Tuzemská gastro scéna má za sebou první rok bez restrikcí

Po dvou letech se provozovatelé gastro podniků konečně dočkali docela normální sezóny. Začátek loňského roku sice ještě restrikce spojené s pandemií lehce poznamenaly, zbytek už se ale obešel bez omezování provozní doby i kapacity.

Loňské tržby v gastronomii vyskočily díky zrušení omezení oproti roku 2021 o více než 40 procent. V některých regionech dokonce až o 52 procent. Na restauratéry ovšem čekaly nové problémy, zejména nárůst cen energií a rekordní inflace. V tiskové zprávě o tom informovala společnost Dotykačka.

Nejvyšší nárůst v tržbách zaznamenaly podniky v Karlovarském a Moravskoslezském kraji, shodně o 52 procent. Nadprůměrné hodnoty nad 45 procent pak zaznamenaly restauratéři ostatních moravských krajů, Libereckého kraje a hlavního města Prahy. Nejmenší nárůst zaznamenal naopak Středočeský kraj, a to pouze o 26 procent.

Podniky ve Středočeském kraji prosperovaly i v pandemii

„Ve Středočeském kraji může být nižší nárůst způsobený tím, že tamní podniky byly jedny z nejlépe prosperujících v průběhu celé pandemie. Změna oproti nejkritičtějšímu období tudíž nebyla tak výrazná jako v regionech, na které pandemická opatření dopadla nejtíživěji. To je případ zmíněného Karlovarského kraje,“ přiblížil Petr Menclík, ředitel společnosti Dotykačka.

Dle vývoje tržeb se tak loňský rok poprvé vrátil na předcovidová čísla z roku 2019. Téměř totožná byla i jeho křivka. Lišila se pouze při nástupu letní sezóny, a to nejspíš díky hezkému počasí. K posezónnímu propadu pak došlo v závěru roku. To by zase mohl být následek inflace.

Čím menší město, tím nižší růst tržeb

Ne všechno se však vrátilo do starých kolejí. Tržby totiž oproti předcovidovým číslům rostly hlavně ve velkých městech, a to asi o 11 procent. Podniky v menších městech a vesnicích naopak strádají a mnoho malých podniků dokonce úplně skončilo.

„Zatímco pražským provozovnám stoupl obrat od roku 2019 o 35 procent, v krajských městech už to bylo jen 22 procent. Z našich statistik pak vyplývá přímá úměra: čím menší město, tím nižší růst. V malých obcích pod pět tisíc obyvatel jsme dokonce zaznamenali propad tržeb o 8 procent. Covid tak odrovnal především malé podniky v malých městech a vesnicích,“ shrnul Petr Menclík.

Zdražování bylo nutné. Ceny vzrostly asi o pětinu

Hlavním tématem bylo loni v gastro scéně jednoznačně zdražování. Celý obor je totiž postaven na inflací těžce zasažených vstupech, jako je práce, suroviny, energie nebo nájmy.

„V součtu se už v létě z gastronomie kompletně vytratila ziskovost, přitom právě letní období bylo klíčové k vytvoření zásoby na náročné zimní měsíce. Návštěvnost ke konci roku klesá, ale náklady na energie podstatně rostou,“ upozornil už v úvodu podzimu Luboš Kastner, konzultant a zástupce gastronomů v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Provozovatelé se tak museli rozhodnout, jak moc mohou zdražit, aby to nebylo fatální pro ně, ale ani pro jejich zákazníky. Ceny ve většině krajů vzrostly od začátku roku 2021 do konce loňského roku o pětinu až čtvrtinu.

Výjimkou je Olomoucký kraj

„Jedinou výjimkou, kde se zdražovalo jen minimálně, byl Olomoucký kraj. Tam se ceny od začátku roku 2021 zvedly pouze o 13 procent, což bylo 10 procentních bodů za celorepublikovým průměrem,“ přiblížil Menclík.

Od prosince 2021 do prosince 2022 byla míra zdražení nejčastěji kolem 10 nebo 12 procent. Nejvýrazněji šly ceny nahoru v pohraničních oblastech od Krušných až po Orlické hory, a to asi o 13-15 procent.

Podzim návštěvníky neodradil, spíš naopak

Návštěvníci však na gastronomii ještě nezanevřeli. Sezóna večírků se s nástupem podzimu rozjela naplno a říjnové tržby mnohdy převýšily ty zářijové. Ve srovnání s čísly před i v průběhu pandemie stouply tržby zejména v nočních konceptech, od barů a restaurací až po takzvané aktivní gastro, jakým jsou například bowlingové nebo biliárové podniky.

„Navzdory všeobecné nejistotě, nebo možná právě kvůli ní, se podzim i nástup zimy staly oslavou života. Nikdo nevěděl, jestli nepřijde další vlna covidu, a o to víc se lidé chodili bavit až do večerních hodin. Už od října se pořádaly vánoční večírky, pouze struktura jejich tržeb se trochu změnila. Zejména mimo Prahu se nekonaly tak opulentní firemní akce, lidé častěji vyráželi po vlastní ose, případně firmy dotovaly jen část útraty,“ uzavírá Luboš Kastner.