Domácí zavařování se řádně prodraží. PrahaIN.cz hledá příčiny

KOMENTÁŘ Je tu letní doba, která se ne nadarmo nazývá dobou okurkovou. Volné dny a dovolenou někteří z nás tráví tím, že zavářejí zásoby na zimu. I to může být příjemnou připomínkou letních dní. Vyplatí se to ale? Výsledky mnohé překvapí.

Uvažujme o domácí výrobě takových klasických českých dobrot jako jsou nakládané okurky nebo jahodový džem. V rámci politické korektnosti však musíme říkat jahodová marmeláda, protože jinak by nás vytahala Evropská unie za uši. Její směrnice nakazují říkat džem jen pouze těm výrobkům, které jsou vyrobeny z citrusových plodů.

V našem případě budeme vycházet z předpokladu, že zpracovávané ovoce a zeleninu si musíme koupit.

Pokus první: Nakládané okurky

Najdeme je sice v každém obchodě, ale generace hospodyněk a labužníků si v tajnosti předávají zaručené recepty na ty nejlepší, nejkřupavější a nejlahodnější. Konec konců na toto téma nás pobavila i jedna legendární scéna filmu Pelíšky. Neuděláme sice asi tak dobré nakládačky jako profesor Róna z Bubenče, ale můžeme se o to pokusit.

Zvolili jsme nákup farmařských okurek na trhu v Kostelci nad Černými lesy. Tady stojí jeden kilogram 59,90 Kč. Nakoupíme jich pět kilo. Kromě toho budeme potřebovat ještě vodu, ocet, cukr, sůl, koření (pepř, hořčice, nové koření, nové koření, hřebíček, bobkový list) mrkev, cibuli a kopr.

Foto: Pokud si okurky vypěstujete doma, ušetříte. Autor: Barbora Novotná, PrahaIN.cz

Finanční náročnost:

Okurky                  300 Kč

Ocet                         25 Kč

Cukr                         30 Kč

Sůl                            15 Kč

Koření                      90 Kč

Zelenina                  20 Kč

Celkové náklady: 480 Kč

Vytvořili jsme osm lahví. Do ceny jsme nezapočítávali energie, lahve, víčka, naši práci, odvody a náklady na úklid pracovního prostředí. I tak nám vyjde výroba jedné lahve s nakládačkami na 60 Kč. Ve srovnání s obchodními řetězci, kde si koupíme stejný výrobek za 46,90 Kč, se dostáváme do finančního skluzu ve výši 13 Kč.

Pokus druhý: Jahodová marmeláda

Nakupujeme u prodejců a jejich stánků u stanice metra Budějovická. Je jich tu několik a všichni nabízejí 2 kg sladkých červených plodů za 220 Kč. Když se zbavíme zelených zákrovů a ořežeme omačkané plody, zůstane nám 1,75 kg jahod. Kromě toho budeme potřebovat želírovací cukr a Gelfix na ztuhnutí džemu.

Finanční náročnost:

Jahody                   220 Kč

Cukr                         40 Kč

Gelfix                        35 Kč

Celkové náklady: 295 Kč

Vzniklo nám tak celkem 2,1 kilogramů marmelády. Do ceny jsme znovu nezapočítávali energie, lahve, naši práci, odvody a náklady na úklid pracovního prostředí. I tak nám vyjde výroba 100 g jahodové marmelády na 14 Kč.

Srovnání s obchodními řetězci vyznívá tentokrát o trošičku příznivěji. Řada výrobků je o poznání dražší, přesto však v některých obchodech, například v Tescu, koupíme marmeládu, kde za 100 g zaplatíme 12 Kč. Souboj domácí a průmyslové výroby tak končí remízou.

Otazníky na které nejsou odpovědi

Nemusíme mít ekonomické vysokoškolské vzdělání, abychom si všimli, že tady není něco v pořádku. Naše ceny domácích výrobků jsou vysoké, a to i přesto, že jsme si za práci nedali plat, neplatili jsme daně, nepořizovali jsme stroje a potřeli jsme zcela cenu za obaly.

Nutno poznamenat, že továrny vyrábějící marmelády a nakládané okurky pracují s mnohem větším množstvím surovin. Na druhou stranu si však fabriky musí připočítat náklady spojené s položkami z předcházejícího odstavce, a i přesto dokáží stlačit cenu výrobků dolů. Co je příčinou?

Jednou z možných příčin může být skutečnost, že cena ovoce a zeleniny je od farmářů pro malospotřebitele extrémně vysoká a přemrštěná. Druhou možností mohou být extrémně velké marže, které si na výrobky navalují obchody. Pravdu by nám měli rozkrýt asi ekonomičtí odborníci, kteří hledají východisko ze současné ekonomické krize.