Covid-19: zdravý rozum jde na zteč

KOMENTÁŘ Když se kácí les, létají třísky. Neznámý autor tohoto rčení jistě neměl na mysli současný střet příznivců a odpůrců povinného očkování proti covidu-19, nicméně právě toto lesní přirovnání dobře vystihuje přístup komsomolských úderníků z „Brigády povinné vakcinace“. Přesto se zdá, že se blýská na lepší časy. V současné době přece jen získávají pevnější půdu pod nohama ti, kteří se prostě nehodlají smířit s rizikem, že si například jejich dítě ponese po vakcinaci celoživotní následky.

V kontextu toho, jak se do sebe dokonce veřejně pouštějí dříve nerozluční druhové z řad očkovacích propagátorů, různí ti Chlíbkové a Maďarové, se v přímém přenosu drolí budovatelské heslo těchto lidí: „S povinnou vakcinací navždy a nikdy jinak!“ Na scénu současně nastupují dříve poměrně důsledně ostrakizované osoby, třeba uznávaná autorita, skutečný profesor epidemiologie, Jiří Beran. Toho v jeden čas očkovací mainstream zadupal tak hluboko, že si pan profesor mohl připadat jako disident.

Nyní se Beranovy názory začaly v médiích objevovat častěji. A co z úst tohoto renomovaného odborníka zaznívá? Kupříkladu to, že povinné očkování je špatným řešením nejen kvůli nemožnosti vytvoření kolektivní imunity, ale především kvůli nejasným dlouhodobým účinkům vakcíny.

Hojněji se v článcích, reportážích a přímých přenosech televizí objevuje i Zdeněk Hostomský, šéf Ústavu biochemie a organické chemie Akademie věd ČR, který mimo jiné v minulosti pracoval pro očkovací gigant Pfizer. Hostomský sice – na rozdíl od Berana – bezpečnost vakcín proti covidu-19 nezpochybňuje, avšak zároveň jasně říká, že povinné očkování úplně všech je zbytečné a že své děti nechá očkovat pouze kvůli tomu, aby mohly normálně společensky žít, nikoli kvůli nákaze samotné. Mimořádně logický je pak Hostomského argument o zbytečnosti lockdownů, jelikož vir si svou cestičku, nebo spíše dálnici, vždycky najde.

Fanatičtí obhájci povinného očkování samozřejmě jen tak zbraně nesloží, na to je toho příliš ve hře. Jedním z jejich oblíbených argumentačních evergreenů je finanční náročnost péče o pacienta, který s koronavirem skončil v nemocnici. I tady však existuje odpověď: Pláčete na špatném hrobě. Co se takhle detailněji podívat na strukturu hospodaření a mzdové poměry, včetně astronomických odměn, ve VZP?