V ruských potravinách v Praze pracují Ukrajinky. A nikdo jiný

REPORTÁŽ: Rusko po vpádu na Ukrajinu rozhodně nepatří mezi oblíbené země. Mnoho Čechů mělo ale vůči tomuto státu negativní vztah i předtím. I přesto v Praze najdeme síť obchodů Kolobok s ruskými potravinami.

Tyto obchody jsou v hlavním městě čtyři. Na Černém mostě, v Holešovicích, v centru města v Žitné ulici a nejnovější se nachází na Zahradním městě v desáté městské části.

Redakci právě v této souvislosti již v polovině března zaujala nevraživost některých obyvatel vůči ruským potravinám. Jedna z místních totiž ve facebookové skupině pro lidi ze „Zahradňáku“ s povzdechnutím informovala, že zde Kolobok bude otvírat. Rozjela se horlivá diskuze. Některým to v souvislosti s agresí na Ukrajině vadilo, další se zase obchodu s ruskými potravinami zastávali.

Už tehdy, téměř před půl rokem, jsme provozovatele kontaktovali. Ti nás následně poprosili, abychom jim dotazy zaslali prostřednictvím e-mailu. Položili jsme jim hned několik otázek, včetně toho, jestli se setkali v obchodech s nějakou nenávistí.

Nikdo se ale dodnes neozval.

Kolobok na Zahradním Městě, který budil vášně, jsme na začátku srpna navštívili. Upřímně jsme v podobném obchodě, který by se specializoval na potraviny z těchto oblastí, nikdy nebyli.

Výlohu jsme spatřili hned z dálky v zadní částí legendárního OC Cíl. Čekali jsme obchůdek o pár metrech čtverečních, tak to ale není. Kolobok se nachází v poměrně rozlehlém prostoru.

To, že je stále novým, je na první pohled znát. Regály byly nablýskané a celý prostor moderní. Kdyby takto vypadaly všechny obchody typu Penny, Kaufland či Albert, nakupovalo by se hned lépe. V pasáži před vstupem do ruských potravin je dokonce posezení pro šest lidí.

Široký sortiment nejen z Ruska

Hned na začátku nás zaujaly bonbony. Ceny byly poměrně vysoké, ruské karamelky a další sladkosti se pohybovaly od 60 do 90 korun za zhruba 250 gramové balení. Nechyběly ovšem ani žvýkačky od značky Fini, které seženete v mnoha dalších obchodech.

Sladké dobroty se pak dají koupit i po kusech na váhu. I tady je cenové rozpětí velké, průměrně však čtyřicet korun za sto gramů.

Na jedno balení sladkostí vám ale nemusí stačit ani stovka. Zvlášť pokud se jedná o ruskou specialitu Zefír, která je plná ovoce a možná trochu připomíná francouzskou makronku. Třistagramové balení tady v různých ovocných příchutích (jahody, jahody se smetanou, meruňky) seženete od 104 korun.

Takzvaný Zefír. Zdroj: PrahaIN.cz

Neméně bohatý výběr je v mrazácích. Opět je tady spousta dobrot pro domácí použití. Dominovaly především Pelmeně, což je další vyhlášená specialita z Ruska, klasická je ale i v ukrajinské kuchyni. Jedná se o knedlíčky plněné masem, které se připravují ve vodě. Tuto specialitu jsme v jednom ukrajinském podniku již v minulosti ochutnali a stálo to za to.

Právě ukrajinských produktů jsme tu našli rovněž mnoho. A nejen jich. Kolobok se sice i na svých webových stránkách nazývá ruskými potravinami a v minulosti se jejich webová stránka jmenovala doslova ruskolobok.cz, ale sortiment má z několika dalších zemí.

„Rusko, Ukrajina. Máme toho opravdu hodně,“ sdělila nám velmi milá obsluha a znale vyjmenovala další země, ze kterých tu můžete ochutnat produkty - Lotyšsko, Litva, Moldavsko, Estonsko, Kazachstán, Gruzie, Arménie... Na další jsme určitě zapomněli.

Obsluha nám na dotaz sdělila, že ona samotná není z Ruska, nýbrž z Ukrajiny.

Zaujalo nás ovšem i to, že některé ruské potraviny nebyly vyrobené v této zemi, ale v Německu. To Kolobok přiznává na svých webových stránkách.

„Není žádným tajemstvím, že vzhledem k rozdílným předpisům v různých státech, ne všechny produkty v našem obchodě jsou vyrobeny v Rusku. Jsou ale vyrobeny v Německu, s německou důkladnosti, kvalitou a podle ruské receptury, proto není pochyb o nejvyšší jakosti výroby,“ píší na webu.

Legendární OD i strašák podnikatelů

Ochotné obsluhy, která nejprve nechápala, proč si produkty fotíme, jsme se také ptali, jestli je o ruské a další potraviny z postsovětských států zájem.

Říkala, že ano. Lidé chodí, zákazníků je dost.

Ptali jsme se především v souvislosti s nepříliš dobrou pověstí OC Cíl. Ten totiž byl už pro několik podnikatelů likvidačním. Budova vyrostla na tomto místě už před více než padesáti lety a na poli obchodních domů ji klidně můžeme nazvat legendou.

Natáčel se tu například jeden z dílů seriálu Pan Tau, ale přilehlé okolí mělo také nemalé zastoupení ve filmu s Milanem Šteidlerem Vrať se do hrobu!

Dnes ale už tolik netáhne.

Maximálně tak pro už zmiňovaný nákup v supermarketu Albert.

PrahaIN.cz v únoru přinesla rozhovor s podnikatelem Michalem Pernou, který měl v Cíli Kavárnu. Vydržela asi tři roky, a jak řekl, dál už to nešlo.

„Koncept jsem měl propracovaný, ale finančně mě to dohnalo. Když máte nájem takový, jaký je, živíte do toho několik zaměstnanců a měsíční tržba je 70 tisíc, tak to zkrátka nejde. Nelze do pořád dotovat ze svého. Říkat, že to nějak půjde. Bohužel nepůjde,“ netajil se zklamáním Perna.

„Nicméně, ať už jsem dělal cokoliv, tak OC Cíl byl vždy extrémně ztrátový. Klima je tam strašné. V zimě jsem tam měl třináct stupňů a to je problém, to si tam kafe nikdo nedá,“ řekl dále.

Jak budou ruské potraviny na tomto místě do budoucnosti úspěšné, je otázkou.

Kolobok v Cíli. Zdroj: PrahaIN.cz