foto: Bob Asher, PrahaIN.cz/Hospůdka U Pošty ve Strašnicích.
Někteří majitelé restaurací, ve kterých se vaří česká klasika, zaznamenali turbulence v přání svých hostů. Tropické teploty totiž změnily u mnoha lidí stravovací návyky. „Přestali jsme úplně vařit hutné omáčky, téměř nikdo nechce jídlo s houskovými knedlíky,“ řekla serveru PrahaIN.cz majitelka strašnické restaurace .
Neobvyklá a dlouhotrvající vedra poznamenala doslova všechna „zákoutí“ české společnosti. Nad rostoucím počtem úžehů a zranění lomí rukama zdravotníci a lékaři. Pěstitelé zeleniny se naopak radují nad krásnou úrodou.
Hospodští musí narychlo měnit zavedené jídelní lístky, od ryzí české klasiky prý ve vedrech ustoupili i nejzarytější konzervativci, kteří neumí představit neděli bez české národní kombinace knedlo, vepřo, zelo.
„Základ jídelníčku nám zůstal stejný. Ale úplně jsme museli odbourat jídla s hutnými smetanovými omáčkami. A také méně konzumují houskové knedlíky. Třeba vepřovou plec na smetaně. Teď dávají hosté přednost lehkým věcem, hodně si objednávají hovězí líčka na víně a jako přílohu volí rýží nebo bramborovou kaší. Císařkou roládu s oblohou a bramborami, obalovaný květák a podobně. K tomu zeleninové saláty a lehčí vývary. I když občas někdo chce třeba gulášovou polévku. To teď moc také nevaříme,“ řekla redakci serveru PrahaIN.cz Jitka Grafmeterová, majitelka oblíbené Hospůdky U Pošty ve Strašnicích.
Připomíná ale, že jde o změnu dočasnou. Horké počasí bude trvat ještě několik dní, maximálně pár týdnů, ale už na podzim se rychle všechno vrátí do starých kolejí. Štamgasti se ozvou sami, a tak opráší staré recepty.
Ovocné knedlíky s borůvkami nebo meruňkami lákají neustále. Foto: PrahaIN.cz
„Zase nastoupí stará česká klasika, my ji vlastně i teď vaříme pořád, ovšem v lehčí variantě. Na pečenou kachnu teď skutečně nikdo nechodí,“ podotýká restauratérka. „Ovšem kynuté ovocné knedlíky frčí pořád, s borůvkami nebo meruňkami. A také staré a dobré bramborové šišky s mákem. Stejné je to s těmi pověstnými plíčky na smetaně. Dáme vždy avízo dva dny dopředu, pak nám volají do hospody a objednávají si je dopředu, protože mají strach, že na ně nezbyde. Vedro, nevedro, to letí pořád. I teď,“ dodala.
Zajímavé je prý pozorovat, jak někteří lidé třeba i několik let hledají restaurační podnik s jejich oblíbeným jídlem, které si pamatují z dětství. A jakou radost pak mají, když něco takového objeví na jídelním lístku. „To u nás bývá často. Nedávno se rozkřiklo, že u nás vaříme klasiku z luštěnin, a tak k nám začali lidé hodně chodit na fazolovou polévku vařenou podle starých receptů našich babiček. Na pikantní mexické fazole, ty jsou obrovsky oblíbené, to je velmi starý recept, a také na starou dobrou čočku na kyselo s opečeným párkem nebo klobásou. Vaříme taky poctivou hrachovou kaši. Ne tu odpornou jako kdysi ve školních jídelnách, ale opravdu poctivou. A tu naši štamgasti doslova milují. Všichni nám říkají, že na to měli chuť už dlouho, ale nikde to už nevaří. Úplně to prý z restaurací zmizelo,“ řekla naší redakci
„Říkají nám, že jsou rádi, že u nás to máme na jídelníčku. Jeden štamgast je dokonce tak nadšený, že si vždy objedná dvě porce. Přiznám se, že tomu moc nerozumím. Dost dobře nechápu, proč z restaurací zmizely některé staré osvědčené dobroty, na kterých kdysi vyrostli naši prarodiče, rodiče i my. Chtějí asi být moderní, nebo co,“ uzavřela.