Co všechno (ne)víme o Cermatu?

KOMENTÁŘ Cermat funguje od roku 2006. Náplní práce této organizace je příprava státních maturit a přijímacích zkoušek pro střední školy. Původní myšlenkou bylo, že testování vyfiltruje žáky, kterým chybí základní znalosti a dá maturitám jasnou váhu. Později k tomu přibyly zkoušky přijímací. Pokud se ale někdo zeptá, jak jsou tyhle testy připravovány, Cermat se schová do ulity.

Potíž je v tom, že obtížnost testů se odvozuje od úspěšnosti v předchozích letech. Z toho se dá jen těžko vyložit, jaký je postup. Pravděpodobné je, že pokud příliš žáků neuspěje v některé úloze nebo v celém testu, úloha či test budou v příštím roce snazší. Kolik je pro Cermat „příliš“ a zda vyhodnocují úspěšnost v jednotlivých úlohách nebo v celé zkoušce nikdo netuší.

Informací o tom, jak Cermat skutečně funguje, jak připravuje testy a na co se vynakládají peníze, je skutečně málo. Testy nejsou meziročně srovnatelné, jak v minulosti potvrzovali i odborníci. Takže nemohou mít výpovědní hodnotu pro budoucí zaměstnavatele, což bylo původním smyslem zavedení tohoto systému.

Jak probíhá sestavování testů je zatím stále v mlze. Například o tom, jak funguje pilotáž a na základě jakých metod jsou úlohy vyhodnocovány se neví vůbec nic. Stejně tak chybí informace, jak sestavují tým testujících subjektů. Uvnitř organizace jsou komise, ani o těch nikdo netuší, jak se sestavují a podle čeho hodnotí připravené materiály.

Při hodnocení testů se navíc testy zpětně přehodnocují. To znamená, že po sečtení výsledků může Cermat například vyškrtnout úlohu, která se mu zdála příliš problematická a žáci v ní neuspěli nebo naopak bodování některé z úloh zpřísnit. Nejednou v minulosti došlo k tomu, že výsledky testů byly přehodnoceny a uspělo či propadlo jiné procento žáků. Ani v tomto případě není nikde jasně uvedeno, na základě čeho tyto změny probíhají, což budí dojem, že organizace mění výsledky, pokud uspěje příliš málo nebo mnoho studentů.

O informace žádalo Cermat i Scio, které se k současné situaci vyjádřilo na facebooku, kde uvádí, že v 7 z 10 případů, kdy Cermat odmítl poskytnout informace, bylo Ministerstvem školství rozhodnuto, že Cermat postupoval nezákonně.

Kdo si zaplatí doučování vyhrál

Zkoušky jsou nastaveny tak, že při vstupu na střední školu musíte splnit základní znalost českého jazyka a matematiky. Při maturitní zkoušce si ale volíte mezi testem z matematiky a angličtiny. Pouze z českého jazyka a literatury se skládají obě dvě zkoušky. Z toho jsou navíc vyjmuty umělecké obory, které jakožto jediné státní přijímací zkoušky neskládají, přestože maturují jako všichni ostatní. Specifikace toho, co žák musí a nemusí znát pro úspěšné absolvování maturitního vzdělání, je tedy velmi různorodá. Proč je matematika při nástupu na střední školu klíčová a angličtina ne? A proč student gastronomie potřebuje k nástupu na střední školu matematiku, zatímco budoucí grafik ne? To zůstává záhadou.

Studenti, kteří jdou na obor, kde kupříkladu matematiku aktivně využívat nebudou, se tak musí ujistit, že testem projdou, protože společná část zkoušky představuje 60 procent z celkové úspěšnosti. Bez státních přijímacích zkoušek by si přitom mohli vybrat obor, pro který se zkouška z předmětu, který jim nejde, neskládá. Současný systém školství tak více zvýhodňuje děti z vyšší třídy, kterým rodiče bez potíží zaplatí doučování, pokud jsou v některém odvětví slabé.

Prohlédli jsme si pražskou facebookovou skupinu s nabídkami doučování. Ceny za jednu doučovací hodinu se obvykle pohybují mezi 200 a 400 korunami. Pro sociálně slabší rodiny, kde se jedná například o samoživitele, může být i taková částka pravidelně přílišným výdajem.

Z toho vyplývá, že komplikací se současným testovacím systémem je mnoho. Jak se s tím vláda vypořádá ale zatím není zřejmé. Mluví se především o finanční stránce věci, tedy o ušetření státních peněz za tisk. Tomu má dopomoci přechod na digitální testování. O úpravě samotného obsahu zkoušek zatím Ministerstvo školství nemluví.