foto: Markéta Šálková / PrahaIN/Jakub Mračno
KOMENTÁŘ Zahrádkaření jako fenomén města chytá druhý dech. Napomáhá tomu mimo jiné dlouho očekávané schválení zahrádkářského zákona, který platí od začátku prosince. Jak ale v reálu využijí tuto legislativní novinku zastupitelé měst a obcí? Nedají přednost komerci? To se teprve ukáže.
Pro mnohé milovníky relaxu a pěstování v zahradách po celé Praze to znamená, že do švestek už vydrží. Přinejmenším s větší jistotou a vidinou alespoň deseti sklizní před sebou. Tak hovoří výše zmíněný zákon, který také do popředí opět vynáší pojem pacht. Jde o specifickou formu pronájmu zemědělské půdy, kdy má uživatel povinnost tuto půdu obhospodařovat a zušlechťovat, přičemž si ponechává veškeré výnosy, tedy úrodu z této práce.
Jistá sezóna
Pro Prahu a především několik tisíc zdejších zahrádkářů to po letech znamená jistotu a snad i konec spekulací nad osudy jednotlivých zahrádkových osad. Ty patří ke koloritu města zpravidla už z dob první republiky, kdy vznikaly z vůle magistrátu. Většinou šlo o záplavové zóny, pozemky v okolí nově budovaných tratí a další plochy, které bychom dnes mohli s trochou nadsázky označit za tehdejší brownfieldy. Nebyla to jen dobrá vůle radních té doby, ale také jistý kalkul. Zahrádkáři totiž ona vybraná místa vlastními silami i náklady přetvořily v oázy klidu a městu přibyla smysluplně využitá zeleň. Plnily i sociální funkci, jejíž hodnotu po letech objevuje a brání i dnešní generace zahrádkářů.
Lze jen doufat, že i to bylo podnětem minulé vlády k vytvoření zahrádkářského zákona a především v to, že budou jeho dosti vágní formulace směrem k obcím skutečně vyslyšeny. Je dobré, že zákon historicky poprvé jasně formuluje prospěšnost zahrádkaření, ale jsou to právě města a obce, kdo musí tuto ideu přenést do praxe. Na zastupitelích bude odpovědnost za to, aby dali přednost lidem před výdělky plynoucími z komerčního využití pozemků.
Peníze, nebo život?
Stávající osady s letitou tradicí, ač mnohdy doslova obklíčené developerskou výstavbou, jak vidíme třeba na Libeňském ostrově, se jistě udrží. Nová legislativa pomůže i trendu školních a komunitních zahrad, který tento fenomén implementuje do prostoru sídlišť a dalších ryze městských zón. Samotný strašák developmentu ale tak snadno nezmizí. Zejména v Praze a dalších lukrativních zónách je totiž tlak na komerční zástavbu stále enormní. V porovnání s minimálním příjmem z pachtů, které mají v případě obcí dle zákona trvat minimálně deset let, rozhodně nebude lehké rozhodovat.
Otázkou zůstává, zda se na radnicích najde dost takových, kteří dají přednost lidem, přírodě a rozmanitosti města, před výdělkem, který do městské kasy přinese plošná zástavba každé volné parcely. Při současné chuti developerů to nebude pro zastupitelstva procházka růžovou zahradou.
Psali jsme
KOMENTÁŘ Méně pravidelný pasažér pražské MHD by se mohl domnívat, že taky na rozsvícení a zhasínání osvětlení v pražských tramvajích existuje…