Devadesátky v Praze. Tak povídej, jak to tenkrát bylo!

KOMENTÁŘ Devadesátky a zločin v metropoli – to je spojení, o němž víme díky aktuálním pořadům v televizi a článkům docela dost. Koneckonců, součástí redakce PrahaIN.cz jsou i bývalí skvělí policisté Karel Tichý a Jiřina Hofmanová. Ti zde publikují nejen čtenářsky zajímavé, ale hlavně věcně podložené články.

Spousta moc pěkných záležitostí se nicméně odehrávala i ve zdánlivě nudném prostředí pražské politiky. Skoro by se chtělo říct: Kdo z bývalých komunálních politiků z devadesátých let dnes nemá v Praze „utajený“ činžáček, nebo alespoň jednu restauraci, ten jako by neexistoval.

Orgie moci a peněz

Pryč jsou časy, kdy bývalý starosta významné městské části sjednával příměří mezi místními Romy a ruskou, hodně ostrou komunitou (kvůli presumpci neviny není rovnou zvolen výraz „mafie“). Minulostí jsou i testosteronem nabité večírky, během nichž si chlapi z politiky a spojeného byznysu „poměřovali pindíky“, kdo z nich dokáže jedním telefonátem zařídit víc. A asi jen těžko v současnosti narazíte na opilého radního, který na veřejnosti vykřikuje, že on je tím hlavním hybatelem všech klíčových událostí v dané lokalitě a že starosta je pouze jeho pitomá loutka...

Do „institucionální“ roviny se dostaly prebendy spojené s politikou po roce 1998, kdy byla na parlamentní úrovni podepsána slavná opoziční smlouva mezi ODS a ČSSD. Do té doby nemyslitelné se na mnoha pražských radnicích – včetně magistrátu – stalo skutečností. Takzvaná velká, před volbami tajně domlouvaná, koalice těchto dvou stran se jevila nadmíru příjemným řešením pro zúčastněné: minimální opozice a mocenský kartel, díky kterému šlo provádět věci dříve nevídané. Devadesátky sice končily, ale nová situace nalajnovala hřiště (nejen) v pražském komunálu nadlouho dopředu.

Praha 1 nehynoucí

V současné době samozřejmě ještě existují rezidua tohoto druhu politiky, a to například v baště komunálních rejdů, totiž v Praze 1. Tam skutečnou opozici tvoří torzo Pirátů, Zelených a uskupení Praha 1 sobě. Vládne STAN s někdejším ódéesáckým starostou, nyní „stanistou“ Petrem Hejmou, přičemž centrální městskou část, po čase malého půstu, z postu rozhodujícího činitele spravuje už i stará dobrá ODS, která je esencí, včetně personálních konsekvencí, bývalých (ne)pořádků; někdejší významná, značně kontroverzní figura z této strany dokonce chodí hrát na jednání místního zastupitelstva roli občana a osobně interpeluje ty, jež potřebuje v zájmu svých zájmů oslovit (bývalý prezident a předseda ODS Václav Klaus, v humorné nadsázce, o tomto politikovi v zákulisí kdysi prohlásil, že jestli někdo z pražské ODS půjde sedět na dvacet let, bude to právě on; nějak ta predikce ale starému pánovi nevyšla).

Nejdůležitější opoziční nástroj – kontrolní výbor – přitom vede člověk od Pirátů, který byl zvolen jako symbol změny, ale jenž podle svých někdejších kolegů opoziční práci pouze stínuje a hraje to s vládnoucí koalicí. To mimochodem zaznívá při téměř každém setkání zastupitelů. Přesto i v této zřejmě „nejprovařenější“ městské části došlo k viditelné změně. Nekorektnosti – eufemisticky řečeno – už nejsou tolik vidět.

I dnes ovšem platí, že angažmá v komunální politice je celkem příjemná obživa. Prostě vlezete do některého z osvědčených místních uskupení, kde posléze „držíte hubu a krok“ podle pokynů služebně starších druhů. Pokud jste dostatečně flexibilní, co se týká nároků na morálku, máte vystaráno.

A až se konečně dostanete do rady městské části, zkuste do své kompetence získat oblast úklidu a údržby zeleně. Restaurace včetně předzahrádek sice taky nejsou špatná věc, ale koronavirové restrikce jim přece jen ubraly na „výtěžnosti“. Úklid a zeleň pak mají přidanou hodnotu v tom, že se nikdo nebude příliš ptát, proč je tam těch deset procent navíc, když to mohlo být o tuto částku levnější. Uklízet se přece musí a o zeleň pečovat rovněž...

No, a když budete hodně vytrvalí, i ta nemovitost na Floridě nakonec bude. Nemám pravdu, chlapi?