Za tři piva dáte skoro 400 korun. Pražané přesto plní pivní bary, kde si Plzeň neškrtá

REPORTÁŽ: V posledních letech v Praze vyrostly jako houby po dešti. Mluvíme o pivních barech a hospodách, které ve své nabídce lákají na svrchně kvašená piva. Druhů je nespočet, procenta alkoholu mnohdy převyšují sedmičku a částka bez problémů překoná stovku za půllitr. Pražané si ovšem pivní speciály oblíbili.

Pale Ale, India Pale Ale (IPA), New England IPA (NEIPA), American Pale Ale (APA), Double Dry Hopped (DDH), Stout, Sour Ale („kyseláč“) či Saison. Z názvů druhů svrchně kvašených piv, často nazývaných jako pivní speciály, by se nejednomu sládkovi, který je zvyklý vařit klasické ležáky, mohla zamotat hlava.

Rozdíl mezi spodně a svrchně kvašeným pivem je zásadní, ale jednoduchý. Jde o použití typu kvasnic a také teploty při výrobě.

Spodně kvašená, tedy všem známá výčepní piva a ležáky, se kvasí v otevřené kádi při teplotách deset až dvanáct stupňů. V sudu pak pivo leží i déle než měsíc. A teď můžete hádat, odkud pochází pojmenování ležák…

Svrchně kvašená piva, která si enormní počet Pražanů oblíbil a vaří je především rodinné a létající pivovary, se kvasí za mnohem vyšší teploty a na hladině vzniká krusta, která je podobná pekařským kvasnicím. Výroba je zde mnohem rychlejší.

Vítěz BeerMasteru hovoří

Jak vlastně vznikl fenomén pivních speciálů a kdy se lidé naučili tyto netradiční moky pít?

Ptali jsme se jednoho z nejpovolanějších - Adama Humla, vítěze prvního ročníku BeerMaster, který je pivařskou obdobou kuchařské soutěže MasterChef. Huml je zaměstnancem pivovaru Zichovec a milovníkem zmiňovaného piva.

„Už v první dekádě se objevily známky toho, že česká pivní krajina neskončí u polotmavé třináctky. Pod střechami úplně nového začínajícího trendu minipivovarů se totiž pár odvážných sládků vydalo cestou jiných tradic, než jsou ty české. Průkopníky se stávají pivovary jako Kocour či Matuška, jejichž svrchně kvašené speciály poté přebraly první pražské podniky s rotujícími pípami: První Pivní Tramvaj, Kulový Blesk nebo Zlý Časy.  Položil se tak základ pro širší řemeslnou pivní kulturu,“ popsal serveru PrahaIN.cz Adam Huml.

Adam Huml v pivařské obdobě MasterChefu. Zdroj: BeerMaster Česko, se svolením 

To byl teprve začátek...

„V desátých letech už číslo minipivovarů zabývajících se moderními styly rapidně vzrostlo, hlavně díky kultuře ochutnávání nových piv postavené kolem nových trendů a sezonality surovin. S nimi se objevily i specializované pivotéky, o které se opírá nejen domácí produkce, ale i import speciálních piv v počátku zejména z Belgie a Německa. Významné přispění ke zdomácnění cizích pivních stylů si pak připsala i Volba sládků Plzeňského Prazdroje, která od roku 2016 nestandardní styly přináší i do regionů.

Přesvědčovat klasické pivaře o kvalitách netradičních speciálů v zemi ležáku i tak zůstává hodně pracné. Zájem o ně ale nadále roste a už i velké pivovary zakládají svoje divize, které se tomuto fenoménu věnují. Ať už vlastní produkcí, nebo spolupracemi s minipivovary. Budoucnost českého piva je tak speciálnější než kdy dřív,“ přiblížil vítěz prvního ročníku soutěže BeerMaster čtenářům serveru PrahaIN.cz

Věčně narváno 

Slova Adama Humla potvrzuje i návštěvnost pivních barů. Cena svrchně kvašených speciálů zákazníky očividně neodrazuje. 

„Vysoká cena, to ano, ale spousta lidí si raději dá tři vysokostupňová piva, která jsou silná a dlouho si je vychutnají, než aby si dali pět, šest Plzní. Za tři speciály sice zaplatí třeba 380 korun, ale na stejnou částku vyjde i těch pět, šest ležáků jinde,“ sdělil nám Jan H., který pracoval v pivotéce na Žižkově. 

Na náměstí Jiřího z Poděbrad se nachází také jeden z nejznámějších pivních barů v Praze. Jmenuje se BeerGeek.

Na baru zde mají neuvěřitelných 32 píp. Každý den najdete na čepu něco jiného. Nabídka piv nad barem vypadá jako ve fastfoodu. 

Nabídka piv v BeerGeeku. Zdroj: PrahaIN.cz

BeerGeek Bar se ovšem řadí mezi ty dražší. Zichovec NEIPA Nectar of Happiness za 109 korun, cider Divoké Jablko za 89. Malý kyseláč od Siberie YUMMY Guava with Frozen Top za 99 korun. 

Česká lokální piva jsou ale ta hlavní. 

BeerGeek se nebojí experimentovat a mít na čepu i piva z ciziny. Všemožná belgická piva jsou jasná, ty jsou na denním pořádku. Třeba Van Honsebrouck Kasteel Rouge vyjde do půllitru na 145 korun. 

Najdeme zde i polská piva. 

Prostředí je příjemné, krapet připomíná americký bar. Narváno tu je skoro pořád. Bar otevírá každý den v 15:00 odpoledne a zavírá ve dvě ráno. Kuchyně zde funguje do 23:00 a nabízí například křidélka s hranolky a crudités (zelenina s dipem) za 249, či quesadillu nebo humus.

Nic z jídel neurazí, ale ani nezaujme. 

BeerGeek Bar Vinohradská 988/62, 130 00 Žižkov. Zdroj: PrahaIN.cz

Žižkovu a Libni, zdaleka se vyhni

Tohle se mezi Pražany dlouhou dobu říkalo, a říká.

Z hlediska pivní kultury to ale neplatí. BeerGeek jsme už zmínili. V Libni se pro změnu nachází další bar, o dost levnější. Navštěvují ho především místní.

Název pivního baru Napalmě prozradí, kde se místo zaslíbené nachází. Z metra Palmovka je to pár kroků. Ve vestibulu budovy v Zenklově ulici stačí sejít po schodech. Je tu komorní a opravdu skvělá atmosféra. Zdi zdobí různé motivy, například pivního Jamese Bonda i Večerníčka. Na další visí také kytara, jež krapet nastiňuje vesnický pocit. Málokomu by se tu nelíbilo. Pivní bar si na nic nehraje a to se nám líbí.

Dvaatřicet piv na čepu tu sice není, ale kolem třinácti ano. 

Říkat, že nabídka se tu dennodenně mění, je zbytečné. Nicméně pro milovníky ležáků, kteří stále nepřišli na chuť zmiňovaným speciálům, je na čepu stále Únětická desítka a dvanáctka. 

Cena? Glee 11 Pale Ale z pivovaru Clock za 70 korun, Thrills Single Hop Pacific Ale Gold Coast 12 za 85 korun, NOZIB Special NEIPA Adventure za 92. 

Klasická kuchyně tu není. Pouze pár pochutin k pivu, které jsou ovšem perfektně vychytané. Hermelín, klobása, buřty na pivu či utopenec, to není nic nového. Ovšem naprosto famózní jsou nakládané tvarůžky. Velmi oblíbený je mezi návštěvníky také hovězí jazyk.

Pivní bar Napalmě Zenklova 252/13, 180 00 Praha, Libeň. Zdroj: PrahaIN.cz

Podobně kvalitních podniků je Praze celá řada a na serveru PrahaIN.cz se jim v budoucnosti budeme věnovat. Zmiňoval je už také v úvodu Adam Huml: První Pivní Tramvaj, Kulový Blesk či Zlý Časy.

A je to opravdu jenom zlomek. 

Z Prahy do Českého ráje?

Jak velký je počet nadšenců, tolik bude kritiků. Ti budou nejčastěji omílat vysokou cenu. Ovšem restaurace, pivní bary i hostince, kde vám načepují APU či NEIPU, nejsou jen v hlavním městě, ale po celé republice.

Proto se na závěr vydáme směrem na Turnov. V Českém ráji se nachází důkaz, že byznys s pivními speciály se dá dělat skoro všude.

Vesnice Suhrovice nemá ani stovku obyvatel a přesto ji zná snad každý v okolí. Budete se divit, ale z naší zkušenosti ví o této lokalitě i mnoho Pražanů.

Důvodem je zejména zdejší Pohostinství u Kavalírů. 

Hospodu proslavily právě pivní speciály, které dal majitel na čep už v době, kdy nikdo moc netušil, oč se jedná a při pohledu na sklenici se zakaleným pivem chtěl volat Chocholouška. 

Během let se sem lidé naučili jezdit a hospodu milovat. 

Cena piv je oproti metropoli nesrovnatelná. Vícestupňová piva, za které dáte v Praze až 120 korun, se zde pohybují kolem 80 korun.

Pohostinství U Kavalírů Suhrovice 38, 294 02 Kněžmost. Zdroj: PrahaIN.cz

Atraktivní lokalita je také o výletech. Okolí Českého Ráje je nádherné a celá hospoda jakbysmet. Poměrně velký sál působí jako skanzen, a to v dobrém slova smyslu. Člověk zde najde desítky exponátů, kvůli kterým možná někteří dochází do muzea. 

Teplá kuchyně zde nefunguje stále. Nicméně zdejší utopenci i hermelín jsou vynikající. Nepravidelně o víkendech a hlavně v létě se tu dělají burgery i vepřová kolena. Řadu jídel jsme zde ochutnali a můžeme pouze doporučit. 

Z pražských Vinohrad jste tam za hodinu…