojovat s vysokou konkurencí. O tom, jak se udržet, jsme se bavili s Radkem Slámou z Tácy na Pankráci.
Samoobslužná restaurace přímo v srdci Pankráce byla otevřena už v roce 2012, tehdy ještě pod názvem Café Empiria, koncepty restaurace se postupně měnily až od dnešní podoby. V březnu letošního roku přišla největší změna, rebranding a přejmenování podniku. „Pozorujeme, že po změně konceptu a rebrandingu na Tácy na Pankráci nám počet zákazníku narůstá,“ chválí si manažer.
Radek Sláma popisuje, že nejčastějšími hosty jsou lidé z okolních kanceláří, což je vidět, když podnik během oběda navštívíte. Nicméně potkáte tady i pány v montérkách. Samoobslužné restaurace jsou zkrátka místa, kde se scházejí úplně všichni.
Boj s konkurencí
Jedním z hlavních důvodů, proč lidé chodí do jídelen, případně samoobslužných restaurací, jsou ceny, kvůli exkluzivnímu gastro zážitku to určitě není. Konkurence bister a restaurací s poledním menu je přímo na Pankráci vysoká, takřka denně se stojí fronty před Pho & Sushi, plno je pokaždé v Šalandě a mnoho lidí chodí také do restaurace Brambory, další se nají přímo v obchodním centru Arkády, které je během obědů narvané jak fotbalový stadion Maracana při mistrovství světa v roce 1950.
V Tácech to dobře vědí. „Ceny si nemůžeme dovolit zvednout vzhledem ke konkurenci ostatních podniků a pomyslné hranici, za kterou je ochotna většina zákazníků se pravidelně stravovat,“ vysvětluje nám Sláma. Zmiňovaná pomyslná hranice je podle něj zhruba 160 korun.
Psali jsme
V Praze se nachází nespočetně jídelen, které lákají především na nízké ceny pokrmů, což lidé v dnešní době dokážou ocenit. Retro Jídelnu Melíšek…
„Kvalitu se nám daří držet nákupem kvalitních surovin a pečlivým hospodařením s důrazem na minimální plýtvání. Snažíme se vše zpracovat do poslední kůstky, spolupracujeme s potravinovou bankou a platformou na odkup zbylých pokrmů jako například NESNĚZENO za příznivé ceny. Bohužel, zvyšující se náklady na vstupu, hlavně surovin a nákladů na mzdy, snižují marži,“ popisuje manažer. I proto musela v poslední době samoobslužná restaurace zdražovat. Ne však výrazně, pomyslná hranice, za kterou se chce zákazník stravovat, už byla zmíněná. „Ceny vstupů, surovin a tlaky na zvyšování mezd se musí promítnout do cen,“ přidává.
Dřív se tady prý vydávalo 500 až 600 obědů denně. Na toto číslo se samoobslužná jídelna zatím zpátky nedostala, dnes je to kolem 300 obědů za den.
Na závěr jsme se zajímali také o to, jaké dny jsou nejexponovanější. Nikoho možná nepřekvapí, že tu vydají nejméně obědů v pátek. „Ano, pátek je výrazně slabší než ostatní dny. Výrazně se promítá využívání home office.“ Nejvíce lidí chodí naopak ve středu a ve čtvrtek.