České dráhy zůstanou, jaké jsou, i kdyby se Kupka na hlavu stavěl

KOMENTÁŘ Tolik jásavých příspěvků na Facebooku – a stále nic! Navzdory tomu, že muž, který se stal nějakým vnitrostranickým omylem ministrem dopravy, netrpí žádnou střídmostí, pokud jde o vlastní PR, faktem je, že České dráhy jedou stále „to svoje“, ministr neministr.

Hlavní nádraží, Praha, všední den, pár minut před půlnocí. Nešťastník, který se právě vydává do Plzně, jsem já. Koupě lístku – v pořádku. Nalezení příslušného nástupiště – v pořádku. Informace na elektronické tabuli – hrubě v nepořádku! Je na ní sice uveden čas odjezdu, nikoli však číslo nástupiště.

Dotaz na kolemjdoucího ajznboňáka. „Nejsem si úplně jistý, ale mám pocit, že tam jezdí náhradní autobusy místo vlaků kvůli nějakému sesuvu půdy nebo co,“ říká neurčitě. Aha! Dobrý muž však více neví, a proto následuje úprk zpátky k pokladnám. „Můžete mně laskavě říct, proč jste mě při zakoupení jízdenky neinformovala o tom, že vlaky do Plzně nejezdí?“ Kampak ale na České dráhy! „Uklidněte se, pane. Neptal jste se a já tyhle detaily stejně nevím!“ Nakonec se od jiné paní kousek dál dozvídám, že náhradní autobusy stojí před budovou nádraží přímo na magistrále, ale jestli si nepospíším, nestihnu odjezd.

Bleskové ujasnění orientace, jakým směrem se vydat, aby člověk jedoucí do Plzně nevyběhl na okraj magistrály v opačném směru. Samozřejmě, přesně tak to dopadá! Autobusy naproti už túrují motory, takže nezbývá nic jiného, než to risknout a vrhnout se mezi auta, přeskočit svodidlo oddělující oba směry, znovu zakličkovat mezi vozy a na poslední chvíli vpadnout do autobusu mezi zavírajícími se dveřmi.

Mašina sem, mašina tam

Jasně, z pohledu všech těch báječných globálních statistik jde pouze o lapálii. Nějaký zástupce Českých drah by mně na případnou stížnost nepochybně dokázal rafinovaně odpovědět tak, abych z toho vyšel jako blbec já, nikoli dopravce. Že nikde nebyly příslušné informační tabule s odkazem na náhradní autobusovou dopravu? Nic se nestalo! Že ženská v pokladně nevěděla nic o tom, že mnou zakoupená jízdenka na konkrétní spoj podléhá nějaké výluce? Opět bez chybičky! V tomto kontextu si vůbec netroufám ani pomyslet na nějaký náznak zdvořilé komunikace ze strany Českých drah.

Mohl jsem nicméně dopadnout i mnohem hůř. Nedávno jsem totiž četl na Facebooku postesknutí muže, který spokojeně cestoval lokálním vláčkem Českých drah do chvíle, než zůstali stát v nějaké stanici, přičemž průvodčí přišel oznámit, že lokomotiva se odpojila a jela nahradit svou kolegyni k jinému vlaku. Tomu prý se jeho mašina porouchala, a jelikož šlo o preferovaný rychlík, cestující z lokálního spoje se museli holt obětovat.

Až tedy příště někde zase uvidím rozzářený obličej ministra dopravy Martina Kupky u nějakého vrcholně optimistického železničního příspěvku, budu mít silně ambivalentní pocity. Z hlediska sebepropagace Kupky bude ovšem vše nepochybně v pořádku, a to je to hlavní. Vždyť kde jinde se můžou pochlubit tím, že jim ministra dopravy dělá bývalý novinář a tiskový mluvčí.