Veganské Vánoce. Šok pro většinu národa

Vánoce se tradičně točí zejména kolem jídla. Každoročně si na Štědrý večer dopřáváme smaženého kapra nebo řízek, rybí polévku, bramborový salát i velké množství různých druhů cukroví. Jak ale svátky prožívají vegani, tedy lidé, kteří se stravují čistě rostlinně? Zjišťovali jsme.

Veganství je životní styl a často také filozofie spočívající v odmítání užívání zvířat k lidskému užitku, a to jak v případě surovin, tak i jako výrobní jednotky. V praxi se veganství projevuje zejména vyloučením živočišné potravy z jídelníčku nebo nevyužíváním živočišných výrobků jako je kůže, vlna nebo peří. Vegani tak nejedí maso, sádlo, ryby, mořské plody, vejce, mléčné výrobky ani například med.

Jejich důvody jsou nejčastěji etické. Svým způsobem života se vegani snaží ohleduplně přistupovat ke zvířatům i životnímu prostředí a předcházet například klecovým velkochovům nebo nehumánnímu zabíjení pro maso a kožešinu. Jedním z pozitiv veganství je například nápor plochy potřebné pro pěstování plodin. Pro výkrm zvěře na maso, mléko nebo vejce, je totiž potřeba větší plochy pro pěstování krmiva, než je potřebná plocha pro produkci rostlin pro přímou spotřebu člověkem. Další důvody mohou být také zdravotní, mnoho lidi se zkrátka po vyloučení živočišných produktů z jídelníčku cítí lépe.

Štědrovečerní tabule je proto pro ně zejména o hledání vhodných a dobrých alternativ. Těch na českém trhu v posledních letech přibývá. Například veganská majonéza, kterou se dá v bramborovém salátu snadno nahradit ta klasická, je dnes v obchodech běžně k sehnání. Vznikají i speciální veganské kuchařky a knihy o pečení.

Tofu ryba s avokádovým salátem

Na slavnostní rostlinné tabuli tak nechybí například tofu ryba nebo speciální neryba, kterou je možné uchovávat doma v mrazáku a v případě potřeby snadno a rychle připravit. V nabídce obchodů jsou dále již poměrně běžně dostupné také veganské řízky, klobásy, párky nebo dokonce buřty. Kromě zmíněné rostlinné majonézy je bramborový salát možné připravit také s avokádem nebo úplně bez majonézy.

Vánoční menu navíc řeší i některé pražské veganské restaurace. Například žižkovský Belzepub nabízí NoFish nebo NoChicken s bramborovým salátem za cenu 199 korun. Pokrm je možné si objednat až domů, anebo si ho můžete dát přímo na místě. Smíchovská veganská jídelna Eaternia má dokonce bramborový salát s kukuřízkem na stálém menu, a to za 190 korun.

S trochou vědy lze rostlinně i péct

Zapomínat ale nesmíme ani na sladké, konkrétně na tradiční české cukroví. I to lze s trochou vědy upéct čistě rostlinně. Do perníčků se například místo medu přidává agávový sirup. Obecně se pak při pečení místo kravského mléka používá sojové, protože má podobný obsah bílkovin. Do toho lžička octa a jedlá soda pro kypřící efekt. Místo vejce lze použít například olej, ovocnou přesnídávku nebo rozmačkaný banán, podle konkrétního receptu.

Sladkým i slaným veganským receptům dle tradičních českých a slovenských vánočních receptů se na svém blogu věnuje například Surová Dcérka nebo web soucitne.cz.

Jak na veganské Vánoce přiblíží akce ve Slovanském domě

Rostlinné Vánoce představí také akce s názvem Veggie Vánoce, která se uskuteční na zlatou neděli, 17. prosince, v prostoru Slovanského domu na Příkopech. Jak informuje událost na Facebooku, návštěvníci se mohou těšit na velký veganský market i celodenní program a inspiraci, jak na krásné a ohleduplné Vánoce.

Vánoce jsou náročné hlavně psychicky

Jak naší redakci přiblížila Tereza, která se rostlinně stravuje už téměř šest let, období Vánoc je pro ni náročné hlavně na psychiku. „Je to náročné, když člověk všude potkává kádě s kapry. Je mi to hodně nepříjemné,“ svěřila se.

„Vánoce jsou náročné i proto, že když s manželem jíme něco jiného, rodina má často pocit, že se od nich nějak oddělujeme. Babička se už naučila nám upéct plech zeleniny a je pak moc ráda, že to všechno sníme. Děda to ale komentuje pořád, nejen na Vánoce. Největší oporou je mi sestra, která je sice masožrout, ale moje rozhodnutí respektuje, a i u prarodičů mi často pomáhá. U některých lidí ale nemá přesvědčování smysl, protože mají svoji pravdu,“ dodala.

Díky jejímu veganství však v rodině zavedli i nový zvyk. Jako předkrm na Štědrý den podávají jarní závitky se zeleninou a tofu.

Ze vzdělaných lidí se stávají filozofové

Kamarády a známé ale podle jejích slov spíš zajímá, jak přesně veganství funguje, nebo proč se pro něj rozhodla. Jak ale sama přiznala, slýchá i nepříjemné komentáře nebo otázky. „Ze vzdělaných lidí se stávají filozofové, kteří se mě třeba ptají, co bych dělala na opuštěném ostrově, kdybych tam byla jenom já a prase,“ smála se.

Co si ale velice pochvaluje, je zlepšující se nabídka veganských restaurací a jídelen. Těch je podle jejích slov konkrétně v Praze poměrně dost a na výběr je z velkého množství zajímavých pokrmů. Problém ale nastává mimo větší města, kde je často naprosto nemožné rostlinnou stravu sehnat.

„V posledních letech je to mnohem lepší, veganská nabídka se posouvá. Já mám moc ráda jídlo, takže si ráda udělám radost a jdu se opravdu dobře najíst. Často se ale stává, že je v nabídce například rostlinný burger, ale je v něm sýr nebo majonéza. Nejhorší je to mimo města, například na horách nebo na vodě. Tam je často jedinou položkou v menu smažený sýr, a to není úplně ideální,“ uzavřela Tereza.