foto: Georgi Bidenko, PrahaIN.cz/Roman Holý na Andělech (2025)
KOMENTÁŘ: Tak jsem si s typickým jednodenním zpožděním přečetl, že Jednotka Akademického Rapu (J.A.R.) vyhodila Otu Klempíře z kapely. Další společné životní cesty jsou podle stručného prohlášení neslučitelné.
Důvod je primitivní. Hudebník se rozhodl kandidovat za Motoristy sobě. V té souvislosti se napsalo mnoho článků o jeho kontaktu s předlistopadovou StB a také s tím, jak „šílená a extrémistická“ sestava Motoristé jsou.
Podle jejich předsedy Petra Macinky estébáci hudebníka vydírali, manipulovali, fyzicky i psychicky týrali. Chtěli ho zlomit, což se jim pochopitelně povedlo. Studiem archivů StB jsem strávil odhadem dva tisíce hodin, napsal kolem stovky článků, abych bez sebemenšího zaváhání řekl, že po kom StB šla, neměl téměř žádnou šanci uniknout. Leda zmizet. Stačí si pustit Krylův Písničkářský bacil.
To není podstatné.
Zaprvé: nikdo nemá právo soudit jiného člověka, pokud nestál na jeho místě.
Kam jsme se to dostali, aby byl člověk pranýřován za politické přesvědčení nebo názor? Jednotka Akademického Rapu je tvořena několika výraznými hudebními osobnostmi: Roman Holý, Michael Viktořík a Dan Bárta jsou nejpodstatnější.
Pánové, kdo jste, abyste soudili a odsuzovali? Idi Amin?
Jak konkrétně jste přispěli k politickému prostředí v této zemi, že dokážete určit hodnotové žebříčky jiným? Ne jiných, ale jiným. Ten rozdíl ve skloňování je velice důležitý.
Je to podobné, jako byste vyloučili záložníka, protože je z hnutí ANO. Anebo z ODS, ta přeci zvyšuje daně! Ne, bude od Okamury, ten je proti nelegální migraci. Z fotbalové jedenáctky by tak rázem mohla být fotbalová dvojka, jednička… Anebo by zůstala beze změn, což je velmi pravděpodobná varianta, neboť většina lidí pouze žvaní po hospodách, před nimi, před televizí nebo svými známými.
Oproti nim se Klempíř, bratru o dvacet let starší než já, rozhodl chopit příležitosti, jít s tváří před dav a s vědomím vlastní minulosti říct, že chce něco změnit. Jestli se mu to podaří, není vůbec rozhodující. Nejzásadnější krok už udělal.
Oproti všem těm kritikům totiž pochopil, že osud má ve vlastních rukách a příspěvky v diskusích nic nenapraví.
Proč za to má trpět, jsem nepochopil.
Vzpomněl jsem si ovšem na jednu starší skladbu zmíněné kapely. Nevidomý národ pochází z roku 2006 a text je relativně snadno pochopitelný: Nevidomý je národ, co vlajkama tu mává / my si ho tam neposadíme / bolševika váhá / Čech je darebák líná / trocha vína a pivo, to je mač, Brusel – zatykač.
Song má vyburcovat k aktivitě, jiné vysvětlení nemá smysl hledat.
V momentě, kdy Ota Klempíř přesně vyslyší leitmotiv „vlastní“ skladby, je zlikvidován.
Kam jsme se to dostali, pane Holý?